Jiný kraj, jiný mrav. A pochopitelně také jiné pověry. Zatímco u nás nosí čáp děti a černá kočka smůlu, na Tchaj-wanu hledí s velkými obavami na hlístouna, prazvláštní rybu žijící v hlubokých vodách. U povrchu hladiny ji lze zahlédnout jen zcela výjimečně. Často prý před tím, než udeří zemětřesení.
Letní Praha s celou rodinou. Soutěž o vstupenky do zoo, na Hrad i na lodě |
Obyvatelé Tchaj-wanu nejsou vírou v tento mýtus osamocení. Ani v o dva tisíce kilometrů vzdálenějším Japonsku se mezi rybáři moc nepochybuje o tom, že hlístoun je nedobrým znamením. Rybě tam přezdívají ryugu no tsukai, volně přeloženo posel z paláce mořských bohů. A zprávy, které prý přináší, pozitivní obvykle nebývají.
Naposledy je tu ve větších počtech viděli v roce 2011. Předtím než udeřilo ničivé zemětřesení a tsunami Tóhoku.
„Je to samozřejmě jen pověra, která nemá vědecké opodstatnění,“ mírní obavy Hiroyuki Motomura, profesor ichtyologie na Kagošimské univerzitě. „Hlístouni mají tendence stoupat vzhůru k hladině, když je jejich fyzická kondice velmi špatná. A proto využívají stoupavých vodních proudů, jimiž jsou unášeni.“
Ryba s nedobrou pověstí
Hlístouni obvykle přežívají v hloubkách okolo jednoho kilometru a jediné, co jejich výskyt u hladiny zřetelně předpovídá, je, že jim ubývá sil. Ostatně i exemplář, který ke svému nemalému údivu uviděli potápěči u tchajpejského Ruifangu, nebyl zrovna v kondici.
Ani na hlístouna, kterého objevili lidé na pobřeží kalifornského ostrova Santa Catalina v roce 2013, nepohlíželi lidé jako na špatné znamení.
Ve vodním sloupci se držel kolmo k hladině a byl téměř nehybný. Povrch jeho hladké kůže nesl zřetelné stopy po několika útocích žraloků.
Tchajwanský instruktor potápění Wang Cheng-Ru, který toto setkání s hlístounem zaznamenal na kameru, k tomu poznamenává: „Potápím se tu celý život, ale viděl jsem ji dnes poprvé. Je to ryba, kterou si s žádnou jinou nespletete. Bylo to opravdu velmi výjimečné setkání.“
Hlístoun, na kterého letos narazili potápěči u tchajwanského pobřeží, zjevně nebyl v kondici.
Ryby se také pokusil dotknout, ale ta se jen lehce zachvěla. „Zdá se mi pravděpodobné, že už umírala.“
Mořský had a Král sleďů
Hlístouni patří k druhům, které záhady přitahují. Jejich zploštělé tělo se totiž pohybuje vertikálním vlněním, a proto skutečně trochu připomíná legendární mořské hady. Teoreticky je možné, že některé přibájené zkazky z námořnických krčem popisují právě tohoto tvora.
Špatná předpověď?Loni byl pětimetrový exemplář hlístouna vyplaven na pláži v Chile, kde o otřesy půdy není nouze. Legenda slibující katastrofu tím zase trochu ožila, nicméně po objevu uhynulých jedinců žádné zemětřesení nenastalo. |
Gigantických proporcí ale nejspíš nedosahuje, byť s jejich maximální možnou délkou je to zatím nejisté. Kus pozorovaný u Ruifangu měl lehce přes tři metry, ale nálezy vyplavených mršin potvrzují existenci i dvakrát tak dlouhých jedinců.
Život a biologie tohoto druhu je zatím dost nejasná, a to i přes to, že je rozšířen napříč všemi oceány s výjimkou arktických vod.
Na existenci tohoto tvora se mezi odborníky dlouho nevěřilo. Byl považován za prostý výmysl rybářů. Jeho první pozorování před hodnověrnými svědky se odehrálo až v roce 1772 a první exemplář byl chycen až skoro o sto let později. Shledání s ním začala být častější, jak na světě přibývalo rekreačních potápěčů, ale pořád jde o poměrně raritní záležitost.
Obavy pověrčivých obyvatel Tchaj-wanu může umenšit to, že v jiných končinách – kde přírodní katastrofy, tsunami a zemětřesení nejsou tak obvyklé – je hlístoun dáván do spojitosti s hojností ryb a očekáváním dobrých úlovků. Rybáři z Velké Británie, Dánska či Islandu mu proto přezdívají Král sleďů.
