Samotný vodopád nedaleko Rokytné, městské části Moravského Krumlova, je rozdělený do dvou stupňů. První spád měří čtyři metry, druhý o pár metrů dál je jedenáctimetrový. Ovšem k vidění není pokaždé.
„Vodopád je to především v době, když tají sněhy nebo po vydatných deštích,“ říká Marie Brücková, vedoucí odboru školství a kultury Moravského Krumlova. Když je sucho, zbude jen mokrá skála.
Když se poštěstí, je o něco zajímavější spodní a větší část, i když ani v tomto případě se nedá očekávat opravdový pád vody. Přestože je sklon skály z počátku hodně strmý, útlý potůček po ní jen pozvolna stéká. Skála se pak v dolní části láme a srovnává do podoby skluzavky. Díky tomu se tu v zimě vytváří mohutný vějířovitý ledopád.
Jak vůbec v krajině Českomoravské vrchoviny s mírnými kopci vznikne jeden z nejdelších českých vodopádů?
„Rokytná je větší řeka, má více síly, a proto se více zahlubuje do krajiny než boční malé přítoky. Ty se pak dostávají vzhledem k větší řece do vyvýšené pozice, v závěrečném úseku před vtokem do větší řeky mají proto velký spád. Pokud na posledním strmém úseku narazí na tvrdou skálu, může se na ní vytvořit vodopád,“ popisuje geolog Martin Janoška, který se vodopádům věnoval v jedné ze svých publikací.
O okolní geologické stavbě a zdejší národní přírodní rezervaci učí patnáctikilometrová a loni obnovená stezka Krumlovsko-rokytenské slepence, která začíná v centru Moravského Krumlova a vede napříč celou rezervací.
Malebné údolí s ostrými meandry tu vytvořila řeka Rokytná zahloubením do nepevného a drolivého rokytenského slepence. Ten se skládá ze zaoblených valounů spojených tmelem se sloučeninami železa, hornina tak má typicky červenohnědou barvu.
Děti ocení Čertův kámen
Příroda tu nabízí rozmanité tváře. Zatímco na prudkých svazích se jen málokdy dokáže udržet vegetace, a pokud ano, je uzpůsobená extrémním podmínkám, plošiny v týlech svahů bývají druhově bohaté. Velká část rezervace je pokrytá duby a habry, kromě toho tu žije na 200 druhů pavouků, mezi nimi libozvučné pavučenky a plachetnatky.
Přímo k vodopádu turisty navede naučná stezka jen krátkou odbočkou, ale za zmínku stojí i jiné zajímavosti z trasy se třinácti informačními panely.
„Já ráda chodím k místu zvanému Mariánská studánka v blízkosti kaple Panny Marie. Ta je nově opravená a v roce 2018 dokonce získala cenu za nejlépe opravenou památku Jihomoravského kraje v kategorii drobných staveb,“ upozorňuje Brücková na údolí nedaleko vodopádu.
Perličkou na stezce pro děti bývá Čertův kámen na cestě z Krumlova přes Floriánek k nádraží, který vypadá, jako by do něj někdo vtiskl obrovské prsty. Navíc je zahalen pověstí, podle které kámen utrhl ďábel z nedalekého budkovického údolí a ve vzteku jím mrštil o zem blízko kaple svatého Floriana.
Za krátké sejití z cesty stojí také vyhlídkový vrch Křížák. Ten nabízí panoramatický pohled na moravskokrumlovské centrum se všemi dominantami, jako je zdejší zámek nebo kaple.
Naučná trasa vede i místem, kde stávalo středověké hradiště Rokyten. „Dnes už zbytky ani pozůstatky vidět nejsou, ale jeden z panelů je této historii věnován,“ popisuje Brücková. Rokyten, z praslovanského rokyta – vrba, pochází z první poloviny 11. století a obehnávalo ho opevnění z hlíny a dřeva. Jeho zkázu přinesly rozepře mezi českými a moravskými Přemyslovci, když ho zhruba o sto let později dobyl pražský kníže Vladislav II.
Praktické informace
|
