„Že si domácnosti nevedou rozpočet, neznamená, že neumí hospodařit. Tuší, že nějak jim to vždycky vyjde, a zkušenost jim říká, kolik zhruba mohou utratit, aby nesklouzly pod nulu. A asi mají i dostatečné rezervy, investice nebo úspory, které jim dávají větší jistotu v hospodaření,“ komentuje výsledky sondy David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.
Může se hodit |
Domácí rozpočet je ale základním nástrojem, jak lépe hospodařit, plánovat budoucnost a ještě víc se chránit nečekanými událostmi a problémům s případnými dluhy.
Ani ve finančním plánování jako je bydlení, koupě auta, důchod či splácení hypotéky a dalších závazků se postoje Čechů zatím moc nemění. Své finanční cíle si letos, stejně jako v roce 2015, stanovuje jen 41 procent lidí a jen pro šest procent z nich je hlavním cílem dostatečné finanční zabezpečení v důchodu. „Velká většina lidí o svých penězích moc nedumá a nestaví si před sebe životní a finanční priority. Podceňování vlastních financí pak někdy vede ke špatným rozhodnutím, v náročných časech jako dnes to pak může docela bolet,“ poznamenává David Šmejkal.
Umíme omezit výdaje, více spoříme
Potěšitelné naopak je, že výrazně začínáme myslet na zadní kolečka. Skokově totiž narostl podíl těch, kteří začali spořit – z 35 procent v roce 2015 na 69 procent letos. Řada domácností přitom dokáže vytvářet finanční rezervu tím, že omezuje některé své výdaje.
„To je pozitivní zjištění. Jedním z důvodů může být to, že za posledních pět let se mnohem více než dříve mluví o finanční gramotnosti a o tom, jak nakládat s penězi. Druhým je zodpovědné přemýšlení klientů například o vlastním bydlení, které dnes díky podmínkám na trhu úspory vyžaduje, a lidé mají také více finančních prostředků, které mohou spořit,“ hodnotí změnu postoje Čechů ke spoření Jan Sadil, člen představenstva ČSOB.
„České domácnosti pracují s financemi zodpovědněji a oproti roku 2015 dvojnásobek Čechů aktivně spoří. Právě rostoucí individuální odpovědnost každého z nás je cesta správným směrem. Současná krize totiž jasně ukázala, jak rychle a nenadále se může situace změnit,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
Ti, kteří dlouhodobě nic neušetří, jsou dnes v menšině. Potvrzují to i zkušenosti odborníků Poradny při finanční tísni. „Také mají mnohdy více problémů najednou – rodinných, zdravotních, psychických. Na nedostatku úspor se podepisuje i rodinné zázemí, výchova a dosažitelné vzory v daném sociálním okolí,“ poznamenává David Šmejkal.
Ve spoření jsou Češi stále konzervativní
Češi jsou také víc připraveni zvládat nečekané situace a propady příjmů. Zatímco v roce 2015 by měsíční výpadek pokrylo z finanční rezervy 55 procent lidí, dnes je to již 62 procent Čechů. Tři čtvrtiny lidí nyní uvádí, že mohou zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 11 200 korun bez nutnosti si půjčit. A pokud by domácnost nemohla ze svého příjmu pokrýt životní náklady, je 71 procent Čechů připraveno omezit své výdaje a 50 procent lidí, především drobných podnikatelů, by sáhlo do vlastních úspor a nikoliv po půjčce.
Co odhalil průzkum MF ČR
Zdroj: průzkum Finanční gramotnost 2020, pro MF ČR zpracovala v lednu společnost ppm factum research |
Finanční rezervu, ať už krátkodobou nebo dlouhodobou, si dnes vytváří 64 procent lidí, což je stejný podíl jako v roce 2015. Třetina lidí k vytváření rezervy využívá spořicí účet a 28 procent běžný účet, který nic nevynáší. Z peněz pak o to víc ukrajuje inflace. Opět ale roste obliba stavebního spoření, které dokáže inflaci porazit. Nyní ho využívají tři čtvrtiny Čechů. Oproti roku 2015 se však významně zvýšil podíl těch, kteří spoří v hotovosti (z 34 na 58 procent).
„Peníze na spořicích účtech by měly sloužit jako rezerva pro nenadálé výdaje. Spořicí účty dnes neslouží a v dohledné době ani nebudou sloužit jako produkt pro zhodnocení majetku. Peníze na spořicích účtech neporazí inflaci a reálně ztrácejí svou hodnotu. Co dnes stojí 100 tisíc korun, to za rok bude s velkou pravděpodobností stát 103 tisíce a spořicí účet v lepším případě dodá pouze 101 tisíc korun. Peníze nad optimální rezervu tří až šesti měsíčních platů by měli lidé zhodnocovat v jiných produktech, jako jsou například investiční produkty, ale i stavební spoření a doplňkové penzijní spoření,“ vysvětluje odborník na finanční vzdělávání Roman Choc z České spořitelny.
Češi jsou však stále velmi konzervativní a dlouhodobě upřednostňují spoření před investováním. Pouze pět procent lidí v posledních 12 měsících investovalo do akcií a podílových listů. „V časech současné koronavirové pandemie a následné nervozity na kapitálových trzích je potřeba u osobních financí – a to více než kdykoliv předtím – uchovat si selský rozum a snažit se nepodlehnout emocím. Přes výraznou korekci kapitálových trhů v březnu a dubnu v souvislosti s pandemií koronaviru je dnes hodnota většiny fondů na své předpandemické úrovni. Opět se tak potvrdilo, že investiční produkty a zejména podílové fondy jsou pro běžného bankovního klienta ideálním prostředkem pro dlouhodobé zhodnocení jeho peněz. Slovo ,dlouhodobé’ je přitom klíčové, protože pouze dlouhodobé investování v horizontu alespoň tři a ideálně pět a více let přináší efektivní zhodnocení, které překonává inflaci,“ přibližuje Martin Řezáč, odborník na investice a ředitel Erste Asset Management.
Koronavirová pandemie má finanční dopady
Myslet do budoucna a zhodnocovat peníze bude pro řadu domácností po odstávce ekonomiky nejspíš velmi složité. Na dnešní situaci, kdy najednou mnoha profesím spadly příjmy na nulu, nemohl být podle Davida Šmejkala nikdo připraven. „Zejména drobní živnostníci a zaměstnanci pracující ve službách pocítili rapidní pokles poptávky. Také pracovníci na omezených úvazcích jsou mezi prvními, kteří ztrácejí příjem. S klienty více řešíme jejich rozpočty, abychom nalezli přijatelnou variantu přizpůsobení výdajů omezeným příjmům. Ti, kteří jsou v oddlužení, se obávají, že nebudou mít na insolvenční splátky. Zatím se ve vztahu k dlužníkům pozitivně projevuje státní podpora, odklady splátek u půjček, i omezení výkonu exekucí,“ přibližuje Šmejkal dnešní situaci v některých domácnostech.
A kdo se v poslední době dostává do finanční tísně? „Problémy s příjmy se zatím výhradně týkají pracujících profesí ve službách, tedy řidičů taxíků, prodavaček, číšníků a kuchařů, řemeslníků a pracovníků v hotelnictví. Přes obavy o budoucnost jsou tito lidé velmi často schopni pracovat i jinde. Jsou v produktivním věku a ochotni hledat si jinou práci, protože jsou zvyklí pracovat a neláká je dlouhodobá závislost na státní podpoře. Možná předtím podcenili tvorbu finančního polštáře, ale v naprosté většině se po prvotním šoku umí z problémů dostat sami, byť někdy potřebují konzultovat svou finanční situaci s odborníkem,“ poznamenává šéf Poradny při finanční tísni.
Jak tedy současnou situaci ustát a myslet v rodinných rozpočtech do budoucna? Odborníci doporučují řídit se i nadále základními radami:
- Hledejte zdroje snížení výdajů a zvýšení příjmů, aby se vám dařilo odkládat každý měsíc alespoň malou částku.
- Založte si speciální účet, nejlépe spořicí účet bez poplatků, na který budete rezervu odkládat.
- Postupně si na tomto účtu vytvořte základní finanční rezervu alespoň ve výši tří (lépe šesti) měsíčních příjmů.
- Teprve pak si stanovte další cíl – nákup auta, dovolenou apod.
- Až naspoříte plánovanou částku, udělejte si radost splněním cíle.
- Za všech okolností si ale vždy ponechte základní finanční rezervu. Tu je možno čerpat jen mimořádně v době největší finanční nouze.
- Nezapomínejte na nutné výdaje, které vás čekají ve vzdálené budoucnosti (například vzdělání dětí, a finanční zabezpečení v důchodu).
