„Svoboda projevu a svoboda informací jsou klíčovými předpoklady demokracie a chrání před válkou a konflikty. Držitelé Nobelovy ceny za mír za rok 2021 jsou zástupci všech novinářů, kteří hájí tyto ideály ve světě, kde demokracie a svoboda tisku čelí čím dál nepříznivějším podmínkám,“ uvedl Nobelův výbor ve svém prohlášení.
Muratov je spoluzakladatelem a šéfredaktorem ruského opozičního listu Novaja gazeta, pro nějž pracovala i uznávaná novinářka Anna Politkovská zavražděná v Moskvě v roce 2006. Ressaová v roce 2012 spoluzaložila zpravodajský portál Rappler, který je jedním z mála místních médií kritických ke kontroverznímu filipínskému prezidentovi Rodrigovi Dutertemu.
BREAKING NEWS:
The Norwegian Nobel Committee has decided to award the 2021 Nobel Peace Prize to Maria Ressa and Dmitry Muratov for their efforts to safeguard freedom of expression, which is a precondition for democracy and lasting peace.
#NobelPrize #NobelPeacePrize https://t.co/KHeGG9YOTT
Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 329 kandidátů: 234 jednotlivců a 95 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesl Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech.
Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.
Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos činí deset milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).
Na Thunbergovou se opět nedostalo
Stejně jako loni a předloni se opět hovořilo o tom, že by ocenění mohla získat 18letá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová. „Nobelův výbor by tím vyslal silný vzkaz před klimatickou konferencí OSN (COP26)“, která začne v listopadu ve Skotsku, uvedl ředitel Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Dan Smith.
Dalšími velkými tématy, o nichž se před vyhlašováním Nobelovy ceny za mír mluvilo, byly demokracie a svoboda. Předpokládalo se, že ocenění by si mohla odnést nevládní organizace Reportéři bez hranic, Výbor na ochranu novinářů (CPJ) anebo některý z význačných disidentů, jako například exilová vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská či uvězněný ruský opoziční předák Alexej Navalnyj. Vítězství novinářské organizace by odráželo „širokou debatu o významu svobodného zpravodajství a boje proti falešným zprávám pro demokratický režim“, řekl ředitel norského mírového institutu PRIO Henrik Urdal.
„Udělení ceny Cichanouské samostatně, či spolu s dalšími vůdčími osobnostmi běloruské opozice Maryjou Kalesnikavovou a Veronikou Capkalovou, by zdůraznilo současně důležitost žen, demokracie a nenásilného odporu,“ poznamenal švédský odborník na mezinárodní vztahy Peter Wallensteen. Vyznamenání Cichanouské by bylo rovněž nepřímou formou kritiky ruského prezidenta Vladimira Putina „vzhledem k tomu, že je Rusko hlavním podporovatelem běloruského režimu“, uvedl norský historik Asle Sveen, který o Nobelově ceně za mír napsal několik knih.
Ke skloňovaným jménům patřila také německá kancléřka Angela Merkelová či hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží), jež upozorňuje na případy policejního násilí na černoších. U sázkařů si dobře stál hongkongský prodemokratický aktivista Nathan Law či vězněný akademik Ilham Tohti z etnické menšiny Ujgurů žijící v Číně.
