Jak album vznikalo?
Měl jsem být původně jen hostem na koncertě k výročí Bromova Big Bandu. Řekli jsme si s dirigentem Vladem Valovičem a aranžérem Miroslavem Hloucalem, že uděláme pět šest věcí, nic krkolomného, prostě koncert. Pak covid, tak se to přeložilo. A zas covid. V listopadu 2020 volal Vlado, že je volná frekvence, jestli bychom aspoň nenatočili ty čtyři věci, co už byly zaranžované.
Dřu, aby bylo poznat, že mám přirozený talent, říká zpěvák Dan Bárta |
Dva měsíce se nekoncertovalo, depka a stres, kdo by si nešel zahrát? Nahráli jsme je, jelikož nás to bavilo, řekli jsme si, že nahrajeme další věci. Jenže přišla další covidová vlna, to už se nesmělo ani do studia. Jenže nám se nechtělo to zahodit. Ani nápad, ani muziku, co už byla hotová nebo načatá. Tak jsme to v létě všemi možnými silami, protože každý už někde hrál jako blázen, aby všechno dohonil, dokopali do brány.
Podle čeho jste vybíral písničky? Je to docela pestrá směska – The Killers, Eurythmics...
Z lásky. Dětství, puberta, náhoda, zralá úvaha. Konkrétně na věc od The Killers jsem v letadle viděl klip – něco mě na ní trefilo, nevím co. Pustil jsem si ji víckrát za sebou, přišla mi novoromantická a trošku chorá, hořká... Sweet Dreams jsem jednou zpíval na plese ČT s Moondance orchestra, do té doby mě nenapadlo, že se to dá zpívat jako swing. Ona je to vlastně dost jednoduchá písnička. Převést ji do boogie je trošku transgender operace, když uvážíte, že to zpívá Annie Lennox, kterou mimochodem miluju.
Big Band Twist je do angličtiny přeložený Pramínek vlasů od Jiřího Suchého. Proč jste ho nazpíval v angličtině a kdo je autorem překladu?
Přebásnila to má úžasná žena Alžběta a v angličtině je i proto, aby z desky v češtině ta píseň netrčela, jakkoliv je český text skvělý. Mám tu věc rád, text a zpěv se dobře pojí v jednu náladu. Otravoval jsem s ní doma už dlouho, s tím „konceptem“, a když byla možnost, chytil jsem se jí.
Přišlo mi, že když se Pramínek vlasů upraví do bigbandového zvuku a zapěje se v angličtině jako swing ve středním tempu, mnohý nepozná, že to Pramínek vlasů vůbec je. Protože ta píseň má ve svém melodickém oblouku americkou velkorysost a aranží a změnou „nástroje“, tedy jazyka, lze dosáhnout velice zajímavého efektu odčeštění.
Lákalo by vás ještě někdy vydat album, na kterém si zase po čase zazpíváte rockový nářez?
Občas na to myslím, on je vlastně i tenhle bigband chvílemi dost bigbít, jen bez kytar elektrických a tak. Moje stará dobrá rozervanost je v zásadě tatam, okultismus nebo velkolepé bitvy rytířů s meči a rohy mne nepřitahovaly nikdy, vztek a uraženou pýchu stárnoucího heterosexuálního polovzdělaného bělocha s sebou též nevláčím.
A minulý týden jsem už nevydržel se svou mařenou a jsem zase nakrátko. Z praktických důvodů. To se s pravověrným rockovým nářezem příliš nesnoubí, pokud mohu soudit. A to já mohu. Samozřejmě to říkám s nadsázkou a zadními i bočními vrátky rozkopnutými dokořán.
