RECENZE: Wardruna zve na pouť do dalekých krajin a časů

Velebné ticho tajemného severského lesa proťal křik bílého havrana. Vzápětí se přidaly první tóny alba Kvitravn norské kapely Wardruna. Nechť tedy započne slavnost k uctění dávných božstev.

Kapela Wardruna, Einar Selvik třetí zprava | foto: archiv kapely

Einar Selvik, svého času známý pod uměleckým pseudonymem Kvitrafn (což značí bílý havran), prodělal pozoruhodný, ale zcela logický hudební vývoj. Začínal s metalem, v letech 2000 až 2004 hrál na bicí v norské ortodoxně blackmetalové kapele Gorgoroth a posléze založil družinu Wardruna, prostřednictvím níž se poklonil nejen hudebním kořenům své země. 

Zajímá ho spiritualita, šamanismus, starobylé nápěvy Vikingů – pracoval na soundtracku k seriálu Vikingové. Samozřejmostí je hluboký vztah k přírodě.

Rozmáchlý trojalbový cyklus Runaljod zasvětil runám a na novince Kvitravn v cestě nastoupené dosavadními deskami pokračuje. Žádný úkrok stranou nebo nečekané žánrové kotouly se nekonají, ani by to nebylo záhodno. Poslouchat Wardrunu je jako shromáždit se u ohně uprostřed drsné a mrazivé severské přírody a skrze hudbu si sdělovat slovy jen obtížně sdělitelné a popsatelné. Důležité je duchovní napojení se jeden na druhého, na to, co nás obklopuje a přesahuje.

Kvitravn

80 %

Wardruna

Hudba Wardruny vždy jitřila posluchačovu představivost, byla emotivní, naléhavá. Kvitravn jde ještě dál, možná je to vůbec nejprocítěnější deska, kterou Selvik se svými druhy a družkami – na desce kromě vokalistky Lindy-Fay Hella odvedla kus práce hostující zpěvačka Kirsten Bråten Berg, která se cíleně věnuje právě norské lidové hudbě – nahrál. 

Název desky, která se až na jedno písmeno kryje s Einarovou přezdívkou, by sváděl k domněnkám, že půjde o hodně osobní desku, což ale Selvik popírá a vysvětluje, že havran je symbol norské kultury. I tak je ale jasné, že vše, co v nových skladbách slyšíme, je především obrazem Kvitrafnova nitra, jeho pohledu na svět a na život.

Jinými slovy, je to velmi intimní nahrávka. Přesto sdělná, komunikativní, srozumitelná. Ovšemže tomu, kdo chce a umí naslouchat. V hudbě Wardruny je silně přítomný prvek hrdosti, uvědomění si sebe sama. V některých teskných melodiích je možné zaslechnout náladu, jakou před lety vyčarovali Bathory na vrcholných albech Hammerheart a Twillight Of The Gods, skladba Viseviding má zase až meditativní charakter.

A závěrečná úžasná desetiminutová epopej Andvevarljod je hudební výpravou do dalekých končin a dávných časů se vším všudy. Vydejte se na tu pouť, dozvíte se leccos o sobě samých. Možná se i na svět kolem budete dívat trochu jinýma očima než doposud.