Podmínky pro uzavírání havarijního pojištění, privatizace veřejných služeb či finanční ohodnocení vysokých manažerů. Tím vším se zabývají letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii Fin Bengt Holmström a Brit Oliver Hart.
Dvojice ekonomů obdrží zlatou Nobelovu medaili za svůj příspěvek k teorii kontraktů, tedy způsobům, jimiž lidé uzavírají vzájemné smlouvy. Předmětem jejich bádání je dopídit se k tomu, jak mohou jednotliví účastníci při uzavírání kontraktů dospět k co nejvhodnějšímu řešení pro všechny strany.
Nobelovy ceny 2016 |
Jména dvou nobelistů, kteří si mezi sebe rozdělí finanční odměnu osm milionů švédských korun (22,4 milionu korun), oznámila Královská švédská akademie věd včera před polednem.
Holmström a Hart podle akademie vytvořili nové teoretické nástroje, které slouží k lepšímu pochopení kontraktů v ekonomice a v životě a umožňují vyhnout se nástrahám v podobě smlouvy.
„Jejich výzkum nachází uplatnění v každodenním životě všude tam, kde se jedná o optimální nastavení motivací mezi jednotlivými smluvními stranami, jako například u kupních smluv, smluv o půjčkách, hypotečních úvěrech nebo u zaměstnaneckých smluv,“ uvedl pro MF DNES Michal Kejak, ředitel CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.
Střet s realitou
Teorii kontraktů lze uplatnit například při uzavírání havarijního pojištění. V ideálním světě by při autonehodě, kterou nezavinil lidský faktor, pojišťovna uhradila vzniklou škodu v plné míře. Naopak v případě, kdy za nehodu může nezodpovědné jednání řidiče, by pojišťovna neplatila nic.
V realitě ale takové situace nenastávají, respektive je kvůli mnoha okolnostem nejsme schopni předpovídat. Pojišťovna a její klient tudíž musí sjednat takovou smlouvu, která vyváží extrémy. Nástroje, s nimiž Bengt Holmström a Oliver Hart v rámci svých prací přišli, fungují jako podpůrné pilíře pro obdobné kontrakty.
Dalším příkladem využití objevů dvou letošních nobelistů může být vyhodnocování efektivnosti služeb ze strany veřejného sektoru. Stát, který chce poskytovat nějaké služby, jako je zdravotní péče nebo vzdělání, se často rozhoduje, zda k tomu použije veřejný, nebo soukromý sektor.
Výhodnost dodávky služeb totiž významně závisí na míře konkurence v daném privátním sektoru. „Při vysoké konkurenci je soukromé vlastnictví výhodnější, při nízké konkurenci potom veřejné,“ vysvětluje Kejak.
Jak nastavit plat manažera
Holmströmova práce přispěla také k určování výše odměn zaměstnanců a vysoce placených manažerů. Podle ní totiž nemají být ohodnocováni jenom na základě hospodářských výsledků firmy. Holmström tvrdí, že odměny musí brát v potaz i vnější faktory, které vedení podniku nemůže ovlivnit, například jak se daří celému segmentu, ve kterém společnost podniká. Podle akademie tím lze předejít ohodnocování či trestání manažerů za výsledky, ke kterým vedla šťastná či nešťastná náhoda.
Hartovou myšlenkou je, že i základní kontrakt v sobě musí mít zaneseno, kdo bude mít v případě, že smluvní strany spolu nesouhlasí, poslední slovo. Budoucí okolnosti smluvního vztahu jsou totiž nejisté.
Oliver Hart prošel nejslavnějšími univerzitami
Osmašedesátiletý Brit s americkým občanstvím Oliver Hart působí od roku 1993 na Harvardu. Je považován za experta na teorii kontraktu, teorii firem, korporátních financí a zákonů ekonomie. Jeho výzkum se soustředí na to, jakou roli hraje při řízení velkých společností jejich vlastnická struktura a smluvní vztahy. Hart v minulosti byl vládním expertem v několika soudních sporech, které vedly Spojené státy s různými korporacemi.
Hartova práce pojednává mimo jiné o privatizaci veřejných služeb a o tom, jak mohou vlády jednotlivých zemí dosáhnout vyšší efektivnosti při nižších nákladech.
Vystudoval matematiku na Královské koleji v Cambridgi, ekonomii na univerzitě ve Warwicku a doktorát z ekonomie obdržel na Princetonské univerzitě, kde potkal svou ženu Ritu, se kterou mají dva syny. Jeho otcem byl slavný vědec a lékař Philip Hart, který se proslavil výzkumem tuberkulózy a který zemřel v roce 2006 ve věku 106 let.
Bengt Holmström, odborník na kompenzace pro manažery
Bengt Robert Holmström se narodil 18. dubna 1949 v Helsinkách. Patří ke švédsky mluvící menšině ve Finsku. V současnosti žije v americkém Bostonu.
Vystudoval matematiku a fyziku na Helsinské univerzitě a operační výzkum na americké Stanfordově univerzitě.
V minulosti působil na Severozápadní univerzitě, která se nachází v Evanstonu v americkém státě Illinois a na prestižní americké Yaleově univerzitě, kde byl profesorem ekonomie a managementu. Je členem řady významných institucí, mimo jiné Americké akademie umění a věd, Královské švédské akademie věd a Ekonometrické společnosti, jejíž byl v roce 2011 prezidentem.
V letech 1999 až 2012 byl členem představenstva finského výrobce telekomunikačních zařízení Nokie.
Sedmašedesátiletý Holmström je znám zejména díky práci na teorii základního agenta. Soustředí se na v současnosti často diskutované téma kompenzací pro vysoce placené manažery velkých firem.
Dodatečná Nobelova cena
Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela (Sveriges Riksbanks pris i ekonomisk vetenskap till Alfred Nobels minne), běžně označovaná jako Nobelova cena za ekonomii, je cena udílená od roku 1968 spolu s ostatními Nobelovými cenami, i když se fakticky nejedná o Nobelovu cenu. Alfred Nobel ji totiž ve své závěti nezmínil. Zavedla ji Švédská říšská banka u příležitosti 300. výročí svého vzniku v roce 1969.
Mezi laureáty ceny za ekonomii patří Friedrich A. Hayek, Milton Friedman nebo Paul Krugman. Nejvíce Nobelových cen za ekonomii putovalo do Spojených států. Loni si toto prestižní ocenění odnesl Skot Angus Deaton za analýzu spotřeby, chudoby a bohatství.
