Skály ve Žďárských vrších patří mezi hlavní turistické magnety chráněné krajinné oblasti. Jejich divokost a rozervanost ostře kontrastuje s okolní spíše mírnou a zarovnanou krajinou.
Skaliska rulového složení se vytvořila během ledových dob starších čtvrtohor a jsou na nich patrné různé povrchové tvary vytvořené zvětráváním. K nejvýraznějším patří skalní mísy vyplněné vodou (nebo taky ledem), kterým se tu říká lidově perničky.
Dokonce daly jméno hned dvěma velkým skalním uskupením, kolem kterých si lze naplánovat nenáročný okruh po značených turistických trasách s ideálním východiskem i cílem ve městě Svratka.
Zkamenělý zámek Vysočiny
Svratka má sice jen 1 400 obyvatel, ale od roku 1867 je městem a má dokonce dvě náměstí. Na tom hlavním stojí socha svatého Václava, která byla za 100 zlatých zhotovena právě na počest povýšení Svratky na město, z milosti tehdejšího císaře pána.
Zajímavým místem nad Svratkou je Karlštejn. Návrší, osada a lovecký zámeček tohoto jména však nemají s opravdovým Karlštejnem ani s žádným Karlem vůbec nic společného. Je to zkomolenina německého Kahlstein (holý kámen), kterým se dříve označovalo nedaleké pitoreskní skalní uskupení.
Romantické 19. století však působivou přírodní lokalitu přejmenovalo na Zkamenělý zámek a zkomolenina v podobě Karlštejna se přenesla a vžila na blízký lovecký zámeček. Stavba z konce 18. století dlouhodobě sloužila podnikové rekreaci, několikrát jako kulisa i pro filmové natáčení. Dnes tu probíhá rekonstrukce a z malebného zámečku je nevzhledné a nepřístupné staveniště.
Naším cílem jsou však skály, a proto pokračujme jeden kilometr po modré značce dolů kolem Hraběnčina pramínku k rozcestí u Knížecí studánky. Odtud je to coby kamenem dohodil na Kahlstein neboli Zkamenělý zámek.
Mohutná skaliska na kopci v lese opravdu již zdálky připomínají nedobytnou pevnost. Při bližším kontaktu se objevují zbytky opevnění – příkopy a valy. Archeologové tu vykopali důkazy středověkého osídlení, podle pověstí se tu naposledy lidé ukrývali za třicetileté války před loupeživými hordami.
Malebné uskupení doplňuje skála Pivovar oblíbená mezi horolezci. Tyčí se osamoceně v lese asi 150 metrů západním směrem. A taky drobné přírodní jeskyňky vytvořené pohybem skalních bloků, které ocení zejména nejmenší návštěvníci.
Perničky bez perníčků
Pohodlné putování po širokých lesních cestách bez asfaltu má po dvou kilometrech další zastávku. Vpravo i vlevo od cesty se tyčí divoká a strmá skaliska souborně označovaná milým a sladce znějícím názvem Milovské perničky.
Představa nějaké místní pochoutky nebo vánočního cukroví však není na místě. Perničky jsou malé pernice – tedy nádoby, v nichž se dříve třel uvařený mák.
Starým pernicím se podobají skalní mísy na vrcholovém, horizontálním povrchu skal. Napočítat jich tu lze až osm, když se k nim vyšplháte až nahoru. Naleznete u nich všechna vývojová stadia od iniciálních, zárodečných prohlubní až po stadia zanikající, která mají velký odtokový žlab a jsou značně rozrušené zvětráváním. Vývoj skalních mís pokračuje i v současnosti, nemalou měrou se uplatňuje například v létě zahnívající voda s napadaným listím nebo jehličím.
Z nejvyšší zpřístupněné Poradní skály se od největší perničky o průměru 87 cm a hloubce 30 cm otevírá částečný výhled na ves Křižánky v údolí řeky Svratky a na protilehlé zalesněné kopce s nejvyšším bodem Žďárských vrchů Devět skal (836 m). Milovské perničky jsou stejně jako Zkamenělý zámek chráněné v kategorii přírodní památka.
Nejhezčí kout Žďárských vrchů
To další skály Čtyři palice, vzdálené pouhý jeden kilometr od Milovských perniček, jsou součástí většího chráněného území – přírodní rezervace. Chrání se tu navíc i ekosystém smíšeného lesního porostu, bohatá fauna obojživelníků a vzácné druhy ptáků – například sýc rousný, lejsek malý a krkavec velký.
Čtyři palice patří k nejhezčím skálám Vysočiny. Zásluhu na tom má zejména prostřední ze tří hlavních skalních útvarů rozčleněný vertikálními puklinami na čtyři špičaté bloky – palice. V létě bývá 30 m vysoká západní stěna Paličaté skály doslova obležená horolezci a často se musí stát fronta na lezení.
Běžní turisté pěšáci nahoru cestu vyznačenou nemají, a tak musí vzít zavděk sousedním útvarem Děvín, kam vede modře značený chodníček. Kdysi nádherný výhled na Milovy v údolí Svratky zakrývají bohužel vzrostlé smrky.
Kolem zalesněného návrší se Čtyřmi palicemi se ze tří stran kroutí a meandruje řeka Svratka. Její údolí vytváří právě v těchto místech jedny z nejkrásnějších krajinných scenérií Žďárských vrchů s typicky roztroušenými vesnickými usedlostmi, na něž je radost pohledět.
Vedle starých stavení se objevují i zcela nové domy, postavené z místních přírodních materiálů věrně v souladu s tradicemi a předlohami regionální lidové architektury.
Přes malebnou vesnici Březiny směřují značené cesty ze Čtyř palic k Pusté Rybné, nad níž se v lese ukrývá poslední skalní uskupení tohoto okružního výletu.
Rybenské perničky se velmi podobají Milovským, akorát k nim chodí vzhledem k odlehlejší poloze méně lidí. Přístupný je hned první skalní blok směrem odspodu od vesnice. Jeho vrcholek tvoří proděravělé torzo skalní lavice připomínající při troše fantazie ležícího ještěra. A na jeho hlavě hned dvě perničky s vodou. Další lze objevit na sousední skále, jejíž nejvyšší vrchol je ovšem přístupný pouze horolezecky.
Může se hoditTajemné skalní mísy Náhlá povaha hraběte Kinského Jak se tam dostat Mapa Itinerář trasy |