Tři zateplené dřevěné domky, které zaplňují malý ostrůvek v zátoce Port Lockroy, se v roce 1944 staly první a nejstarší stálou polární základnou Britské antarktické služby. Objekty už dnes svou původní vědecko-výzkumnou činnost nenaplňují, ale britská památková charita UK Antarctic Heritage Trust (UKAHT) se stará o to, aby vzpomínka na jejich minulost nevybledla. Provozuje tu malé muzeum a také poštovní úřad. A právě do něj teď hledá na sezonu 2022–2023 vhodné adepty.
Pokud vás tedy láká pět měsíců v ledové pustině ostrova, nedaleko Antarktidy, je to nabídka, která se neodmítá. Uzávěrka pro podávání přihlášek je do půlnoci 25. dubna. A co by se tu od vás očekávalo?
 |
Předně je asi nutno zmínit, že práce poštovního zřízence za nejodlehlejší přepážkou světa je hodně všestranná. Razítkem tu moc bouchat nemusíte. Průběžně za celou dobu svého pobytu odbavíte „jen“ 70 tisíc listovních zásilek. Zhruba tolik jich odtud odešle 18 tisíc dobrodružných turistů, a také vědeckých pracovníků z okolních polárních stanic, kteří sem zavítají.
Kromě chodu poštovního úřadu je ovšem nutné zajistit i provoz malého muzea, které uchovává artefakty historie a přírodní exponáty. A také je tu malý obchůdek se suvenýry.
Soutěž o dvě noci v Imperialu |
Výherní losy jako na České poště tu naštěstí návštěvníkům vnucovat nemusíte. Nezbytnou součástí vaší práce tak bude údržba památkově chráněných budov, práce s vysílačkou, malé opravy a technický servis vybavení.
Část energie je třeba věnovat také nelétavým ptákům, s nimiž tu budete žít v těsném sousedství. Podél Port Lockroy se totiž nachází kolonie tučňáků oslích, které bude zapotřebí v období hnízdění přepočítat. Což asi chvilku zabere.
Spoustu času strávíte odklízením jejich trusu, který je venku prakticky všude. Nudit se tu tedy rozhodně nebudete.
Podstatná informace, která dost možná odradí notorické samotáře – nebudete tu úplně sami. Spolu s vámi tu pětiměsíční pracovní pobyt stráví další dva až tři lidé, které britská charita vybere stejně jako vás. Budete se tedy muset umět postarat nejen sami o sebe a své přežití, ale i o vzájemnou pohodu dalších zaměstnanců poštovního úřadu.
A jak vypadá profil ideálního adepta pro poštovní misi? Od uchazečů se vyžaduje jistá fyzická zdatnost a dobrý zdravotní stav, určité povědomí o životním prostředí a také praktické znalosti o skromném životě s minimálním dopadem na okolí.
„Vzhledem k povaze každodenních povinností je třeba, aby případní uchazeči disponovali širším polem schopností a mohli jimi obohatit celý tým,“ vysvětluje Lauren Luscombe, provozní manažerka UKAHT. „Určitě se hodí zkušenosti z prodeje, konzervace památek, ochrany přírody, údržby budov.“ Pro úspěch ve výběrovém řízení bude také důležitá povaha a chování. „Potřebujeme, aby spolu lidé vydrželi žít pět měsíců, a to si žádá správnou rovnováhu dovedností a osobností,“ říká Luscombe.
Poštovní úřad zatím fungoval v Port Lockroy v turnusech od listopadu do března od roku 2006, ale sezonu v roce 2020 ukončila předčasně pandemie covidu-19. Uchazeči tedy musí dopředu počítat s tím, že se vydají na místo, které může skoro po třech letech nepřítomnosti lidí a přítomnosti tučňáků vypadat trochu jinak než na propagačních materiálech.
Historie v Port LockroyZátočinu na severozápadě ostrova Wiencke objevila v roce 1904 francouzská polární expedice, a pojmenovala ji po mecenáši své výpravy, Edouardovi Lockroyovi. Zhruba o sedm let později tu vznikla sezonní základna pro velrybáře a dočasné kotviště lodí pátrajících v polárních vodách po kořisti. Změnu do ticha ledové pustiny přinesly v roce 1944 britští vojáci, kteří na malém ostrůvku uprostřed zátoky, zvaném Goudier, zřídili stálou základnu s meteorologickou a strážní funkcí. Vzniklý objekt pak byl až do ledna 1962 využíván Britskou antarktickou službou, která tu provozovala polární vědeckou stanici, která byla vůbec první stálou při pobřeží Antarktidy. V roce 2006 tu vzniklo muzeum a také poštovní úřad, spravovaný UK Antarctic Heritage Trust.  |
