„Cílem je návrat jasoně do Krkonoš,“ řekl předseda ochranářské skupiny Jaro David Číp. Praktická část mezinárodního projektu LifeApollo2020 na ochranu jednoho z nejohroženějších motýlů Evropy běží v několika oblastech střední Evropy.
Projekt potrvá šest a půl roku a podílejí se na něm ochranáři z české i polské strany Krkonoš, ale také entomologové z Bílých Karpat a z rakouských Alp.
„Ještě nikdy se oficiálně k nám nepřivezla vajíčka tohoto mezinárodně přísně chráněného druhu. Jejich transport ze záchranné chovatelské stanice motýlů polského Krkonošského národního parku šlo zajistit díky spolupráci odborníků a úředníků,“ uvedla koordinátorka české části projektu Tereza Macečková.
Misi za návrat ohroženého druhu motýlů do Krkonoš realizuje Jaro s českým a polským Krkonošským národním parkem, Agenturou ochrany přírody a krajiny, členy České společnosti entomologické, pracovníky Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a řadou zahraničních organizací.
Housenky se vylíhly krátce po převozu
Z vajíček se krátce po převozu vylíhly housenky a mohl začít proces chovu v náročných podmínkách.
„Výstražně se zbarvující housenky se krmí živnou rostlinou rozchodníkem, bez níž by jejich zdárný vývoj nebyl možný. Pak se zakuklí a za šest týdnů vyletí dospělí motýli,“ uvedl entomolog Michal Hykel.
Odborníci chtějí odstranit hlavní příčinu, proč motýl vyklízí pozice z horských oblastí Evropy. Tou je úbytek míst, kde najde útočiště i potravu.
Může za to lidská činnost, hlavně nepromyšlené zalesňování krajiny, neudržitelné zemědělské postupy a rozsáhlé používání pesticidů a chemických látek. Jasoňům neprospívá ani oteplování klimatu.
„Má to zásadní negativní dopad nejen na opylování rostlin, včetně zemědělských plodin a ovocných stromů, ale i na přežití celé řady druhů zvířat i samotného člověka,“ varuje entomolog Karel Černý z Innsbrucku, který se již přes 30 let snaží nejen jasoně červenooké chránit v rakouských Alpách.
Ochranáři nyní chtějí pro motýla připravit nová stanoviště. Vytipovali lokality a budou vyřezávat náletové dřeviny, obnovovat někdejší druhově bohaté stanoviště. S vyřezávkami chtějí dobrovolníci začít hned, jak na horách opadne sníh. Namnožené už mají rozchodníky, které jsou živnými rostlinami pro housenky jasoně.
Pokud se motýla podaří úspěšně odchovat, budou první jedinci vypuštěni do volné přírody na pečlivě vybraném místě zřejmě v roce 2023.
