Zpřesněný odhad ukazuje na výraznější růst českého hospodářství, než statistici předpokládali původně. V předchozím předběžném odhadu ČSÚ uváděl, že ekonomika v prvním čtvrtletí posílila meziročně o 4,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,7 procenta. V prvním čtvrtletí loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií nemoci covid-19, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.
Česká národní banka čekala meziroční růst české ekonomiky o jeden procentní bod nižší. „Tvorba hrubého kapitálu prognózu České národní banky překonala, přičemž investice do fixního kapitálu rostly znatelně rychleji, než bylo prognózováno,“ uvedl za ČNB Petr Král, ředitel měnové sekce.
„Vládní spotřeba rostla v prvním čtvrtletí lehce pomaleji, než ČNB v jarní prognóze očekávala. Brzdící vliv čistého vývozu byl zhruba v souladu s prognózou, přičemž vývoz zboží a služeb poklesl ve srovnání s očekáváním o něco méně, zatímco dovoz prognózu překonal,“ dodal Král.
Podle údajů ČSÚ byly v prvním čtvrtletí hlavními faktory mezičtvrtletního růstu HDP rostoucí výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. Meziroční růst HDP pak táhly zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností, investiční výdaje a změna stavu zásob. Naopak negativní vliv měla zahraniční poptávka.
Domácnosti omezují spotřebu
„Rozdílná struktura příspěvků růstu HDP v meziročním a mezičtvrtletním srovnání je způsobena několika významnými faktory. Srovnávací základna loňského roku byla ještě do značné míry ovlivněna protiepidemickými opatřeními a nedostatkem komponent zejména pro průmysl,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
„V tomto roce se ve výdajích domácností již začíná projevovat rostoucí cenová hladina a omezování jejich výdajů zejména na předměty dlouhodobé spotřeby,“ doplňuje Kermiet.
Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 0,8 procenta a meziročně vzrostly o 6,2 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o jedno procento. Pokles nastal především u výdajů za nákup předmětů dlouhodobé spotřeby. Meziročně vzrostly výdaje na konečnou spotřebu domácností o 8,5 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 0,2 procenta a meziročně vzrostly o dvě procenty.
„Nová čísla potvrdila, že domácnosti dál omezují svoji spotřebu. Oproti konci roku se jejich spotřeba reálně snížila o další procento v důsledku nižších nákupů zboží, zejména automobilů. Za služby tentokrát lidé utratili více, avšak jen kvůli omezenému prostoru v závěru roku,“ uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom Creditas.
„Meziroční nárůst spotřeby vypadá impozantně, nicméně je ovlivněn lockdowny ze začátku loňského roku, a proto nemá smysl z těchto čísel dělat žádné závěry. Ve srovnání se začátkem roku 2019 je stále viditelné jasné omezování jak nákupů zboží, tak výdajů na služby,“ doplnil Dufek.
Sbohem, růste. Na shledanou v příštím roce. Jak se vrátí do ekonomiky oživení |
Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla o 4,5 procenta mezičtvrtletně a o 7,4 procenta meziročně. Rostly zejména investice do obydlí, ostatních budov a staveb nebo dopravních prostředků.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 10,7 miliardy korun. Bylo tak o 86,2 miliardy nižší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o tři procenta. V meziročním srovnání klesl o 0,1 procenta, kde vývoj nejvíce ovlivnil pokles vývozu motorových vozidel.
Dovoz rostl mezičtvrtletně o 2,3 procenta a meziročně o 3,7 procenta, a to především zásluhou růstu dovozu kovodělných výrobků a elektrických zařízení. Naopak klesal dovoz automobilů a subdodávek pro automobilový průmysl.
Výhled na další období
Podle Miroslava Nováka, analytika společnosti Akcenta, není výhled na další čtvrtletí ani na druhou polovinu letošního roku příliš optimistický. „Velmi vysoká inflace, a to obzvláště v citlivých položkách spotřebního koše, se bude negativně promítat do spotřeby domácností,“ upozornil Novák.
Spotřebitelská důvěra se podle analytika v posledních měsících prudce propadla kvůli obavám spotřebitelů z rostoucí inflace a zhoršení hospodářské situace.
„Vysoké ceny energií negativně dopadají na část podnikové sféry a mohou brzdit investiční aktivitu firem. S narušenými dodavatelskými řetězci a vysokými cenami vstupů potom budou muset podniky počítat minimálně do konce letošního roku. Výsledkem pro letošní rok tak bude slabý růst domácí ekonomiky kolem jednoho procenta,“ uvedl Novák.
„Ve druhém ještě ekonomika vykáže nepatrný mezikvartální růst. Ve třetím kvartálu se ale přiblíží ke stagnaci kvůli dalšímu zvolnění výdajů domácností, zhoršení situace v dodavatelských řetězcích a negativnímu dopadu oslabující zahraniční poptávky,“ očekává Raiffeisenbank.
Kupuji obnošené věci, počítám každou korunu, bojím se. Češi se učí žít s inflací |
V závěru roku by HDP mohl mezičtvrtletně poklesnout, záležet bude ale do velké míry na těžko předvídatelném vývoji (proti)sankcí mezi EU a Ruskem. V prognóze počítáme s dalším vyostřením geopolitického vývoje a v důsledku toho s výpadky klíčových komodit, což zatíží výrobu a fixní investice,“ doplňuje banka.
I jarní prognóza ČNB očekává, že invaze Ruska na Ukrajinu povede v letošním roce ke zpomalení růstu světové i české ekonomiky. „Růst HDP tak během letoška výrazně zpomalí a ve druhé polovině roku ekonomická aktivita dokonce meziročně mírně poklesne,“ uvedl Král.
K očekávanému poklesu podle centrální banky významně přispěje propad spotřeby domácností, kterým letos vlivem rychlého růstu životních nákladů klesají reálné příjmy, a současně se zhoršil jejich sentiment. Česká se také, že podniky budou omezovat investice kvůli utlumené poptávce i vlivem zhoršení finanční situace.
