Zpomalování růstu čínské ekonomiky pozorovali ekonomové již delší dobu. Už v polovině loňského roku dosáhla říše středu nejpomalejšího růstu HDP od začátku devadesátých let, 6,2 procenta. To, že by rostla pomaleji než v letech 1989 a 1990, však čekal jen málokdo. Čínská ekonomika by pro to musela zpomalit o téměř polovinu.
Nákaza koronavirem COVID-19 však ekonomickou situaci země značně změnila. Všechny tamní továrny dva týdny stály a ekonomové teď začínají vyslovovat pro Čínu nepřívětivé verdikty. Například podle analytiků japonské investiční banky Nomura poroste v prvním čtvrtletí jen o tři procenta.
Nejenže by to byl nejhorší výsledek od konce osmdesátých let, zároveň by šlo také o největší čtvrtletní propad od masakru na náměstí Nebeského klidu. „Na čínské ekonomice už (COVID-19, pozn. red.) způsobil takové škody, že i když se v březnu situace zlepší, bude příliš pozdě,“ řekli zástupci Nomury britskému listu The Times.
Koronavirus naruší finanční toky, bojí se Čína. Na trh vrhne bilion jüanů |
Čína má celosvětový význam
Zpomalení ekonomiky Číny přitom neovlivňuje jen asijskou zemi samotnou. Prodloužení prázdnin kolem lunárního nového roku a s tím spojené uzavření továren zapříčinilo, že některým továrnám mimo Čínu začaly docházet součástky.
A není to jen o továrnách. Důležitá je i čínská poptávka po zahraničním zboží, která postupně klesá. Například v Německu tento faktor přispěl k tomu, že se země málem propadla do recese. Na Německo je pak napojeno mnoho dalších evropských států, včetně Česka.
Vliv má však Čína i mimo Evropu. Austrálie do Číny dodává přírodní suroviny, Spojené státy zemědělské produkty. Mnoho zemí Latinské Ameriky pak zase spoléhá na čínské investice.
Trhy se sice od začátku roku čínská vláda již několikrát pokusila uklidnit a potěšit ohlášeními o ekonomické podpoře (například začátkem února do ní nalila 1,2 bilionu jüanů, asi 3,9 bilionu korun, v pondělí pak snížila úrokové sazby), ani to však propad v tomto čtvrtletí nejspíš nezmírní. Význam by však podpora mohla mít v tom následujícím.
Tříprocentní růst je podle Nomury jen „středním“ scénářem. V tom nejhorším případě by podle banky mohl čínský růst spadnout až na 0,5 procenta.
