Jedním z vedoucích autorů zprávy byl profesor Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps |
Podle Kindlmanna jsou lidské zásahy do posledních zbytků divočiny i u nás tím hlavním problémem, proč v Česku počty druhů klesají. „Na přirozených stanovištích přežívají druhy, které by to v naší kulturní krajině řepkových polí nedokázaly. Přežívají v nízkém množství, protože tato stanoviště jsou relativně malá. Když je ještě zmenšíme, druhy už vůbec nepřežijí,“ vysvětluje odborník na biologickou rozmanitost.
Riziko snižování rozlohy takzvaných bezzásahových území spatřuje především na Šumavě. V jejích jádrových územích považuje jakékoliv lidské aktivity za vysoce nebezpečné pro přežívání mnoha druhů, mezi nimi třeba tetřeva hlušce – vlajkového druhu národního parku, jak tohoto dříve běžného ptáka nazývá. Dnes už jeho jediná životaschopná populace na našem území žije právě na Šumavě.
Píďalička rojovníková
Pozůstatky doby ledové
Vymírání se netýká jen známých druhů. Například motýl píďalička rojovníková je jedním z našich posledních pozůstatků doby ledové. Potravně je vázána na rojovník bahenní, což je typická rostlina rašelinišť. „Necitlivý zásah do rašeliniště by znamenal pro píďaličku nenávratný konec,“ upozorňuje Kindlmann.
On sám se ve své vědecké práci specializuje mimo jiné na orchideje. Těch podle něj v poslední době vyhynulo nejméně šest procent druhů. Jmenovitě toříček jednohlízný, pětiprstka vonná či vstavač štěničný.
Léky na léčbu rakoviny
Vědci ve výzkumné zprávě OSN uvádějí, že dostatek druhů je důležitý pro kvalitu lidského života. Třeba 70 procent léků na léčbu rakoviny je buď přírodního původu, nebo to jsou syntetické produkty inspirované přírodou.
„Většinou pocházejí z přírodních stanovišť, na nichž je fůra druhů. Když to přeženu, možná za pár desítek let přijdeme na to, že některý z nich by býval mohl rakovinu vyléčit. A zjistíme, že kvůli tomu, že jsme jeho stanoviště zmenšili, vyhynulo zde mnoho druhů včetně toho, který mohl být lékem,“ dodává Kindlmann.
Jako další příčinu vymírání druhů vědci často zmiňují intenzivní zemědělství. Dříve měli zemědělci jen malá pole, dnes obhospodařují velké lány, které nejsou rozčleněné žádnými přírodními stanovišti přitahujícími živočichy. To je například jedním z důvodů, proč ve velkém vymírají včely opylovačky.
Nezanedbatelný podíl má také globální oteplování. Zpráva platformy OSN uvádí, že při zvýšení teploty o 1,5 až 2 stupně se populace většiny suchozemských druhů silně zmenší. Konkrétně při oteplení o 2 stupně bude zánikem ohroženo pět procent suchozemských rostlin a živočichů.
Hodně myší a komárů
Pak jsou samozřejmě i druhy, které ohroženy nejsou. Třeba myši, komáři, potkani. Pravděpodobně nenastane, že by se jejich počty nějak dramaticky zvýšily, ale vzrostl by jejich podíl vůči jiným živočichům. Zdálo by se nám tedy, že potkanů, myší a komárů je na světě více než dříve. Bohužel jsou to právě druhy, které nevidíme ve své blízkosti rádi.
