Zatímco včelu na své zahradě vítáme, vosu nebo mšice vidíme neradi. Co když se ale na kmeni lípy nebo na zdi domu objeví kolonie červenočerných brouků známých jako ploštice?
Nezoufejte. Její celé jméno je ruměnice pospolná a může být vaší zahradě prospěšná. Podobných brouků „pomahačů“ žije na zahradách mnoho, umějí hodně a lidé by si je měli hýčkat.
Stačí pár nedotčených míst, tu kompost, jinde hromada dřeva, tamhle zase pařez nebo dutý kmen, aby měli brouci pro svůj život vhodné prostředí. Za to se člověku náležitě odmění.
Ruměnice jako „popeláři“
V Česku se jí někdy lidově říká maruška, muzikant nebo kněžíček. Patří do řádu Hemiptéra, kterého u nás žije asi 900 druhů. Co o ní víme? Jako potrava pro jiná zvířata se nehodí, je tvrdá a odporná.
Psi a kočky se jí pro zápach spíš vyhýbají, jedovatá ovšem není. Důležité je, že nelikviduje rostliny. Občas sice malé ploštice mohou napadnout jahody, nejvýznamnější složkou potravy tohoto brouka jsou ale mrtvé květiny a mrtvý hmyz – tedy pomáhá likvidovat odpad.
Přítomnost ruměnic dobře zbavuje zahradu i okolí komárů. Chcete-li se dobře vyspat nebo užít si letního večera u vína pod hvězdami a bez komárů, nechte ploštice žít. Ruměnice se kromě mrtvých rostlin živí larvami a vajíčky jiného hmyzu.
Komu by ploštice vadila, může ji odpudit česnekem nebo rozprašovačem s rozpuštěným olejem z máty či čerstvými drcenými mátovými listy. Další možností je vyskládat v rohu zahrady několik kusů dřeva, ruměnice dávající přednost stínu a rády se do zákoutí samy postupně přemístí.
Zlatohlávek dodá hnojivo
Kromě toho, že je to nádherný zlato-zeleně se blyštící brouk, mají ho zahrádkáři rádi. Jeho bzučivý let nejde přehlédnout ani přeslechnout, konzumuje pyl a rostlinné šťávy, ovšem prospěšné jsou jeho larvy.
Česká chroustová polévka„Pro 6 osob je třeba čtvrt kilogramu chroustů. Ve studené vodě je omyj a vhoď do horké vody, přidej všechnu kořínkovou zeleninu, kmín, trochu soli a nechej v ní zapěniti jemně sekanou zelenou petržel. Vodu z chroustů sceď, zalij jí připravenou zásmažku a nechej chvíli povařiti. Pak zakvedluj do polévky 2 žloutky se 6 lžícemi husté smetany.“ |
Tito brouci byli ve staročeských kuchařkách vítanou surovinou do polévky. Nejznámější je „česká chroustová polévka“.Larvy se živí tlejícím odpadem a do půdy či kompostu dodávají živiny. Jsou velmi podobné ponravám chrousta, které však na rozdíl od zlatohlávků ničí kořeny rostlin a na zahradách nejsou příliš oblíbené. Některé druhy chrousta jsou dnes, kvůli vyhubení pesticidy v 50. letech, chráněné.
Svinky coby „pohřebáci“
Jde o suchozemské korýše, nepatří tedy mezi hmyz.Ze zahrady je nevyhánějte, i svinka, jejíž jméno je od schopnosti svinout se v případě nebezpečí do kuličky, se totiž živí mrtvými rostlinami a těly živočichů.
V přírodním koloběhu vaší zahrady tak hraje důležitou roli při obohacování půdy.
Stejnou funkci má pak podobný živočich stínka, která se ale neumí úplně svinout. Svinky jsou ovšem nepříjemné, když se přemnoží.
Negativní je jejich výskyt ve sklepích, kde mohou požírat skladovanou zeleninu. Nepříjemné jsou i ve skleníku nebo v pařeništi. Výhodou je, že neumějí putovat na dlouhou vzdálenost, takže kompost, kde je jejich výskyt žádoucí, je třeba založit co nejdál od skleníků či sklepa.
Škvor je lovcem mšic
Na Plzeňsku mu říkají uchavec, na severu Moravy štipka, na Vysočině ucholák, v angličtině se zve earwig, tedy něco jako ušní hmyz, v ruštině uchovjortka. A to přesto, že se tento brouk opravdu nespecializuje na zavrtávání do uší a propichování bubínků.
Je všežravec a když se přemnoží, může napáchat škody na rostlinách a ovoci, převládá ale jeho přínos. Dává totiž přednost masité potravě, zejména mšicím, které likviduje ve velkém.
Nakonec jeden lékařský předpis z 15. století na údajného škvora v uchu: „Vezmi prase mladé a upec jej nad vohněm. A když se upeče, polož jej na mísu. A ten člověk ať se zahradí okolo hlavy a ať se drží nad tím prasetem, ať pára v uši jde, ať škvorové k té páře vylezou k tomu praseti. A to jest jisté.“
Střevlík velkým válečníkem
Už jeho přídomek „zahradní“ svědčí o tom, že tento poměrně velký (až čtyři centimetry) a dlouhověký (dožívá se až tří let) brouk je pro zahradu přínosem. Je to predátor – pomocník, hubí vše, na co stačí.
Kvíz: jak znáte brouky?Poznáte alespoň deset z našich běžných nebo naopak vzácnějších druhů? |
Žere plže, housenky a červy nebo dospělce často škodlivých druhů hmyzu. Často si troufne i na měkkého slimáka, kterého svými velice silnými kusadly pohodlně rozporcuje.
Dříve se vyskytoval velmi hojně, kvůli postřikům na polích ale v některých lokalitách vymizel. Ve dne se černý brouk s kovovým leskem ukrývá pod kůrou či kameny, aby se sám nestal kořistí. Silně masožravé jsou i jeho larvy.
Hmyzí armagedon. V Česku hynou miliony broukůV Česku žije okolo 30 tisíc druhů brouků, much a dalšího hmyzu. Jenže podle posledních studií přišla česká krajina za posledních 25 let až o tři čtvrtiny těchto nejdrobnějších tvorů. Další informace o vymírání hmyzu čtěte zde. Důvodem je zejména intenzivní zemědělství. Obrovské monokultury bez plevelů, které hubí herbicidy, pole plná řepky a kukuřice, zatímco louky, remízky, mokřady, kde hmyz hlavně žije a rozmnožuje se, mizí. Hmyzí vymírání si může ověřit každý – zatímco před lety byla čelní skla a hlavně nárazníky plná mrtvých mušek, dnes už jich na autě najdeme mnohem méně. Jen v Česku zmizely desítky až stovky tun malých živočichů, kteří opylovali rostliny, udržovali zdravou půdu, recyklovali živiny a také sloužili jako potrava statisícům živočichů. Příkladem je dříve běžný modrásek obecný. Už podle jména je jasné, že šlo o velice rozšířeného motýla, dnes ho lze spatřit na několika málo místech. Vymírají i včely, ne ty medonosné, medu tak bude stále dost, ale včely divoké. Stejně jako některé druhy čmeláků, vosiček a vos. Alarmující data zveřejnili nedávno vědci z Německa, lze tak předpokládat, že Česká republika na tom bude podobně. Vymírání se ovšem týká mnoha zemí světa. Pomoci může každý, stačí prý nechat na zahradě kousek neposečeného místa. |
