Svou životní premiéru si odbyl v únoru 2019 ve městě, které nikdy nespí. Jako první Čech se účastnil prestižního módního svátku v New Yorku. Jeho modely na přehlídce, která byla součástí týdne módy, předváděly oceňované osobnosti světového modelingu Pavlína Pořízková nebo Linda Vojtová. Obrovským úspěchem pro jakéhokoliv návrháře je vůbec se na podobnou událost probojovat. V podání Jiřího Kalfaře však úspěch dostává ještě větší rozměr.
Móda ho bavila vždycky, samotnému návrhářství se věnuje pouhých šest let. Za tu dobu zvládl v rámci Mercedes-Benz Kiev Fashion Days dokonce dvakrát vyhrát cenu pro nejlepšího designéra pánské módy, zaujmout i v rámci London Fashion Weeku a získat si sympatie PR agentky Kelly Cutroneové, které zastupuje značky jako Jeremy Scott, Moschino, Vivienne Westwood, Alexander McQueen a všechny podobné.
Není divu, že časopis Forbes bývalého tanečníka zařadil mezi nejvýraznější tuzemské talenty. Jiří Kalfař se v mládí věnoval baletu, dokonce v rámci absolventského představení vystupoval v Národním divadle. Po několika letech, kdy se živil jako tanečník a model a žil v různých koutech světa, se chtěl vrátit do Čech a zkoušel štěstí v modelingu.
Fotogalerie |
„Trávil jsem dlouhé hodiny čekáním na nějakém castingu, abych nakonec jeden den v týdnu pracoval. Na to jsem nebyl z tanečního drilu vůbec zvyklý. Cestoval jsem po světě a rozhodl se usadit v New Yorku. Stal jsem se jednou z tváří kampaně pro Donnu Karanovou a díky tomu jsem se při práci setkal se slavným fotografem Peterem Lindberghem, kterého jsem vždycky obdivoval. New York je báječné, ale zároveň vyčerpávající město. Tam jsem si uvědomil, že bych se rád vrátil zpátky do Prahy a začal dělat něco úplně nového,“ vzpomínal návrhář na impulz, který ho přivedl k šicímu stroji.
Je to však paradox, protože Jiří Kalfař módní návrhářství nikdy nestudoval, šít i pracovat s materiály se učil od jiných a z odborných časopisů a knih, ze kterých sbíral informace. „Víte, já si nemyslím, že návrhář musí umět šít. Já třeba neumím šít. Přemýšlel jsem, že bych na kurzy šití chodil, ale pak jsem si uvědomil, že by to pro mě byla ztráta času. Chtěl jsem okamžitě vytvářet to, co jsem měl v hlavě. Najal jsem si tedy lidi, co kurzy dávají, a učil se od nich stříhat, navrhovat, šít a další věci přímo u mě v ateliéru,“ svěřil se nedávno v rozhovoru pro OnaDnes.cz.
Od roku 2012 si buduje vlastní značku. První kolekce se nesly ve znamení velmi jednoduchých siluet i materiálů, postupně se Jiří Kalfař zdokonalil v různých technikách šití. Má rád krajky, aplikace, ale třeba i vintage knoflíky. Některé látky kupuje od zahraničních dodavatelů, jiné si nechává vyrábět v Čechách, nebojí se také recyklace materiálů. Při práci využívá své znalosti modela a oblečení v základním střihu zkouší sám na sobě.
„Předchozí zkušenosti mi umožnily dokonale znát kostýmy, pohyby, lidské tělo a určitou estetiku. Mám rád módu a navrhování oblečení se tedy nabízelo.“
Designér začínal s dámským oblečením, postupně přidal i pánskou linii. Libuje si v androgenním stylu, protože podle něj není pohlaví v módě důležité. Mnohem důležitější je osobní styl a udržitelnost. Jeho poznávacím znamením jsou čisté linie kombinované s oversized lookem, minimalistické detaily, kvalitní přírodní materiály (hedvábný satén, bavlna, vlna a kašmír atp.) a zejména nadčasovost a elegance.
Sám je vegetarián, a v jeho kolekcích proto nenajdeme žádnou kůži ani kožešinu. Nechápe, proč by pro naši potěchu měla zvířata trpět a nejraději by vedle kožešinových farem zakázal i pokusy na zvířatech. Pečlivě si hlídá, aby jeho oblečení bylo vyrobeno etickým a ekologickým způsobem.
„Móda je druhý nejšpinavější byznys na světě, je to hrozné svinstvo. Buď půjdeš se svinstvem, nebo proti němu. Věřím, že člověk může věci změnit,“ myslí si návrhář.
Při práci se snaží spotřebovat veškeré kusy látek, vyznává totiž politiku nulového odpadu. Při své tvorbě používá techniky recycling, upcycling a ekologické materiály, které primárně hledá u lokálních dodavatelů. Snaží se vytvářet udržitelnou módu na principu zero waste. „Nikdy nic nevyhodím. Vezmu třeba staré šaty, rozstříhám je na kusy a materiál znovu použiji. Rád také zkouším biologicky odbouratelné materiály, jako je například houbová kůže. Do budoucna také plánuji začít používat buddhistické hedvábí. To se od běžného liší tím, že bource morušové chovají mniši, a to v podmínkách, které nedovolují zvíře zabít. “
Jeho modely se objevily v magazínech Vogue, SCHON, Wonderland, Blank, Harper’s Bazaar, Sports Illustrated, Fucking Young!, Phoenix, Hunger, Grazia, Forbes US a The Financial Times. Byl vybrán časopisy NYLON a L’Officiel mezi návrháře, které je nutné sledovat. Účastnil se týdnů módy v Paříži, Kyjevě, Londýně i New Yorku.
