Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvAč se to dnes zdá neuvěřitelné, železnice mezi Trutnovem a Královcem vznikla mezi prvními u nás a řadila se k velmi významným dopravním tepnám. Trať postavila společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha jako odbočnou trať ze svojí hlavní trasy Pardubice – Liberec. V roce 1859 se od ní koleje odpojily v Jaroměři a zamířily do svatoňovického uhelného revíru. Právě uhlí bylo hlavním obchodním artiklem, které se po této trati vozilo.
Po prohrané prusko-rakouské válce obě země podepsaly dohodu o železničním spojení. Nová trať měla vést z dnešních Malých Svatoňovic ke Trutnovu, odkud měla vystoupat do Královeckého sedla a dále pokračovat až do stanice Landeshut, dnes Kamienna Góra.
Železnice Svatoňovice–Königshan (Královec) byla otevřena 1. srpna 1868, přeshraniční úsek z Královce do německého Liebau (dnes polské Lubawky) na konci prosince 1869. Teprve o rok později vznikla spojka mezi stanicemi Trutnov-Poříčí a Trutnov střed.
Na trati panoval velmi čilý ruch osobních vlaků. Podle historických jízdních řádů jezdilo mezi Rakouskem-Uherskem, později Československem, a Německem šest až osm párů vlaků denně.
Už v roce 1921 byla trať na německém území až do Liebau elektrifikována a díky spojovací koleji u stanice Ruhbank (Sędzisław) mohly jezdit i přímé vlaky až do Hirschbergu (Jelenie Góry). Všechno se však změnilo po druhé světové válce. Polské hranice se posunuly na západ, Němce vystřídali Poláci a osobní doprava přes Královecký průsmyk se obnovila až v roce 1946. V jízdních řádech je ovšem zapsán jen jeden pár osobních vlaků denně. V roce 1953 už v nich nefiguruje ani ten. Nákladní vlaky jezdily přes hranice dál, a to až do roku 2004.
O čtyři roky později se na trať 043 vrátily mezinárodní osobní vlaky. Společnost Viamont začala o víkendech jezdit z Trutnova do stanice Jelenia Góra. Dnes po trati pendluje motorový vůz řady 810 GW Train Regio. Přes léto v relaci Trutnov–Sędzisław, mimo sezonu převážně v úseku Sędzisław– Královec.
Trať z Trutnova přes Královec do Sędzisławi můžete projet za pouhé 4 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvVzhůru do českého Královce
Naši jízdu začínáme na trutnovském hlavním nádraží. Odtud jsme loni odjížděli opačným směrem do Svobody nad Úpou. V Trutnově si určitě prohlédněte centrum města. Za zmínku rozhodně stojí moderní společenské centrum Uffo, pojmenované podle trutnovského rodáka Uffo Horna, který v devatenáctém století působil v kultuře a politice.
Turistické cíle podél trati 043 |
Nezapomeňte ani na návštěvu Muzea Podkrkonoší nebo procházku kolem zbytků kamenných hradeb ze čtrnáctého století. Na vrchu Šibeník na jižním okraji města najdete Památník generála Gablenze s rozhlednou. Památník byl vztyčen na počest vojevůdce, který v roce 1866 vyhrál bitvu u Trutnova.
Ze stanice Trutnov střed se můžete vypravit do nedalekého Tkalcovského muzea. Od nádraží je to jen jeden a půl kilometru. Za stanicí se od dráhy do Jaroměře odděluje kolej do Teplic nad Metují.
Ve stanici Trutnov-Poříčí musí motorák GWTR změnit směr jízdy, jede úvratí. Od této chvíle trať 043 stoupá údolím říčky Líčná až do Královeckého sedla. Projektanti se museli vypořádat s náročným terénem, na cestě do Královce nás tak čeká přejezd několika ocelových mostů.
Od zastávky Libeč trať vede podél linie předválečného československých bunkrů s velkou řadou pěchotních srubů. O některé se starají fandové vojenské historie a jsou příležitostně přístupné.
Sázkou na jistotu je návštěva dělostřelecké tvrze Stachelberg (do 28. října 2022 je pevnost dočasně uzavřena, pozn.red.). Pokud se vydáte ze zastávky Křenov po modré a pak zelené turistické značce, nemůžete ji po třech a půl kilometrech minout. Zhruba stejně daleko je to z Křenova do Žacléře, tam však musíte po žluté. Leccos se o historii železnice v kraji dozvíte v tamním Městském muzeu.
A už je tu Královec. Na trutnovském zhlaví se k naší trati připojují koleje ze Žacléře. Trať nedávno koupila soukromá firma, která by na ní chtěla provozovat turistické drezíny na lidský pohon. Občas se po kolejích ještě mihne mimořádný vlak.
Z Královce se můžete vypravit do Hornického skanzenu v areálu bývalého dolu Jan Šverma. Prohlédnete si tak poslední památku na těžbu uhlí ve východních Čechách.
Po polských kolejích
Za Královcem koleje překračují státní hranici. První stanice na polském území je Lubawka (Liebau), bohužel jde o obraz zmaru. Ohromná a kdysi přechodová stanice čeká na svůj definitivní konec. V roce 1983 vyhořela a od té doby chátrá. Opuštěné jsou všechny ostatní provozní budovy i stále dochované obří kolejiště ještě z dob císařského Německa.
Stanice Lubawka (Liebau in Schlesien) počátkem 20. století a dnes
Oproti tomu vlak GWTR v Polsku několikrát podjíždí budovanou dálnici S3, která vede až k české hranici. Bohužel naše dálnice D11 se na ni ještě hodně dlouho nenapojí.
Před stanicí Kamienna Góra potkáváme zarostlé koleje lokálky, která vedla přes Kowary do Jelenie Góry. Na této trati provoz utichl už v polovině osmdesátých let. Leží na ní i přes kilometr dlouhý Ogorzelecký tunel.
Naštěstí stanice Kamienna Góra (Landeshut) je v dobrém stavu, mohutné kolejiště je zřejmě stále využívané. Zajímavá jsou stále funkční mechanická návěstidla. Že bývala Kamienna Góra kdysi významnou stanicí, svědčí i to, že až do Sędzisławi vedou dvě koleje, jedna výhradně pro nákladní dopravu, druhá pro osobní vlaky. Zajímavostí jsou mosty přes řeky Bóbr a Lesk. Každá kolej má svůj vlastní, takže před Sędzisławí vznikla dvě fotogenická ocelová soumostí.
Blížíme se k cíli, zelenooranžová osmsetdesítka se připojuje k hlavní trati, která vede ze stanice Zgorzelec (Görlitz) do Wroclavi (Breslau). Elektrifikované dvoukolejné železnici se už odnepaměti říká Slezská horská dráha (německy Schlesische Gebirgsbahn, polsky Śląska Kolej Górska). Tudy se před druhou světovou válkou vozilo uhlí ze Slezska do Saska a Braniborska.
Stanice Sędzisław (Ruhbank in Schlesien) na konci 19. století a dnes
Ve stanici Sędzisław mají vlaky do Čech vyhrazenou vlastní kolej u prvního nástupiště. Nádražní budova je nově opravená a z motorového vozu GWTR lze přímo přestoupit na spoje do Wroclavi, do Krakowa nebo na druhou stranu především do Jelenie Góry.
Mezinárodní trať z Trutnova do Sędzisławi je zajímavou alternativou pro výlet na polskou stranu Krkonoš. I v Česku je však kolem dráhy co prozkoumávat. Slyšeli jste třeba někdy o Vraních horách, které se rozkládají na východ od Královce?