Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati 341 mezi Starým Městem u Uherského Hradiště a Bylnicí
Vlárská dráha je souhrnné označení železniční tratě z Brna přes Kyjov, Veselí nad Moravou, Uherský Brod až do Trenčianské Teplé na Slovensku. Vznikla v několika etapách v letech 1883 až 1888 jako součást Českomoravské transverzální dráhy, která spojovala západ Čech s Moravou a Slovenskem a křížila všechny tratě vybudované za Rakouska-Uherska severojižním směrem, tedy k Vídni.
Vlárská dráha dostala svoje jméno podle řeky, podél níž vede její koncová část. Z Brna do Veselí nad Moravou je dvoukolejná, až do Vlárského průsmyku a dál na Slovensko vede kolej už jen jedna.
Železnici postavila Rakouská společnost státní dráhy (StEG). V některých místech, třeba mezi Uherským Hradištěm a Uherským Brodem, nebo mezi Bzencem a Kyjovem, použila stávající místní lokálky.
 |
Jako poslední byl zprovozněn úsek z Uherského Brodu do Trenčianské Teplé. Tady totiž projektantům stály v cestě Bílé Karpaty. Pro jejich přechod sice zvolili přístupný Vlárský průsmyk, ani tak se však nevyhnuli náročným zemním pracím.
Nejnáročnější úsek před bývalou stanicí Pitín vyřešili soustavou oblouků. Na pomezí Slovácka a Valašska tak vznikla malebná trať podobná rakouskému Semmeringu.
Kromě osobních vlaků po dráze běžně jezdily rychlíky na Slovensko. Cestu z Brna do Trenčianské Teplé vykonal vlak R 56 podle jízdního řádu z roku 1937 za 3 hodiny a 45 minut. Na Slovensku pak mohli cestující přestoupit na přímé vlaky do Žiliny nebo třeba Vysokých Tater.
Snímek mezistátního rychlíku R 924 Trenčianska Teplá – Brno vznikl v Bylnici 12. května 1996. Od konce března toho roku jej o nedělích, kdy byl veden v klasické soupravě, vozil namísto plánované řady 754 zpravidla barevně výrazný stroj 749.252.
Na konci 20. století však dálková doprava na Vláře upadala, přece jen trať nemohla konkurovat svým elektrifikovaným kolegyním. Dráha byla v roce 2012 přeřazena do kategorie regionální, poslední přeshraniční spoj byl o sedm let později expres Arrivy z Prahy do Nitry.
Stejná společnost od roku 2020 provozuje naprostou většinu osobních vlaků ze Starého Města u Uherského Hradiště a Bylnicí. Do Vlárského průsmyku se dnes dostanete jen dvěma páry vlaků týdně, v pátek a v neděli večer. Paradoxně v době turistické sezony o letních prázdninách je trať mezi Vlárským průsmykem a Bylnicí bez vlaků.
Horní část Vlárské dráhy si můžete projet ve zrychleném módu za 5 minut:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPřes Velkou Moravu
Málokterá trať u nás se může pochlubit tím, že projíždí tak pestrou krajinou jako Horní Vlára. Na začátku prochází rovinami Dolnomoravského úvalu, na našem území končí v horách.
Naši jízdu motorovým vozem Stadler GTW zvaným Delfín společnosti Arriva začínáme ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Máte rádi Velkou Moravu? Tak tady si přijdete na své. Sedm kilometrů od nádraží stojí bájný Velehrad, jen o kousek blíž Archeoskanzen Modrá, expozice Živá voda Modrá nebo Centrum Slováckých tradic. Přímo ve Starém Městě najdete třeba Památník Velké Moravy nebo Kovozoo.
Turistické cíle podél Vlárské dráhy |
Náš vlak hned za stanicí opouští trať Přerov–Břeclav a stáčí se doleva, aby se dostal do Uherského Hradiště. Taky v tomto historickém městě najdete spoustu turistických lákadel, například Slovácké muzeum nebo Centrum slovanské archeologie.
Za stanicí Uherské Hradiště se trať do Bylnice stáčí opět doleva, doprava vedou koleje do Veselí nad Moravou. Ze stanice Kunovice můžete dojít do Leteckého muzea s mnoha zajímavými exponáty (tři kilometry po značené cyklostezce).
Ze zastávky Popovice je to jen pár kroků do Potomákova muzea krojů. V něm najdete téměř třicet podob kunovského kroje v proměnách času.
Stanice Hradčovice nebo zastávka Havřice jsou ideálními výchozími body pro výlet do Vlčnova. Když budete mít štěstí, uvidíte naživo legendární Jízdu králů. Obvykle se koná na konci května. No, a když přijdete jindy, prohlédnete si aspoň Muzeum lidových pálenic, Vlčnovské búdy a podíváte se na Slovácko od rozhledny Hraběcí. Rozhledna samotná je určená k demolici, smrkové dřevo, ze kterého byla věž postavena, nevydrželo a konstrukce začala být nebezpečná.
I další stanice, Uherský Brod , zve k návštěvě. Na tamním zámku sídlí Muzeum Jana Amose Komenského, nedaleko je pak dominikánský klášter s překrásnou barokní výzdobou a s legendami opředeným obrazem Černé Madony.
V Újezdci u Luhačovic jsme už jednou byli. Odjíždějí odsud vlaky do slavných lázní, které proslavil především architekt Dušan Jurkovič. Projet do Luhačovic se můžete zde.
Přímo nad stanicí Bojkovice se vypíná zámek Nový Světlov ve stylu tudorské gotiky. Vlárská dráha je spolu s ním už přes sto let hlavním motivem bojkovických pohlednic.
Stanice Bojkovice je vděčným tématem fotografů už od vzniku Vlárské dráhy.
Dráha kolem Vrbětic
Za zastávkou Pitín začíná nejnáročnější úsek tratě, stoupání se sklonem 15 promile s řadou protisměrných oblouků a výhledem do údolí. Místní tvrdí, že spíše než ve vlaku se cestující cítí jako v lanovce.
A už je tu stanice Slavičín. Ta stojí v kdysi samostatné obci Hrádek na Vlárské dráze. Z toho je vidět, jak byla stavba železnice pro místní obyvatele důležitá. Ve Slavičíně je otevřené muzeum s expozicemi o historii města a také letecké bitvě z roku 1944.
Ve Slavičíně proběhlo 23. května 1996 pravidelné křižování osobního vlaku se shodně zbarvenými vozidly 851.021 a 754.063 tehdejšího DKV Veselí nad Moravou.
Za zastávkou Divnice Vlárská dráha začíná pomalu klesat. Ve stanici Bohuslavice nad Vláří si všimněte nenápadné vlečky, které odbočuje vlevo. Ta totiž končí v dnes už bývalém muničním skladu ve Vrběticích.
Právě tady se trať přimyká k řece Vláře, která dala této dráze jméno. Řeku přejíždí vlak Arrivy několikrát po ocelových mostech.
Blížíme se do Bylnice, ke konci naší jízdy. Pár set metrů před stanicí se k Vlárské dráze připojuje Dráha prezidenta Masaryka ze Vsetína a Moravských Klobouk. Ta vznikla teprve v roce 1928 jako součást ambiciózního projektu, jenž měl zkapacitnit železniční spojení západu a východu nové republiky. Úsek ze Vsetína do Horní Lidče jsme vám už ukázali (zde), trať z Horní Lidče do Bylnice si projedeme v některém z příštích dílů.
Před Bylnicí se k Vlárské dráze připojuje Trať prezidenta Masaryka z Horní Lidče.
Říčku Brumovku obě tratě překonávají po vlastních ocelových mostech. V Bylnici naše jízda končí, dál se vlakem dostanete jen dvakrát týdně, bohužel v naprosto nesmyslných časech.
Nicméně ze stanice Bylnice můžete popojít do nedalekého Brumova. Kromě městského muzea tam najdete i zříceninu stejnojmenného gotického hradu s nádherným výhledem do údolí Vláry a Brumovky.
Horní část Vlárské dráhy prochází kouzelnou krajinou, kterou stojí za to poznat. Osobní vlaky jezdí do Bylnice celý rok, takže stačí jen nastoupit.
