Nový návrh se bude projednávat v příštím roce, už během prosince by se měla poslední verze začít ve Sněmovně připomínkovat. Podle předsedy Českého zahrádkářského svazu Stanislava Kozlíka je tento návrh precizně legislativně připraven, opozice naopak tvrdí, že je to legislativní paskvil.
„Zahrádkáření je činnost, která potřebuje právní regulaci, což je samozřejmostí ve všech okolních státech. Přestože je to zájmová činnost, potřebuje přístup k půdě. A zákon by měl pomoci tomu, aby zemědělský půdní fond hlavně ve větších městech měl větší ochranu. Protože vnímáme velký tlak developerů, kteří by chtěli zahrádkářské kolonie proměnit ve stavební parcely,“ tvrdí Kozlík.
Svaz nestojí o to, aby si stávající pronajímatelé pozemky odkupovali. „Ono se to v několika případech stalo a došlo k tomu, že v podstatě skončila taková ta klasická spolková zahrádkářská činnost. Je to jako v paneláku, kdy se sousedé navzájem neznají,“ říká předseda.
Podle něj právě na spolkové činnosti stojí život v obci. Vznikají kluby maminek, v každé vesnici existují rybářské, myslivecké nebo hasičské spolky, které pořádají spoustu akcí. Každý starosta by podle Kozlíka právě o toto měl stát, to je podle něj přidaná hodnota společného života.
„Obce by si měly uvědomit, že je to volnočasová aktivita jako všechny ostatní. Takže když skupina lidí jezdí na skejtu, tak jim obec postaví skatepark, cyklistům se staví cyklostezky, fotbalistům zase stadiony. Tak proč by se zahrádkářům nemohla vyčlenit plocha, kde by svoji aktivitu vykonávali? Navíc to má výhodu, že to město nic nestojí,“ argumentuje Stanislav Kozlík.
V praxi to však není záleží na přístupu jednotlivých obecních úřadů. Komentujte to například Karel Vítek z Příbrami, který se pokoušel založit osady už na několika soukromých pozemcích. „Máme tu jednu větu v územním plánu, a to, že se nesmí nic oplotit. Ale to je nesmysl, přece vnější oplocení má smysl. A ministerstvo financí i rozvoje potvrdily, že je to nezákonné, ale nakonec to dopadlo, že jsme museli oplocení zrušit a dostali jsme pokutu,“ popsal.
Předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík
Podle jeho zjištění záleží na tom, jestli si zastupitelstvo podobnou klauzuli v územním plánu odhlasuje. Pak, kdykoliv se mu to hodí a je proti rozvoji zahrádkářských osad, může ho vytáhnout a zamezit schválení nové osady.
Odpůrci nového zákona tvrdí, že lze veškeré problémy řešit pomocí stávajícího právního řádu. „Ať vám řeknou jak, když zahrádkářská osada jako pojem v žádném právním předpisu České republiky prostě není definován. Ta definice by měla být jedním z bodů nového zákona,“ tvrdí předseda Kozlík.
„Já jsem na podvýboru odmítl tento návrh, který mi tam dali na stůl a který je podle mě právně zcela zmatený. Navrhovatelé se ani nikdy nepokusili návrh přinést přes vládu, protože by jim neprošel přes legislativu. Nejsme proti zahrádkářům, ale jsme proti amatérské tvorbě práva,“ říká Marek Benda, který je členem příslušného sněmovního podvýboru za ODS.
„Za posledních dvacet let je to čtvrtý pokus. Ale je pravdou, že ten zákon byl v minulosti koncipován trochu jinak, připravovali ho naši právníci. Tentokrát jsme na to šli jinak. Začali jsme spolupracovat s legislativci ministerstva zemědělství. Psaní legislativy je specifická disciplína, takže tito odborníci nám velmi pomohli v tom, aby jednotlivé kapitoly byly i po formální stránce správné. Upřímně řečeno, ten zákon ještě nebyl ani projednáván ve Sněmovně a už se ozývají hlasy, že je napsán špatně. Tak kdo jiný by ho mohl líp napsat než lidi, kteří se psaním legislativy živí dnes a denně,“ ptá se Kozlík.
