Německé úřady minulý týden oznámily nález sedmi exemplářů afrického druhu Hyalomma marginatum. Objev potvrdila také univerzita v Hohenheimu či institut mikrobiologie spadající pod armádu. Stejný druh se v Německu vyskytl také v letech 2015 a 2017, pokaždé šlo ale o nález jediného klíštěte. Výzkumníci se obávají, že by se tento tropický parazit mohl v zemi rozšířit.
Klíšťata rodu Hyalomma mohou dorůst až do velikosti dvou centimetrů, což je podstatně víc než u běžného evropského druhu Ixodes ricinus. Rozpoznat se dají velmi snadno – vedle neobvyklé velikosti budí pozornost také pruhovanýma nohama. Vědci objevili většinu těchto klíšťat přisátých na koních.
Podle stanice Deutsche Welle přenášelo jedno z klíšťat nebezpečnou bakterii vyvolávající horečku. Zatímco evropský druh tohoto roztoče přenáší nejčastěji encefalitidu a boreliózu, africký druh je schopen šířit také krymsko-konžskou či arabskou krvácivou horečku. Do Evropy se podle vědců dostal pravděpodobně prostřednictvím stěhovavých ptáků.
Vědkyně Ute Mackenstedtová pro rádio Deutschlandfunk Nova uvedla, že nález je výjimečný. „Tato klíšťata nejčastěji vyhledávají velká zvířata, ale mohou se vyskytnout také u lidí. U jednoho ze zkoumaných parazitů jsme objevili bakterii Rickettsia, která může vyvolat tyfus a horečku,“ říká.
Česká odbornice tlumí obavy
V Česku se tento druh klíšťat neobjevil. „Zatím nemáme hlášený nějaký atypický výskyt. Klíšťat se ve světě vyskytují desítky druhů a otázka je, jak se tato klíšťata do Německa dostala,“ řekla iDNES.cz Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce v Praze.
„Pokud se nemoc, kterou klíšťata přenáší, nevyskytuje v jejich okolí, nemají co přenést. Pokud tu patogen není, tak ho nemají kde nasát. Zatím to ve mně nebudí obavy,“ dodala.
Německé úřady se nyní snaží zjistit, jestli je výskyt tropických klíšťat zcela ojedinělý nebo se stačil rozšířit na větší populaci. Podle Mackenstedtové se až v příštích letech projeví, jestli se nový druh v Německu usídlil.
V předchozích letech se původem africký druh usadil například na Balkáně či ve Středomoří. Právě letošní teplé a suché počasí v Evropě pravděpodobně zapříčinilo, že se teplomilný druh vydal i do Německa.
