David Card se ve svém profesním životě věnuje hlavně oblasti ekonomie trhů práce. Kanadsko-americký ekonom působí na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Patří k hlavním průkopníkům ve využívání tzv. přirozených experimentů. Za ty také Nobelovu cenu pro letošní rok obdržel.
Přirozené experimenty jsou statistickou metodou, ve které jsou jednotlivci rozděleni do kontrolní a vyšetřované skupiny, a to zásahem přírody nebo jiného vlivu. Výzkumník tyto skupiny ve své práci následně porovnává.
Na příkladu krátkodobého otevření kubánského přístavu Mariel v roce 1980 se Cardovi podařilo dokázat, že ekonomická imigrace nemusí nutně vést ke zvýšení míry nezaměstnanosti. Ačkoliv se pracovní síla v americkém Miami zvýšila během pár dnů o asi sedm procent, příliv imigrantů z Kuby do Miami měl na místní pracovní trh skoro nulový dopad.
Kubánci tehdy totiž patřili k vysoce nekvalifikované pracovní síle, po které byla ze strany tamějších zaměstnavatelů velká poptávka. Další důvod téměř nulové změny na miamském pracovním trhu podle Carda byl, že noví přistěhovalci motivovali Američany hledající zaměstnání ke zvolení jiné pracovní destinace.
2021 economic sciences laureates Joshua Angrist and Guido Imbens showed what conclusions about cause and effect can be drawn from natural experiments. The framework developed by them has been widely adopted by researchers who work with observational data.
#NobelPrize
O druhou polovinu ceny se rozdělí Angrist a Imbens
Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů. Nastínili, jak je možné přirozené experimenty využívat k získání přesných závěrů o příčinách a následcích.
Ekonomové ukázali, že přirozené experimenty jsou cenným zdrojem poznání. „Trojice laureátů nám poskytla nový pohled na pracovní trh a ukázala, jaké závěry týkající se příčiny a následků mohou být odvozeny z přírodních experimentů. Jejich práce revolučním způsobem změnila empirický výzkum v sociálních vědách a významně zlepšila schopnost vědecké komunity odpovídat na otázky zásadního významu pro nás všechny,“ uvedla nobelovská komise.
Cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny, které ve své závěti z roku 1895 určil vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Až od roku 1968 ji na vědcovu památku ustanovila švédská centrální banka, poprvé pak byla cena udělena v roce 1969.
V loňském roce ji obdrželi Američané Paul Milgrom a Robert Wilson, a to za vylepšení teorie aukcí a vynálezy nových formátů aukcí. Rok před tím si ji pak odnesla trojice vědců Abhijit Banerjee, Esther Duflová a Michael Kremer „za experimentální přístup ke zmírnění chudoby ve světě“.
Pondělním oznámením držitele Nobelovy ceny za ekonomii skončil letošní seriál rozdílení těchto prestižních ocenění. Minulý týden byli postupně ohlášeni laureáti Nobelových cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun, což je v přepočtu asi 25 milionů korun. Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela.
