V hlavě Jiřího Pavlíka, zakladatele Stratosystu, se nápad na vznik unikátní vesmírné technologie zrodil již několik let zpátky. Samotné založení firmy ale ještě chvilku trvalo.
„Sbíral jsem zkušenosti dlouho, poprvé jsem o stratosférickém dronu přednášel před odborným publikem v roce 2017 na mezinárodním astronautickém kongresu IAC 2017 v Adelaide. Poté jsem se opakovaně hlásil do soutěže Galileo Masters, která ohodnocuje nápady spojené s družicovou navigací, kde jsem uspěl až na třetí pokus. Měl jsem nápady, ale chyběl mi tým,“ vzpomíná Pavlík na začátky.
Budoucí kolegy, kteří jsou kosmickými nadšenci, specialisty na kosmické právo či šikovnými byznysmeny, poznal během několika dalších let především díky své celoživotní zálibě ve vesmíru.
„Z několika nadšenců se nám povedlo vytvořit Stratosyst a vyhrát soutěž Galileo Masters. Dnes nás ve firmě pracuje okolo patnácti,” popisuje vznik startupu Jiří Pavlík.
Stratosférický dron HAPS (High Altitude Pseudo Satellite), na jehož vývoji pracují, je speciální přístroj, který má zhruba 30 metrů v průměru a jehož vývoj se cenově pohybuje v řádech milionů eur.
„Výhodou takového dronu je, že ho můžete v kontejneru poslat kamkoliv do světa a pak ho „vypustit“ do stratosféry. Je těžké říct, v jaké výšce se bude pohybovat, jelikož stratosféra není určena výškou, nýbrž tlakem. Podle tlaku by se však měl pohybovat ve výšce zhruba 20 až 30 kilometrů. Nebránil by tak žádným letadlům, a vyhnul by se přírodním silám, jako jsou například tornáda. Navíc už je to takzvaně nad počasím, takže může využívat hodně energie ze slunečního záření, kterou využije pro manévrování nebo provoz zařízení, jež do stratosféry vynese,” vysvětluje Pavlík.
Kosmické ČeskoSeriál iDNES.cz Mladé, inovativní, mířící ke hvězdám. Přesně takové jsou startupy spadající pod kosmický inkubátor Evropské vesmírné agentury, který funguje pod agenturou CzechInvest. V seriálu iDNES.cz představujeme zajímavé příběhy začínajících firem. 
|
Unikátní stratosférický systém, od kterého se odvíjí i samotný název startupu, má mnoho využití. Coby nosič technologie je schopen detailně prozkoumávat povrch Země, zpřesňovat nebo poskytovat GPS signál v těžko dostupných oblastech a nabízí i vzájemnou komunikaci mezi satelity a pozemními stanicemi.
„Jsme s dronem schopni například poskytnout signál a spojení se světem plachetnici, která je uprostřed oceánu. Skvěle využít by se dal i například na území, které je rozděleno na mnoho ostrovů. Tam jsme schopni přenášet signál i s absencí vysílacích věží na jednotlivých ostrůvcích. V případě živelných katastrof pak do postižené oblasti rychle doručit na místo kritickou infrastrukturu,” říká šéf Stratosystu.
Z inkubátoru na Mars
I přes předešlé úspěchy v různých soutěžích bylo přijetí do ESA BICu pro Stratosyst náročné. „Pracovali jsme na tom asi půl roku. Bylo nutné předložit opravdu propracovanou obchodní i technologickou strategii,“ říká Pavlík.
Spojení s inkubátorem však startupu přineslo mnoho cenných poradců právě v byznysové oblasti, která je pro technicky zdatný tým Stratosystu slabou stránkou.
„Nepochybně díky inkubaci získáme cenné kontakty a dokonce už předběžně jednáme o spolupráci s jedním ze startupů, který se taktéž v ESA BICu inkubuje,” popisuje Pavlík.
Startup má do budoucna velké ambice. „Po dokončení prototypu dronu chceme určitě prorazit na globální trh a dostat náš produkt nejen k firmám, ale i k lidem,” shoduje se celý tým Stratosystu.
Že limitem je obloha, ovšem u tohoto startupu neplatí. „Tato technologie je schopna fungovat kdekoliv, kde je atmosféra, takže i například na Marsu nebo Venuši. To jsou ale opravdu takové vysněné a vzdálené cíle,” uzavírá Pavlík s úsměvem.
