Zoo Praha luskouny získala jako teprve druhá zoo v Evropě, ještě relativně nedávno totiž bylo považováno v podstatě za nemožné chovat je v lidské péči. Proto ani přípravy na jejich příchod nebyly jednoduché. Luskouní pár, který Praha získala díky partnerské smlouvě s Tchaj-pejí z roku 2020, pro sebe potřeboval vytvořit dostatečný prostor, vybudovat umělé nory a veškeré povrchy upravit tak, aby si luskouni nepoškodili svá jemná chodidla.
Nyní chovatelé dělají všechno, aby měli sameček Guo Bao a samička Run Hou Tang ideální podmínky pro život, a to jak správné rozpětí teplot, tak vysokou vzdušnou vlhkost, co možná nejvhodnější osvětlení a speciální potravu.
Vždyť sameček Guo Bao a samička Run Hou Tang jsou vlastně ambasadory vlastního druhu, kteří mají za úkol upozorňovat na jeho ohrožení. Právě tento zvláštní savec je totiž pro své šupiny nejpašovanějším živočichem na světě.
„Tito jediní šupinatí savci se v případě nebezpečí stočí do klubíčka a vůči lidem tak zůstávají zcela bezbranní. V Africe jsou loveni především pro maso, v Asii je navíc veliká poptávka po jejich šupinách, jež se využívají v tradiční čínské medicíně. Proto se také z Afriky do Asie tyto šupiny ve velkém pašují,“ popsal ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek letos v únoru při příležitosti Světového dne luskounů. Proto se také Zoo Praha angažuje v ochraně tohoto druhu přímo tam, kde je potřeba, a to v Kamerunu, Laosu a na Sumatře.
Vypadají jako šiška s obrovskými drápy
Pohled na tak zvláštního živočicha vždy vyvolá spoustu otázek. Luskouni jsou sice příbuzní se šelmami, nicméně jejich bezzubá ústa a dlouhé silné drápy na předních končetinách prozrazují, že se specializují na pojídání mravenců a termitů. Podobně jako mravenečníci, hrabáči nebo ježury, další velmi zajímavá zvířata, které Zoo Praha také chová, a dokonce odchovává mláďata.
Samička Run Hou Tang
Sameček Guo Bao
Také luskouni jsou absolutně jedineční, už pro svůj vzhled připomínající šišku, protože tito savci mají jako jediní na světě tělo pokryté chlupy, které dostaly podobu šupin. Tvořeny jsou keratinem, tedy tzv. rohovinou, podobně jako kopyta či drápy dalších zvířat, nebo vlasy, chlupy a nehty u lidí.
V přírodě se tedy luskouni podobně jako mravenečníci, hrabáči nebo ježury opravdu živí mravenci a termity, i proto se pro ně dlouho nedařilo najít vyhovující náhradní krmivo. Nicméně Taipei Zoo, odkud Guo Bao a samička Run Hou Tang v dubnu přicestovali, tento problém úspěšně vyřešila.
Právě podle tchajpejské receptury, jen lehce upravené pro středoevropské poměry, je tedy připravován i luskouní jídelníček v Praze. Pražský pár tedy dostává směs vyrobenou ze zamrazených včelích larev, obohacenou o larvy potemníků, detoxikační hlínu, chitin či vitamin K. A co je nejdůležitější, chutná mu. „Vybíravější Run Hou Tang na ni kupodivu přešla ještě snadněji než Guo Bao,“ konstatoval Miroslav Bobek ve svém sloupku pro MF DNES.
Všechny druhy luskounů jsou ohroženými druhyLuskouni žijí v jižní Asii a v subsaharské Africe a na obou kontinentech jsou masivně loveni. Zejména v Asii se z jejich šupin vyrábějí přípravky, které mají údajně pomoci při kožních nemocech, problémech s plodností či krevním oběhem. Největšími odbytišti jsou Čína a Vietnam.  Dvanáct upytlačených luskounů nabízených k prodeji na tržišti Nkoabang v kamerunském Yaoundé letos v únoru.  Od roku 2017 je mezinárodní obchod s luskouny zakázán úmluvou CITES, přesto jsou luskouni pašováni. Poté, co byly nadměrným lovem zdecimovány populace asijských luskounů, se pozornost ilegálního obchodu přesunula i na africké druhy. Důsledkem je, že všech osm druhů luskounů je zařazeno na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN do kategorie ohrožený vyhubením, dva dokonce jako kriticky ohrožené. |
