Snaha o jeho návrat do Krkonoš potrvá šest a půl roku a podílet se na ní budou ochranáři z české i polské strany Krkonoš, ale také entomologové z Bílých Karpat a z rakouských Alp.
V současnosti se projekt rozbíhá. „Nejdříve bylo zapotřebí zažádat o všechna možná povolení a výjimky pro zvláště chráněné druhy, což se nám daří. Státní i krajská správa vnímá projekt jako přínosný a fandí mu,” říká David Číp z ochranářské skupiny JARO Jaroměř, která je hlavním hybatelem projektu LifeApollo2020.
Odborníci musí odstranit hlavní příčinu, proč motýl vyklízí pozice z horských oblastí Evropy. Tou je úbytek míst, kde najde útočiště i potravu.
Může za to lidská činnost, hlavně nepromyšlené zalesňování krajiny, neudržitelné zemědělské postupy a rozsáhlé používání pesticidů a chemických látek. Jasoňům neprospívá ani oteplování klimatu. Populace motýla proto v Evropě klesá už desítky let.
„Má to zásadní negativní dopad nejen na opylování rostlin, včetně zemědělských plodin a ovocných stromů, ale i na přežití celé řady druhů zvířat i samotného člověka,“ varuje entomolog Karel Černý z Innsbrucku, který se již přes 30 let snaží nejen jasoně červenooké chránit v rakouských Alpách.
Budou se kosit dřeviny a sázet rozchodníky
Jasoň červenooký bývá označován za ikonu ochrany horské přírody. „Podobně jako v České republice jasoň vymizel prakticky v celé Evropě, jeho početnost se snížila až o polovinu a bohužel nadále klesá,“ říká ředitel Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.
Podle krále ApollónaJasoň červenooký, latinsky parnassius apollo, získal jméno jako odkaz na řeckého boha Apollóna, který má v mytologii moc nad světlem, sluncem, uzdravením, proroctvím a také nad pastevectvím. Potřebuje totiž mnoho světla a vyhovuje mu, když se v lokalitách výskytu pasou zvířata. Motýlím králem je nazýván pro svou nápadnou velikost, atraktivitu a pro barvu královského hermelínu.  |
Ochranáři nyní chtějí pro motýla připravit nová stanoviště. Vytipovali lokality, kde zřídí takové podmínky, aby mělo smysl se o návrat jasoně vůbec pokoušet.
„Čekají nás proto náročné vyřezávky náletových dřevin, obnova někdejších druhově bohatých stanovišť s využitím tradičních způsobů šetrného hospodaření člověka v krajině, včetně vhodného nastavení pastvy,“ dodává Číp.
S vyřezávkami chtějí dobrovolníci začít hned, jak na horách opadne sníh. Namnožené už mají rozchodníky, které jsou živnými rostlinami, protože skýtají potravu housenkám jasoně.
Apollo se dříve vyskytoval ostrůvkovitě na mnoha místech v Česku, hlavně na horách. Kvůli rapidnímu úbytku ho posléze entomologové prohlásili za funkčně vyhynulého, a to přesto, že ho v 80. letech úspěšně navrátili do okolí Štramberka, kam převezli část populace ze Slovenska.
„Populace se zde sice udržela dodnes, avšak i zde v poslední době povážlivě klesá,“ upozorňuje Zdeněk Fric z Entomologického ústavu Akademie věd ČR.
„Ve snaze o co největší zachování středoevropského genofondu tohoto motýla bude zásadní pokus o založení a stabilizaci nových pojistných populací,“ vysvětluje jeden z nejlepších evropských chovatelů motýlů Miloš Andres z Hradce Králové, který sehrál klíčovou úlohu při záchraně vymírajícího okáče skalního v Čechách a jenž chov jasoňů bude mít na starosti.
Zásahy pomohou i dalším druhům
Záchrana biotopů pro jasoně má podle ochranářů pomoci i dalším vymírajícím druhům. Jasoň totiž platí za takzvaný deštníkový druh. Péče o jeho prostředí pomůže ochránit i další citlivé druhy a jejich domovy.
Motýli jsou pro krajinu životně důležití. Pomáhají opylovat rostliny a díky své citlivosti na změny prostředí jsou jakýmsi indikátorem stavu přírody.
„Z motýlů bychom mohli jmenovat například modráska nejmenšího a lesního nebo soumračníka čárkovaného a kriticky ohroženého soumračníka žlutoskvrnného. Z rostlinného světa pak také vzácné a atraktivní orchideje, jako je třeba kruštík tmavočervený, pětiprstka žežulník nebo prstnatec pleťový. Tím, že zlepšíme kvalitu stanovišť na dotčených lokalitách, bude kaskádovitě přibývat nejen hmyzu, ale i rostlin, ptáků a savců. Kvalitnější prostředí s sebou nese i vyšší biodiverzitu,“ zdůrazňuje Miloš Andres.
Na pokusu o návrat motýlího krále do Krkonoš spolupracují kromě Českého svazu ochránců přírody a Správy Krkonošského národního parku i odborníci České společnosti entomologické, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Štátnej ochrany prírody Slovenskej Republiky.
