Všichni míří na tradiční trh v oblíbené čtvrti Jongno-go, pojmenované podle jedné z ulic, která by se dala přeložit jako Zvonková cesta. Celá soulská čtvrť je někdy označována jako esence či srdce celé Koreje.
Gwangjang market je pak středobodem gastronomie. Trh, který je dobře dostupný také ze stanice metra Jongno 5(o)-ga, nabízí na nějakých 42 tisících metrech čtverečních neuvěřitelných pět tisíc obchodů. Denně ho navštíví 65 tisíc lidí.
Tomu číslu se dá věřit, hned jak člověk vstoupí do některého z jeho mnoha vchodů. Je tu těsno. A kromě obchodů tu je i množství restaurací.
 |
Hned zjevné, že tady člověk nesmí dlouho váhat. Nabídka je totiž taková, že je třeba spolehnout na intuici a ukázat na první lákavé jídlo, které se zjeví. Více než kde jinde tady platí, že gastronomie je z velké části vizuální zážitek. Kolem se míhají akvária s mořskými rybami či chobotnicemi, stoly, kde místní sedí družně těsně pospolu, jsou obtěžkány talíři se zeleninou i masem tisíce barev. Malé chobotničky se servírují syrové, chapadla na talíři sebou ještě mrskají. Podobně tak ryby. Konzumují se rovněž i syrové. Pro jejich přípravu existují celé desítky nejrůznějších předpisů.
Přestože je přeplněno, příjemní Korejci zůstávají taktní, všichni se usmívají a dávají si ve frontách zdvořile přednost. Nakonec není problém najít volné místo u stolu. A začíná rozhodování, co si dát. Zde na trhu jsou lístky obvykle jen v korejštině, je tedy dobré dát na doporučení. A není se čeho bát.
Veškeré pokrmy jsou v Koreji dovedně naaranžovány, je to vizuální zážitek.
Zelenina na talíři je připravena, teď jí host smíchá podle libosti s rýží.
Turistické průvodce konstatují, že jihokorejská kuchyně je tak trochu ve stínu čínské či japonské kuchyně. Někteří znalci tamních poměrů tento fakt vysvětlují mimo jiné tím, že Korejci mají ve velmi velké oblibě česnek a pálivé chilli. Dávají mu na talířích až takový prostor, že to mnozí turisté neunesou.
Po ochutnání několika místních specialit ale obvykle každý zjistí, že pověsti přehánějí. Počáteční ostych se vytrácí už s prvním objednaným nápojem. Nabízí se třeba rýžové víno. Kdysi to byl nápoj chudých zemědělců, dnes je tento nízkoalkoholický mok mléčné barvy hitem především pro mladou generaci a to nejen v Koreji. Víno zvané makgeolli pijí mladí manažeři, ale i studentky, které věří, že prospívá krásné postavě. Prodává se v neprůhledných lahvích. Pozor, není to dárek pro přátele doma v Evropě, má jen omezenou dobu spotřeby. Pro přípitek je třeba si zapamatovat klíčové korejské slůvko „kombe“, tedy „na zdraví“.
Oblíbené jsou nejrůznější druhy závitků.
Na trhu Gwangjang se nabízí jakékoli zboží, na jaké si jen člověk vzpomene.
Na jídlo v tržnici obvykle nikdo nechce dlouho čekat, obvyklou volbou proto bývá skvělá smažená vaječná placka exotické chutě, nebo jakási místní „míchanice“ zvaná bibimbap. Jejím základem je velká miska s rýží, ta vařená se jmenuje hinbap. Na ní se postupně naskládají různé zeleninové přílohy, jako jsou sójové klíčky, špenát, okurka či třeba třeba různé zajímavé houby. K tomu se přidá pálivá omáčka a vše se důkladně promíchá. Výsledek je skvostný. Kdo má pocit, že přišel jen ochutnat, nakonec zjistí, že zvládl neuvěřitelně velkou porci, protože přídavek je možný.
K tomu přidejte množství misek s různými přílohami, mezi kterými nechybí kimči – tedy křupavý salát z pikantního kvašeného zelí, který se stal fenoménem, jenž proslavil Koreu po celém světě. Receptů na něj je spousta. Přidává se třeba mořská sůl, ředkev a jarní cibulka, stejně jako rýžový ocet a rybí omáčka. Nakládané zelí chutná stejně dobře na lidovém trhu Gwangjang i v luxusních restauracích. Zatímco rýži se ale hodí dojíst všechnu, kimči jen podle chuti, může na talíři zbýt.
Pak je čas k debatě. Návštěva trhu je úžasnou šancí sednout si ke stolu s Korejci v prostředí, kde se tak nějak boří sociální bariéry. Je těžké z tak skvělého místa odcházet, ale je také jasné, že restauratéři tu nestojí o nějaké přehnaně dlouze klábosící hosty, kteří zabírají místa. Dalších zájemců je spousta.
V jiném světě se ocitne návštěvník, který opustí trhy a zavítá do některé z restaurací v centru. Mnozí turisté tady podlehnou zejména mámivé vůni grilovaného masa, která se neodolatelně line okolo.
Takto si vychutnávají přátelé v klidu oběd v jedné ze soulských restaurací.
V úzké ulici poblíž soulské radnice se se setměním rozzáří neonové reklamy a velké obrazovky. Nikdo nemá pocit, že by den měl končit. V oblíbených restauracích je dobré rezervovat místo, bývá tu plno.
Na úvod se tu hodí vyzkoušet třeba sodžu. Podle všech hlasů místních je to nejoblíbenější korejský alkoholický nápoj, který se vyrábí z rýže a ječmene. Trochu připomíná vodku, je ale trochu sladší, přidává se k němu při výrobě cukr. Korejci si jej někdy na úvod smíchají s pivem.
Cizince zaujme kruhové místo na gril uprostřed stolu. Sem záhy přinese zručná číšnice dřevěné uhlí a vzápětí nad něj spustí dlouhý tubus k odsávání kouře. Zbývá jen nastavit rošt a může se začít grilovat. Nikoli na zahradě, jako v Česku, ale přímo na stole. Vytváří to neuvěřitelný pocit sounáležitosti, asi jako když sedíte okolo táborového ohně. Když se větší kus masa ogriluje ze stran, přijdou ke slovu zubaté nůžky. Těmi se maso nastříhá na menší kousky, které se nad ohněm dopékají..
Grilovaná masa mají několik podob. Například u hotelové snídaně v luxusním hotelu není překvapením, když vám k ranní kávě nabízejí tence nakrájené vychladlé nudličky nejlepší svíčkové, zvané pulkogi, které jsou předtím dlouze marinované ve speciálních směsích oleje a koření.
Stůl v restauraci je připraven. Uprostřed je grilovací rošt, kolem kterého se vše soustředí.
To nejlepší se ale dá zažít večer u společného grilování. K masu se přikládají různé houby, které dodávají aroma, stejně jak kousky grilovaného česneku. Griluje se vepřové, ale i dražší hovězí, které je ve výsledku těsným vítězem případné kulinářské soutěže. Ale skvělé jsou všechny grilované kousky, které dokonale natáhnou vůni jemného kouře. Tenké marinované plátky pak vystřídají hovězí či vepřová žebra, které se nazývají kalbi a mají neméně vynikající chuť.
Po takto úžasné večeři se chce málokomu skončit. Mnozí cizinci v Koreji to řeší tím, že pokračují dál, do některého z nočních klubů a barů. Ale zde vás musíme varovat – konzumace v těchto podnicích už je nesrovnatelně draží, nehledě na to, že by mohla přemazat předcházející úžasné gurmánské zážitky.
Závěrem je nutno říct, že korejská kuchyně je úžasný fenomén. Je složité ji popsat jen v kostce. Jediné, co lze doporučit, je ochutnat a zapátrat osobně na místě.
