Vyplývá to z exkluzivního průzkumu ministerstva financí, který proběhl letos v lednu před koronavirovou pandemií napříč Českou republikou.
Za menším zvažováním, co si domácnost může dovolit koupit, může být růst příjmů, jistota stabilní práce v době prakticky plné zaměstnanosti včetně možnosti přivýdělků i vyšší úspory ležící na běžných účtech Čechů.
Během pěti let se totiž zvýšil podíl domácností, které uvádějí, že jsou se svou finanční situací spokojení. V lednu letošního roku to deklarovalo 35 procent dospělé populace, což je o pět procent lidí více než v roce 2015.
„Jednoznačně pozitivním zjištěním je, že oproti roku 2015 výrazně klesl počet osob, které uváděly obavy ohledně placení běžných životních nákladů. Ekonomická konjunktura měla ale i svou stinnou stránku. Více zejména mladých lidí přiznalo, že chtějí žít dneškem a vydělané peníze utrácet. Důvěry v českou ekonomiku si samozřejmě vážím, ale každá spotřeba musí být zodpovědná,“ uvádí ministryně financí Alena Schillerová.
Letošní průzkum ministerstva financí zároveň potvrdil, že přibývá lidí, kteří přiznávají, že raději utrácí, než aby dlouhodobě spořili. Podle studie to uvádí 28 procent Čechů, zejména mladých do 30 let, což je o pět procent více než před pěti lety. Pětina lidí také přiznává, že raději žije dneškem, než aby mysleli na budoucnost. A celkem 39 procent lidí, opět zejména mladých do 30 let, zastává názor, že peníze jsou od toho, aby se utrácely.
Útraty mohou ekonomiku nastartovat
Větší ochota utrácet, může nyní podpořit ekonomiku, kterou zmrazila koronavirová pandemie. Na druhou stranu přílišná opatrnost a neochota nakupovat může ekonomiku ještě víc zpomalit a dovést ke krachu řadu živnostníků a podnikatelů.
Každopádně podle odborníků je na místě myslet do budoucna, mít domácí rozpočet pod kontrolou a vyhnout se tak možným finančním problémům v případě ztráty výdělku a nečekaných situací, které nyní mohou nastat. Počet nezaměstnaných totiž v Česku začíná růst, bez práce je nyní přes 266 tisíc lidí.
Důsledky koronavirové pandemie budou podle personalistů patrné až ve druhém pololetí, kdy budou viditelné dopady úsporných opatření, které firmy musí podnikat, což se promítne do mnoha oblastí včetně vývoje mezd a poptávce po určitých profesích.
Na to bude dobré se připravit. „Pomůže pravidelné rozpočtování – každý měsíc si udělat rozpočet s příjmy a výdaji. Od toho je jen kousek k tomu, dělat si rezervu, třeba na rekonstrukce a opravy nebo na splátky, kdyby se něco přihodilo,“ doporučuje David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.
„Mé jednoduché doporučení je rozhodnout se a začít pravidelně spořit či investovat co nejdříve. Klidně malou částku, ale pravidelně. Začít lze ideálně zajištěnými spořicími produkty se státní podporou, jako je stavební spoření nebo penzijní připojištění,“ dodává Jan Sadil, člen představenstva ČSOB.
„Lidem vždy doporučujeme mít finanční rezervu, která by měla představovat šestinásobek takzvaných fixních měsíčních výdajů, tedy peněz, které každý měsíc nutně musíte zaplatit. Náklady na nájem nebo hypotéku, elektřinu, vodu plyn, jídlo a tak dále. Pro každého ale samozřejmě může tato ‚nutná‘ částka znamenat něco trochu jiného. Někdo je odhodlán žít pět měsíců jen o vodě a o rohlících, pro druhého může být nepředstavitelné zříci se obědů v restauracích. Proto je třeba do fixních nákladů započítat i všechny radosti, které ani v nepříznivé finanční situaci nebudete chtít vyškrtnout ze svého rozpočtu,“ poznamenává David Hubáček, šéf finančního vzdělávání v České spořitelně.
V základních počtech plave víc lidí
Rozsáhlá sonda ministerstva financí přinesla i další zajímavá zjištění, která však nejsou příliš pozitivní. V testu měli například Češi prokázat, jak zvládají základní počty. Celkem 13 procent testovaných přitom nedokázalo rozdělit částku 1 000 korun na pět rovných dílů, tedy podělit částku pěti.
Velké problémy dělá lidem i jednoduché úročení. V zadání měli Češi určit, jak se zhodnotí vklad ve výši 1 000 korun, když je na spořicím účtu garantovaná úroková sazba 2 procenta ročně.
ZADÁNÍ: Předpokládejme, že uložíte 1 000 Kč na spořicí účet s garantovanou úrokovou sazbou 2 % ročně. Na tomto účtu neprovedete žádné platby ani výběry. Jaký bude zůstatek na konci roku po připsání úroku? Nezohledňuje se daň ani poplatky. |
A výsledek? Spočítat, že na konci roku bude na spořicím účtu po připsání úroku částka 1 020 korun, dokázala jen pouhá polovina Čechů. Oproti roku 2015 to bylo dokonce o 8 procent lidí méně. „Špatně počítají především ženy, lidé starší 60 let, s nižším vzděláním, samostatně žijící občané, nezaměstnaní, lidé s nejnižšími příjmy, s nízkou mírou finančních znalostí a ekonomické zodpovědnosti,“ uvádí se v průzkumu.
„Možná je předčasné dělat závěry, ale tyto úlohy by měly být základem matematiky a finančního vzdělání na základní škole. Pravděpodobně by bylo potřeba více prolnout matematiku s praktickým životem. Každý čtvrtý náš klient má vychozenou jen základní školu a 7 procent žáků, podle ministerstva školství, ji ani nedokončí. V základním školství bude třeba s finančním vzděláváním přidat – například na úkor přetěžující gramatiky,“ říká šéf Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Inflace už není velkou neznámou
Dobrá zpráva ale je, že si stále víc lidí uvědomuje, co je inflace. S následujícím příkladem si dokázalo poradit o pět procent Čechů více než v roce 2015.
ZADÁNÍ: Představte si, že pět bratrů dostane darem celkem 1 000 Kč, na svůj podíl rovným dílem musejí čekat jeden rok a inflace je na úrovni 2 %. Za rok si za tento svůj podíl budou moci koupit více, méně či stejně jako dnes? |
Příklad zodpovědělo správně 72 % Čechů. Správně odpověděli zejména respondenti s vyšším vzděláním, lidé z nejmenších obcí a z Prahy, osoby samostatně výdělečně činné, lidé s nejvyššími příjmy a s vysokou úrovní finančních znalostí a ekonomické zodpovědnosti.
Finanční znalosti jsou stále nízké
Přestože jsou Češi milovníci internetového bankovnictví, zarážející je také zjištění, že celkem 44 procent Čechů by dalo údaje pro přihlášení do elektronického bankovnictví své blízké osobě. „Jedná se převážně o respondenty s nejvyšším příjmem, lidé z nejmenších obcí a lidi s vyšší úrovní finančních znalostí a ekonomické zodpovědnosti,“ uvádí se v průzkumu. Oproti tomu polovina z nás by přihlašovací údaje nikomu nedala.
Sonda také naznačila, že si Češi ve finančních záležitostech moc nevěří. Pouhých 12 procent Čechů hodnotí své finanční znalosti jako dobré a potvrdili to i ve znalostních testech. Naopak 39 procent lidí hodnotí své finanční znalosti jako nízké a u většiny se to potvrdilo i ve znalostních testech. „Ti, co financím nerozumí, nemají snahu dozvědět se víc. Roste také počet lidí, kteří nevědí, kde hledat kvalitní informace z oblasti financí,“ poznamenává odborník na finanční vzdělávání David Hubáček.
Finanční gramotnost je však nejen o znalostech, ale také životních postojích, žebříčku hodnot a zodpovědném chování. Kdo je finančně gramotný je schopný čelit nástrahám finančního trhu a zabezpečit sebe a svou rodinu v různých životních situacích. Existuje mnoho rad a doporučení, jak si umět své finance ohlídat a zbytečně netratit. Pět základních se opírá o zdravý selský rozum:
- Sestavte si rozpočet, hledejte možnosti snižování výdajů a zvyšování příjmů a tvořte si rezervu.
- Důkladně čtěte, co podepisujete, žádnou smlouvu nemusíte podepsat hned, vše si důkladně promyslete, pokud něčemu nerozumíte, nepodepisujte.
- Uvědomte si, že vám nikdo nedá nic zadarmo – za potenciálně výhodnou nabídku často (draze) zaplatíte.
- Pokud spoříte nebo investujete, rozložte své prostředky mezi různé produkty více finančních institucí.
- Je velký rozdíl mezi „chci“ a „potřebuji“; nepořizujte na úvěr věci, které nutně nepotřebujete, koupě na úvěr je skoro vždy dražší a rizikovější.
