„Dlouhodobý a stupňující se psychický tlak vede v Česku k významnému nárůstu výskytu duševních poruch. Podle informací Národního ústavu duševního zdraví v souvislosti s pandemií covid-19 vzrostl výskyt duševních onemocnění u dospělé populace na téměř 30 %. Duševní nemoci jsou dnes po nemocech pohybového aparátu druhou nejčastější zdravotní příčinou ztráty zaměstnání,“ říká Martin Steiner z BNP Paribas Cardif.
Ztráta zaměstnání je přitom nejčastější příčinou nesplácení závazků. Přiznává to podle aktuálního průzkumu společnosti KRUK 41 % Čechů. Téměř 30 % lidí pak nesplácí svoje závazky kvůli nemoci a každý pátý dlužník uvádí jako příčinu nezvládnuté plánování financí.
Lidé se stydí za finanční potíže
Počty lidí, kteří mohou upadnout do dluhové spirály, budou podle odborníků přibývat. Až 60 % tuzemských zaměstnavatelů předpokládá, že finanční situace jejich pracovníků se za poslední čtvrtletí zhoršila, u 8 % zaměstnavatelů dokonce výrazně. Na naprosté většině pracovišť se přitom už dnes nacházejí předlužení zaměstnanci. Vyplývá to z průzkumu Svazu personalistů ČR a společnosti Advanto.
„Finanční nesnáze pracovníků přitom mají negativní dopady nejen na psychické a fyzické zdraví lidí, ale v konečném důsledku také na jejich produktivitu, což se odráží na stavu celé společnosti a ekonomiky,“ vysvětluje Martin Fortelný ze společnosti Advanto. „Obávám se, že pracovníků v dluhové spirále letos přibude,“ říká expert na personalistiku a prezident Svazu personalistů ČR Petr Otáhal.
Problém je, že o finančních potížích mezi svými pracovníky se zaměstnavatelé většinou dozvídají, až když je zbytečně pozdě. „Jedním z možných vysvětlení je, že lidé se stydí v práci říkat, že mají problémy s penězi. Zaměstnavatelé si pak logicky myslí, že u nich není předlužení problém, a tak podceňují pomoc nebo prevenci, kterou by jejich lidé uvítali,“ domnívá se Fortelný.
Jak mohou pomoci zaměstnavatelé
„Je však zarážející, kolik dotázaných zaměstnavatelů nedělá pro finanční stabilitu svých zaměstnanců nic,“ říká Otáhal. Takových firem je podle průzkumu 37 % a až dvojnásobek zaměstnavatelů vůbec nemá přehled nad tím, jestli jejich pracovníci vycházejí s penězi.
Vyšší benefit na „penzijko a životko“ je lepší než zvýšení hrubé mzdy |
„Škála toho, co mohou zaměstnavatelé dělat, aby se jejich pracovníci do dluhové spirály nedostávali, je přitom široká,“ dodává Otáhal. Podle průzkumu třetin zaměstnavatelů se snaží svým pracovníkům, kteří se ocitli v potížích, poskytnou finanční poradenství a 28 % firem nabízí firemní půjčku. Přes 14 % zaměstnavatelů uvedlo, že v rámci prevence umožňují vyplácet mzdu v hotovosti a přes 37 % firem dovoluje pracovníků vybrat si část mzdy před výplatním termínem.
Otáhal i Fortelný se shodují, že pokud vše ostatní selže a člověku dojdou před výplatou peníze, právě tzv. záloha na mzdu je nejlepší formou pomoci od zaměstnavatele. „Lidi dostávají do dluhové spirály hlavně spotřebitelské půjčky s tučnými úroky. K těm se uchylují, když jim dojdou peníze před výplatou. Možnost dostat část výplaty před výplatním termínem je mnohem lepší řešení,“ vysvětluje Otáhal.
Finanční problém nemá jen 19 % Čechů
Dalším možným řešením, zvlášť v případě splácení hypotéky, je pojištění. „Pojištění schopnosti splácet své závazky dnes narůstá na významu i z důvodu, že kryje rizika duševních nemocí, jako jsou deprese či syndrom vyhoření. Pokud tyto problémy zabrání člověku v práci a dostane se do potíží se splácením svých závazků, splátky úvěru jsou v takovém případě hrazeny z pojištění,“ vysvětluje Martin Steiner.
Výpočet vlivu inflace na úspory |
Podle nejnovější ankety Profesia.cz současná situace už teď nutí 21 % Čechů, aby si hledali zaměstnání s vyšším výdělkem, protože jejich současná mzda na pokrytí nákladů nestačí. Dalších 21 % lidí pociťuje finanční tlak, ale ještě si nejsou jistí, jak v příštích měsících vyjdou s penězi. Dalších 23 % dotazovaných uvádí, že zvýšené základní náklady sice utáhnou, ale budou muset zvažovat další výdaje. Bezproblémovou finanční situaci i přes rostoucí náklady deklarovalo pouze 19 % Čechů.
Životní úroveň rekordně padá
Jedno je však jisté. „V Česku už probíhá historicky rekordní pád životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje. Rapidní inflace při poměrně slabém růstu mezd letos způsobí suverénně největší pokles životní úrovně od roku 1993,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Výpočet osobní inflace |
Jak vyplývá z dubnového šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky, kteří sledují vývoj na českém trhu práce, mzdy v letošním roce stoupnou v Česku v průměru nominálně o 6,5 procenta. „Pokud od tohoto růstu mezd odečteme očekávanou hodnotu inflace, oněch 14,5 procenta, dostáváme údaj vyjadřující letošní reálnou změnu průměrné mzdy, tedy minus osm procent,“ přibližuje Kovanda.
Vývoj životní úrovně v Česku od roku 1993
Takto výrazně reálná průměrná mzda v historii ČR podle Kovandy nikdy neklesla. „Dosud klesala jen v letech 1998 (o 1,4 procenta), 2012 (o 0,8 procenta), 2013 (o 1,5 procenta) a v pandemickém roce 2020 (o 0,1 procenta). Ve všech ostatních letech od roku 1993 reálná průměrná mzda rostla. Její růst znamená růst kupní síly průměrně vydělávajícího Čecha, tedy i vzestup jeho životní úrovně. Pokles naopak značí sestup životní úrovně,“ uzavírá Kovanda.
