Nedožili se jí totiž ani režisér Juraj Herz, ani kameraman Stanislav Milota a herečka Vlasta Chramostová se omluvila zjevně ze zdravotních důvodů.
Ale nečekaně na pódium vběhla Herzova dcera s bezprostředním vzkazem: „Táta by měl radost.“ A do stesku vnesl smích jak mecenáš projektu rekonstrukce národních skvostů Eduard Kučera sdělením, že to s manželkou považují „za daleko bezpečnější než točit filmy nové“, tak Eben s nápadem, jak přenést péči z filmů na jejich autory.
„Říkali jsme si s Jiřím Bartoškou, že je nejvyšší čas založit fond na zrekonstruování tvůrců. Že byste se na nás složili. Každý rok by byl jeden vybraný umělec vyhlazen, vyčištěn, zbaven přebytečných nánosů a pak slavnostně představen ve Varech, shrnul Eben.
Spalovač mrtvol putoval krátce po své premiéře v roce 1969 do trezoru, kde naštěstí přežil bez úhony, takže se po změně režimu mohl vrátit na plátno. Jenže kina se postupně digitalizovala, takže novou šanci k návratu dostal až nyní po technologických úpravách. Kučera doufá, že tempo se zrychlí, původně se křísil jeden film ročně, letos už byly čtyři a mecenáš věří, že se dočká stovky.
Festival zažil ještě jednu posmrtnou připomínku, a to vernisáž fotografií filmového historika Miloše Fikejze, vesměs portrétů hvězd z jeho pozůstalosti.
Film Spalovač mrtvol skončil na dlouhá léta v trezoru:
