„Konec inflace v Čechách vidím,“ uvedl svůj příspěvek viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký. Upozornil také, že cesta k nižší inflaci ale nebude bezbolestná.
„Víme, že ekonomiku ochlazujeme, proto také centrální banka musí být nezávislá. S volebním heslem, že zdražíte hypotéky a zvýšíte nezaměstnanost, byste žádné volby nevyhráli. Politici si takové proklamace zkrátka dovolit nemůžou,“ uvedl.
„ČNB určitě nechce ekonomiku poslat do recese. V blízké době ale očekáváme pokles spotřeby domácností. Čeká nás náročné období. Růstem hospodářství za první čtvrtletí se nemůžeme nechat ukolébat,“ dodal viceguvernér.
Viceguvernér také upozornil, že centrální banky, které se zvyšováním sazeb začaly až v současné době, nebo se na to dokonce teprve chystají, zaspaly. Ukázalo se totiž, že inflace není dočasná, ale nějakou dobu tu s námi ještě bude. „Nefungujeme jako vypínač inflace. Proto jsme začali se zvýšením úrokových sazeb brzy,“ upozornil Nidetzký a dodal, že kroky ČNB se do české ekonomiky propíší až za rok nebo rok a půl.
Zažíváme největší pád životní úrovně. Inflace sráží hodnotu peněz |
Skloňovaným tématem je spolu s inflací také nejistota a inflační očekávání, tedy to, jaký vývoj cen očekávají domácnosti i podniky. Pojmy, které spolu úzce souvisí. Právě nejistota a inflační očekávání mohou souviset s tím, proč ceny některých komodit zdražují výrazně více, než je míra inflace.
Jedním z důležitých prvků měnové politiky, kterou má na starost ČNB, je přitom právě i ukotvenost inflačních očekávání. Ta se ale podle Nidetzkého trochu vymkla kontrole. „Firmy nám možná nevěří, že inflaci zkrotíme,“ uvedl. Strategií některých firem, jak čelit nejistotě, tak mohou být právě vysoké ceny. Dokud lidé budou ochotní za tyto ceny kupovat, podniky nemají důvod jít s cenou dolu.
Inflační očekávání pozoruje také Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. „Začínáme pozorovat, že klienti požadují inflační doložky. To je něco, co jsme tu neviděli dvacet let,“ řekl.
Návrat k normálu, nebo stagflace?
Podle Nidetzkého bude inflace kulminovat v polovině roku, ve třetím čtvrtletí by mohla klesat, stále si ale bude držet dvouciferné hodnoty. Ke konci příštího roku by už se mohla dostat ke kýženým dvěma procentům.
Vejmělek předpokládá, že se inflace pod patnáct procent nedostane ani na konci tohoto roku. Vyplývá to z prognózy Komerční banky, která ukazuje, že inflační tlaky jsou obrovské a ekonomiku čeká recese.
Nabízí se tak otázka, zda česká ekonomika nemíří ke stagflaci – situaci, kdy dochází k nulovému nebo zápornému růstu hrubého domácího produktu, vysoké nezaměstnanosti a nadále stoupající inflaci. Podobný scénář se stal v 70. letech minulého století v Americe. Stagflaci tehdy způsobilo dramatické zvýšení cen ropy, nárůst inflace a ekonomická recese, projevující se velkým zvýšením nezaměstnanosti.
Podle Vejmělka je ale v současné situaci vhodnější mluvit o stagflačních rysech než přímo o stagflaci. „Trh práce je a zůstane napjatý bez ohledu na stagflační rizika i na to, že si česká ekonomika projde recesí. Čekáme takzvanou mělkou recesi, na celoročních číslech ji nepoznáme. První kvartál tohoto roku totiž přinesl opravdu dobré výsledky, ale v mezikvartálech přijde pokles způsobený přerušenými dodavatelskými řetězci,“ uvedl.
I střední třída si teď bude muset utáhnout opasky, říká ekonom Rod |
Ve druhé půlce roku pak podle Vejmělka dopadne vysoká inflace na spotřebu domácností. „Inflace zasahuje do sociální sféry, odkotvují se inflační očekávání, což nese riziko. Inflaci je proto potřeba krotit, ale rozhodně to nebude zadarmo,“ doplnil.
Nezbytné výdaje domácností, tedy například potraviny nebo pohonné hmoty, se podle údajů Mastercard meziročně zatím příliš neliší. Podle šéfa tuzemské Mastercard, Michala Čarného v tom můžeme vidět flexibilitu spotřebitelů.
Vejmělek ale upozornil, že se růst cen teprve projeví. Lze totiž očekávat, že letos ještě porostou. David Navrátil z České spořitelny také upozornil, že nelze čekat pokles cen energií. „Vysoké ceny tu zůstanou, drobná korekce přijít může, ale na úroveň z let 2021 a 2022 se už nedostaneme,“ uzavřel.
