Název výstavy vychází z letitých snah Mládkové prezentovat a podporovat československé umění za hranicemi totalitnímu režimu navzdory.
„Mládkovi vytvořili salon alternativního Československa, kde prezentovali české a slovenské umělce, ale i ty středoevropského původu. Pro paní Medu bylo důležité, aby bylo umění součástí lidského života,“ říká jeden z kurátorů Pavel Liška.
Společně s kolegy z pořádajícího Musea Kampa Mládkovou představuje prostřednictvím fotek, filmů, dokumentů i uměleckých děl, kterými se ráda obklopovala. Výstava mapuje období od šedesátých let minulého století do roku 1989, kdy Mládkovi žili ve Washingtonu. Jejich dům byl pravidelně dějištěm významných společenských setkání.
Sama Mládková se kromě známých umělců stýkala například s americkým politikem a diplomatem Henry Kissingerem. Na návštěvě u Mládkových se naskytl i Bohumil Hrabal, který své zážitky později sepsal.
Atmosféru jejich washingtonského obydlí tak přibližuje nejen vyprávění oblíbeného českého spisovatele, ale také nábytek, který manželé využívali. Nechybí ani šperky, šaty nebo třeba rodinné filmy. Právě ty našli kurátoři při bádání v rodinných archivech. Nejstarší pochází z roku 1947, novější byly pořízeny v šedesátých let. Zachycují jejich společné cestovatelské zážitky.
Stěžejní částí výstavy pak samozřejmě jsou umělecká díla Františka Kupky, Karla Nepraše, Huga Demartiniho, Zdeňka Sýkory, Adrieny Šimotové či Jiřího Koláře. Organizátoři upozorňují na obraz, který pravděpodobně vznik sbírky Mládkových inicioval. Jde o Kupkovu Kabaretní tanečnici z roku 1900.
V Museu Kampa bude výstava, která vznikla u příležitosti stých narozenin Medy Mládkové, přístupna do 8. září.
