Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Stres je škůdce, který ničí zdraví. Vyzkoušejte rady, jak s ním bojovat

  • 5
Stres zažívá občas každý z nás. Pokud je ho ale moc a je dlouhodobý, může začít ničit naše zdraví. A to pomalu, ale jistě. Nepodceňujte ho a braňte se mu, dokud je čas. Poradíme vám, jak na to.

Když se řekne stres, většina lidí si představí náročnou situaci v zaměstnání nebo v rodině, ale tento pojem je podstatně širší. Stresorů je mnoho a jsou jak psychické, tak i fyzické. 

Řadu z nich si často neuvědomujeme, dokonce ani v případě, že už se odrážejí na zhoršení zdravotního stavu. Rozšířená je také představa, že stres je cosi „imaginárního“, co nelze změřit. To je omyl – změřit se dá hladina stresových hormonů v krvi, jež přesně odpovídá míře stresu (bez ohledu na to, zda si ho uvědomujete).

Držte je na uzdě

Hlavními stresovými hormony jsou adrenalin a kortizol, které se na základě impulzů z mozku tvoří nadledvinkách a následně se odtud vyplavují do krve. Jejich úkolem je pomoci organismu v náročné situaci, kdy potřebuje - reagovat na ohrožení. 

Proto zvyšují hladinu cukru v krvi (aby mělo tělo dost energie) i tep a krevní tlak (aby se zvýšilo prokrvení a zlepšilo rozvádění kyslíku a živin) a ovlivňují i další fyziologické procesy.

Závažné důsledky

Je-li to jen krátkodobé a nepříliš časté, nic se neděje. Ale když se stresové hormony vyplavují do krve prakticky neustále, způsobuje to závažné zdravotní škody. 

Důsledkem je rozvoj hypertenze, diabetu, kardiovaskulárních chorob, astmatu a jiných alergických reakcí, autoimunitních nemocí. Také to vede k oslabení imunitního systému, což zvyšuje náchylnost k infekcím a zánětům, ale i k nádorovým onemocněním. 

Chronický stres způsobuje i trávicí potíže, poruchy spánku, deprese, vyčerpanost, bolesti hlavy a zad. Je také častou příčinou neplodnosti. A navíc urychluje stárnutí – jak vzhledové (ztráta elasticity pokožky, tvorba vrásek, „chátrání“), tak i mentální (úbytek vitality, zhoršení paměti a schopnosti se soustředit).

Začněte v hlavě

Některé zdroje stresu neovlivníte (nemoc, operace, rozvod, ztráta zaměstnání...). Mnohé si však pouštíte do života zbytečně. 

Vonné svíčky či relaxační koupele jsou nanic, nestane-li se antistresová strategie součástí životního stylu. Musí to začít v hlavě – odhalte stresory a zbavte se jich.

Stresory, kterých se lze zbavit

  • Přepracovanost, psychické i fyzické vypětí.
  • Nadměrné sportování a vyčerpávající a/nebo adrenalinové aktivity.
  • Redukční diety, ale i přejídání a přemíra alkoholu.
  • Tlak na výkon, spěch, perfekcionismus.
  • Nedostatek spánku, odpočinku, relaxace a času „jenom pro sebe“.
  • Kontakt s nepříjemnými lidmi, konflikty, závist, zloba.
  • Vysedávání u počítačů a telefonů, nadbytek elektroniky kolem vás.
  • Nadměrný hluk, světelný smog, znečištěné ovzduší, davy lidí, obtížné cestování.
  • Nevyhovující prostředí (klimatizace, příliš suchý vzduch, horko či zima).

Antistresová strategie

1. Držte se osvědčených doporučení: „Když pospícháš, tak se zastav!“ a „Spěchej pomalu!“ Nejenže snížíte riziko chyb, úrazů a nehod, ale podstatně zmírníte stres.

2. Nepracujte příliš. Raději mít méně peněz, ale delší život a lepší zdraví než naopak.

3. Vyvarujte se všeho, co se sice zdá hezké, ale v důsledku vás to bude stresovat (např. půjčka na luxusní dovolenou vás posléze dostane do stresu, až to budete splácet).

4. Upravte si životní priority. Jsou-li pro vás na prvním místě peníze a/nebo úspěch, nutně jste ve stresu.

5. Žijete-li v neutěšené rodinné situaci (domácí násilí, věčné spory), překonejte strach a změňte to.

6. Zbavte se zábran a studu říct si o pomoc, když ji potřebujete.

7. Naučte se říkat NE – odmítněte všechno, co vás vyčerpává, ubírá vám to čas na odpočinek, brání vám to v pěstování koníčků apod.

8. Věnujte se činnostem, které vás uklidňují, baví a naplňují. Najděte si čas na meditaci, jógu, procházky.

9. Občas nedělejte vůbec nic, na nic nemyslete, nic neřešte.

10. Spěte tak dlouho, jak potřebujete. Neponocujte!