Název megalit je odvozen z řeckého mega = velký a lithos = kámen. Megality se vyskytují po celém světě a jsou různě staré. V Evropě a také u nás jich je poměrně dost. Věk těch nejstarších se odhaduje až na 6 600 roků.
Mají rozdílnou velikost i tvar a pravděpodobně sloužily k různým účelům, třeba jako oltáře, obětiště a hroby, nebo vytyčovaly místa důležitá pro výpočet kalendáře. Či si jimi snad označovala území neznámá mimozemská civilizace? Stojí samostatně, nebo srovnané do řady, do kruhu, do obrazce, či jsou poskládané na sebe, doplněné malými kamínky... Kdo ví, k čemu sloužily, kdo je postavil... Ale hlavně jak?
V době, kdy vznikaly, nebylo ještě známé ani kolo, ani lidé nevyužívali práci tažných zvířat. Možností, k čemu sloužily, je nepřeberné množství a ani vědci se ve svých odhadech neshodují.
Český menhir
Tím největším je sloupovitý balvan z tmavého železitého křídového pískovce, nazvaný Kamenný pastýř. Stojí v polích kousek u Slaného nedaleko obce Klobuky. Je vysoký 3,5 metru a váží pět tun. Prý býval obklopen dvanácti menšími kameny (ovečkami), které se ztratily při orání polí.
Podle zápisu v kronice prý „pastýř při každém zvonění v kostelíku postoupí o jeden krok, který je velký jako zrnko písku. Až přijde Zkamenělý pastýř ke kostelíku v Klobukách, nastane konec světa.“
Konce světa se však bát nemusíme, protože pokaždé, když zvoní na protější straně v Kokovicích, musí se kámen vrátit zpět. Různá měření prokázala, že u klobuckého pastýře 30. dubna při východu slunce překryje postupně sluneční kotouč na obzoru viditelný Říp, stejný úkaz se opakuje na začátku srpna.
Jedno z nejtajemnějších míst
V Čechách určitě. Leží nedaleko vesničky Kounov, zhruba 15 kilometrů od Rakovníka. V nadmořské výšce 525 metrů tu na náhorní plošině objevil v roce 1934 kounovský učitel Antonín Patejdl zvláštní seskupení balvanů, uspořádaných do 14 rovnoběžných řad s přesnou severojižní orientací.
Vypátral také, že ještě na konci 19. století byl u jedné z řad zachován úplný kamenný kruh o průměru pět metrů. Nejspíš jde o jakýsi kalendář.
Podle dvou místních obřích kamenů, nazvaných Pegas a Gibbon, s jejichž pomocí se dá stanovit poloha Měsíce a Polárky, mohli naši předkové určit, kde vychází Slunce v den zimního slunovratu. Gibbon váží neuvěřitelných šest tun a je na něm vyryto písmeno V.
Kromlech nebo henge
Nejznámější stavbou je bezesporu Stonehenge a české obdoby často vyrostly uměle až v posledních letech, ale to jim vůbec neubírá na kouzlu. Největší kamenný kruh naleznete kousek od Počátek, vznikl v roce 2014, je postavený ze 33 menhirů a jeho celkový obvod činí 108 metrů.
Jeho plochou prochází rozvodí Černého a Středozemního moře. Uprostřed kruhu se nalézá plochý kámen na třech menších podstavách, v minulosti využívaný některými severskými kulturami.
V Čechách je celkem šest dolmenů. Tedy těch zaznamenaných, ale možná jich je ještě víc. Jeden je u Myslkova na Sedlecku, další u obce Vesec u Orlické přehrady, na vrchu Kbíl jižně od Strakonic, na Medvědí stezce u Nové Pece na Šumavě, ve Vrkoslavicích u Jablonce nad Nisou a u Čeladné v Beskydech.
Vyznáte se v nich?
|
