„Můžete zmírnit dopady špatné úrody, ale když máte 80 procent své produkce připravené ke sklizni a nemá to kdo udělat, cítíte se bezmocní,“ sdělil agentuře Bloomberg Cristobal Picon, který třicet let pěstuje jahody a borůvky ve španělské Huelvě. V tuto dobu se na jeho poli normálně hemží přibližně dvě stě dělníků převážně z Maroka a Rumunska, kteří sbírají, třídí a připravují ovoce k přepravě. V letošním roce jich tam ale je méně než sto a jsou převážně místní. Picon netuší, jak ovoce sklidí.
Tento problém nesužuje jen španělské farmáře. Lidi, kteří by sklidili rychle zrající ovoce a zeleninu, urgentně hledají i zemědělci ve Francii, Itálii, Německu, Velké Británii nebo Nizozemsku. Obvykle se spoléhají na sezonní pracovníky z východní Evropy nebo severní Afriky, ale obavy z koronaviru a restriktivní opatření brání stovkám tisíc migrujících dělníků v opuštění domoviny. Mnohé z těch, kteří by byli i přes současnou situaci ochotní cestovat za práci, zastavují kontroly na kdysi neomezených hranicích.
Jak uvedl deník Financial Times, stejný problém řeší například i USA. Spojené státy totiž omezily sezonní víza pro zemědělce z Mexika. Server The Conversation upozornil na to, že nejzranitelnější jsou zemědělci, kteří teprve začínají nebo podnikají méně než deset let. V USA je takových téměř 30 procent.
Lidé z města mohou být bez zeleniny a ovoce
Ve Španělsku, Itálii a jižní Francii čekají na sklizeň jahody a chřest, na severu zase zelené saláty, rajčata, cibule a hrášek. Farmáři se obávají, že lidé z města nebudou mít co koupit. Ani plodiny, které jsou již sklizeny, se totiž ke spotřebitelům nedostanou, neboť venkovní trhy jsou zavřené a dopravní spojení omezené. „Města mohou brzy začít pociťovat nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny,“ varuje zemědělec z jihozápadní Francie Sebastien Heraud.
Francie očekává, že tento rok nepřijede přibližně dvě stě tisíc sezonních pracovníků. Sdružení italských zemědělců odhaduje, že v zemi bude chybět až sto tisíc zahraničních dělníků. Německo obvykle využívá práce třiceti tisíc migrujících pracovníků v březnu a osmdesát tisíc do května. Podle tamní ministryně zemědělství Julia Klöcknerové se tento rok ukázal jen zlomek z nich. Ve čtvrtek země uzavřela hranice s migrujícími dělníky, kteří pocházejí ze zemí, které nemají bezvízový styk s Evropskou unií.
Na naléhání zemědělských svazů ale berlínská vláda nakonec odsouhlasila výjimku pro zhruba osmdesát tisíc zahraničních dělníků. K práci na poli je do Německa dopraví zvláštní letadla. Podle agentury DPA se na tom dohodl německý ministr vnitra Horst Seehofer a ministryně zemědělství Julia Klöcknerová.
Berlín počítá se dvěma kontingenty. 40 000 zahraničních dělníků bude potřeba v dubnu a stejný počet pak i v květnu. Přicestují ve skupinách a letecky, aby se nepohybovali desítky hodin napříč Evropou.
„Pracovní trh v celém potravinovém řetězci je pod obrovským tlakem. Počet pracovníků ze sousedních zemí rychle klesá,“ řekla Klöcknerová novinářům. Německo nadto vytvořilo webovou stránku inzerující tisíce neobsazených zemědělských pracovních míst. Francouzský ministr zemědělství Didier Guillaume 24. března požádal o pomoc kohokoli, kdo je bez práce. Uvedený důvod byl nasnadě: „aby mohli všichni jíst“.
Mnozí lidé z bohatých zemí nejsou zvyklí na tvrdou práci
Kvůli pandemii byla zavřena většina restaurací, hotelů a obchodů v Evropě. Vlády doufají, že mezeru na pracovním trhu vyplní právě lidé z těchto sektorů nebo studenti. Obchodníci a číšníci jsou ale stále většinou ve městech, daleko od farem, které je potřebují. Zemědělci se tak obávají, že jakmile se restaurace, kavárny a obchody zase otevřou, o tyto potenciální pracovníky přijdou. „Najímání méně zkušených sběračů ve spojení s pravidly pro omezení kontaktu mezi lidmi pravděpodobně zvýší náklady a zpomalí výrobu, upozornil vedoucí průmyslové skupiny British Growers Jack Ward.
Zástupce federace francouzských národních producentů ovoce Luc Barbier upozornil na to, že mnozí pracovníci z bohatších zemí nejsou zvyklí na tvrdou práci, za kterou se často vyplácí jen minimální mzda. „Moje farma potřebuje každou sezonu osmdesát pracovníků, z místních jsem ale musel nabrat 150. Spousta z nich odpracuje pár dní a pak skončí. Někteří mi dokonce řekli, že raději budou pobírat dávky,“ postěžoval si Barbier listu Financial Times.
Někteří producenti nečekají na vládní pomoc. Farma Meyerhof ve Willichu má pole plná chřestu, která budou muset být sklizena v příštích několika týdnech. Sklízení chřestu je obtížná a špinavá práce. Majitel se obával, že tři tucty Rumunů a Poláků, které najal, by chřest nedokázali sklidit sami, a tak zveřejnil inzerát na Facebooku. Během jednoho dne se ozvalo pět set lidí. „Byl to ohromný projev solidarity. Jsme tak vděční. Sami bychom to rozhodně nezvládli,“ řekla marketingová manažerka společnosti Meyerhof Anna Komp.
Nedostatek sezonních pracovníků pociťuje i Česko
Na nedostatek zaměstnanců si stěžují i české zemědělské podniky, které jsou členy jihočeské agrární komory. Ty kvůli koronaviru, ale i jiným příčinám, zaznamenaly 11procentní výpadek zaměstnanců proti plnému stavu.
Koronavirus ve světě |
Agrární komora (AK) ČR informovala, že přijímání sezonních zaměstnanců na krátkodobá povolení k pobytu je zastaveno, což může být problém při zavěšování chmele, v bramborářství či setí. „Vnímáme to jako potenciální problém pro živočišnou i rostlinnou výrobu. Jednáme s ministerstvem zemědělství, aby studenti zemědělských škol mohli alespoň krátkodobě v podnicích vypomáhat,“ řekla ČTK ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Jihomoravští pěstitelé zeleniny zatím nedostatkem pracovníků netrpí. Brigádnické práce plní agenturní zaměstnanci, kteří kvůli epidemii přišli o práci v průmyslu nebo gastroprovozech. Problém ale podle pěstitelů nastane v momentě, kdy je budou jejich zaměstnavatelé znovu potřebovat.
„V těchto dnech obvykle družstvo vyřizovalo víza pro zahraniční pracovníky, především Ukrajince, kteří na jižní Moravu přijížděli pomáhat se sázením a setím a od června při sklizni. Teď je vyřizování víz pozastavené a nevíme, jak dlouho tento stav potrvá, takže jsme v nejistotě. Sdružujeme 13 členů, jejichž loňský obrat dosáhl 184 milionů korun. Dohromady jsou potřeba stovky lidí pro ruční práci, kterou nejde nijak nahradit,“ řekla ředitelka družstva Jihomoravská zelenina Sylva Dušková.
Podle ní by si lidé mohli uvědomit, že když tito lidé nebudou na českých polích pracovat, nemusí být letošní úroda a zásoby potravin takové, na jaké jsou zvyklí. „Zjistí, že to není jen přijít do supermarketu a nakoupit. Někdo to musí vypěstovat,“ řekla Dušková.
