Klíště s odborným názvem Hyalomma marginatum je klíště, které může na člověka přenášet nebezpečnou nemoc – krymsko-konžskou hemoragickou horečku. To je pravda, ač jen poloviční, popisuje David Modrý, který se na fakultě veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně zabývá výzkumy nových druhů klíšťat na území České republiky.
Jak jste klíště objevili?
My se zajímáme zejména o výskyt pijáka lužního a odstartovali jsme kampaň Najdi pijáka. To je klíště, které se u nás opravdu šíří a přenáší nemoc psů, tedy psí babeziózu.
Výskyt babeziózy logicky kopíruje rozšíření jejího přenašeče a znalost výskytu pijáka je tak na regionální úrovni klíčová jak pro majitele psů, tak pro veterinární lékaře. Piják lužní se v posledním desetiletí v Evropě rychle šíří, nicméně data o rozšiřování výskytu v České republice dosud chyběla.
Projekt Fakulty veterinářského lékařství Najdi pijáka
Na člověka se babezióza nepřenáší, ale pro psa může být smrtelná. A my jsme se projektem Najdi pijáka pokusili oslovit širokou veřejnost, vyzvali jsme je, aby posílali nalezené klíště a na mapě vyznačili, kde ho nalezli. Podrobný popis jak postupovat, najdou na tom webu.
A překvapivě jsme se setkali s ohromnou mírou spolupráce veřejnosti. K dnešnímu dni máme okolo stovky nálezů pijáků z celého území republiky
A nezávisle na sledování pijáků se objevila zpráva, že Němci na svém území objevili jihoevropské klíště Hyalomma marginatum. V reakci na tyto informace nám lidé poslali i fotografie tohoto klíštěte. Tyto nálezy byly velkým překvapením, neboť o výskytu u nás defakto chyběly informace.
Co je to za klíště?
Není tak obří, jak se někdy píše, je však pravda, že je zhruba dvakrát až třikrát tak velké než naše běžné klíště, takže hodně „nacucaná“ samička může působit monstrózně. Není to tropické klíště, vyskytuje se v jižní Evropě. Hranice se pohybuje někde na úrovni Chorvatska nebo severní Itálie, zjednodušeně na jih pod Alpami.
A jak se mohlo dostat k nám?
Toto klíště se k nám dostane díky stěhovavým ptákům. Funguje to tak, že pták letí odněkud z Afriky, odpočine si na Balkáně nebo v jižní Evropě a tam na něj klíště nastoupí. Poté, co pták doletí k nám, klíště z něj spadne.
Klíště během vývoje střídá hostitele, po nasátí vždy ze zvířete odpadne a přemění se na další stádium. Takže třeba na špačkovi nebo čápovi se k nám Hyalommy dostanou jako larva nebo nymfa, pak odpadnou a v přírodě si najdou nového hostitele.
A protože je to klíště kopytníků, najde si jako nového hostitele třeba krávu nebo koně. Všechny tři nálezy, které jsme získali, jsou z koní. Je to zřejmě tím, že zatímco krávy nikdo neprohlíží, koně se hřebelcují a při tom je majitel schopný klíště najít.
Může vás vystopovat zrakem?
Je pravda, že na rozdíl od našich klíšťat má opravdu oči. Běžné klíště si hledá hostitele čichem, toto i zrakem. Ale rozhodně není pravda, že by si vás mohlo vystopovat na sto metrů, jak se někde píše.
Takže nehrozí jejich rozšíření k nám?
Asi ne, až začnou mrazíky, hyalommy pravděpodobně odpadnou a zmrznou a příští rok to začne znovu, až je přinesou ptáci. Je pravda, že v některých zemích mohou přenášet krymsko-konžskou hemoragickou horečku, což je krvácivé virové onemocnění zvířat i lidí, ale opravdu nemáme důkaz o takovém onemocnění na našem území.
Je nebezpečné?
Někteří vnímaví a citliví jedinci na ně mohou i zemřít, to je pravda, ale na Balkánu se s infekcí setkává obrovské množství lidí, kteří nikdy klinicky neonemocněli, a mají proti němu pouze v krvi detekovatelné specifické protilátky. V jihovýchodní Evropě se tomuto onemocnění věnuje velká pozornost, ale pravděpodobnost, že by někdo u nás onemocněl, je naprosto zanedbatelná.
23. července 2012 |
