Jak koncert bude vypadat?
Bude to koncert hostů. Pozvání přijali Jarek Nohavica, František Nedvěd, Hana Maciuchová nebo Ivo Šmoldas. Já se budu jako hostitel jen tetelit a poslouchat, co budou zpívat a říkat.
Přidáte se k nim?
Se Spirituál kvintetem i Antikvartetem samozřejmě zpívat budu, ale jinak to nemám v plánu. Nebudu přece dvojhlasně recitovat s Hanou Maciuchovou! Štěpán Rak na svých sedmdesátinách každý kousek zahrál a měl to určitě velice pečlivě nacvičené. Takové ambice nemám, protože jsem línější než on. Nicméně improvizacím se nebráním, když to bude ku prospěchu věci.
Už jste naznačil, že Hana Maciuchová bude recitovat a umím si představit vystoupení Spirituál kvintetu. Ale co bude dělat Ivo Šmoldas?
To zatím není jasné ani mně. Asi dostane na scénu velkého budíka, protože je zdrojem vtipných historek, leč má loudavou řeč. V televizi ho jednou striktně šmikli, pointa nebyla, nic. Ještě může někoho překvapit účast Olivera Dohnányiho. Bude dirigovat čtyřhlasý smíšený sbor Canticorum Iubilo a potom by měl „odmávat“ i závěr koncertu, kdy budou vystupovat úplně všichni. Bude to žánrově velmi pestré.
O Spirituál kvintetu se ví hodně, ale můžete mi blíže objasnit historii vašeho Antikvartetu? Kdy to uskupení vzniklo?
Asi v roce 1963, trochu natruc a ze závisti vůči tehdejšímu Spirituál kvartetu. My jsme s Jiřím Tichotou zpívali ve Vysokoškolském uměleckém souboru, stáli jsme na praktikáblech. V půlce programu vypochodoval dopředu Tichota a jeho tři kolegové, zazpívali pár spirituálů, sklidili velký potlesk a já mu to tak záviděl!
Potom jste se k Spirituál kvintetu přidal a Antikvartet šel k ledu.
Nějak to krachlo a na popud své ženy jsem jej obnovil před pěti lety. Takže jde, s krátkou pauzou, o jednu z nejstarších folkových skupin v Česku. Starší než Greenhorni nebo Rangers.
V té době u nás teprve vznikaly rokenrolové kapely a to ještě jen zlehka.
Ano, třeba Pavel Bobek tehdy ještě hrál v Semaforu. Ale to bylo dobré období a objevovaly se tu neskutečné věci.
Vás taková muzika nelákala?
Nikdy jsem neinklinoval k rokenrolu, ale to, co dělal Bobek, se mi moc líbilo. Západní popové skladby u nás nikdo neznal a měli s nimi obrovský úspěch. Navíc je krásně zpívali i hráli. Bylo to zjevení, podobně jako americký folklor v podání Spirituál kvintetu. Každý obor si šel svou cestou, ale paralelně spolu.
Nicméně s Antikvartetem jste udělal píseň V Dačicích, což je přetextovaná Penny Lane od Beatles.
V Dačicích jsem vyrostl, takže jako Paul McCartney zpívá detailně o Liverpoolu, já holt mám k dispozici menší prostor, ale znám ho stejně důvěrně.
Vy jste vystudovaný elektrotechnik a zabýval jste se počítači. Rozumíte si s nimi doteď?
Dnes je všechno menší a o hodně rychlejší, logika je však stejná. Dřív jsem jim rozuměl i vevnitř, ale jako uživatel s nimi nemám problém. A dneska počítače umějí zázraky. My jsme měli programy ještě na děrných štítcích, teď jich na jedinou flešku dáte milion.
