Členkou činohry první české scény byla herečka, která zemřela 23. prosince v 93 letech, celých 65 let. V Národním divadle, kde působila od roku 1948, vytvořila Skořepová na 160 rolí. „Byla spolu s Milošem Nesvadbou ‚služebně nejstarší‘ členkou nejen Činohry, ale celé naší první scény,“ upozornil za divadlo mluvčí Tomáš Staněk. Sám dojatý Nesvadba své kolegyni vzkázal: „Lubo, šťastnou cestu! Pozdravuj tam nahoře Högera a Pivce. Byli jsme jako sourozenci, jako bratr se sestrou.“
Ze známých tváří dále mezi prvními na rozloučení dorazila herečka Bára Hrzánová či herec a bývalý sólista baletu Národního divadla Vlastimil Harapes, který pro dojetí nemohl mluvit. „Nikdy neodešla, její odkaz tu bude dál,“ řekl pak prezident Herecké asociace Jiří Hromada. Reportérka iDNES.cz z místa hlásila, že spousta lidí zůstala venku, protože se už do prostor nevejdou. „Lidé bouchají zvenku na dveře a dobývají se dovnitř,“ popisuje.
Součástí smutečního obřadu byla četba a přednes veršů v podání Taťjany Medvecké a Evy Salzmannové. Medvecká přečetla první kapitolu ze Skořepové knihy Nebe, peklo, ráj, Salzmannová pak zarecitovala Seifertovu Píseň o rodné zemi. Kühnův dětský sbor ze záznamu zazpíval Ave Maria a Adoramus Te Christe. Smuteční setkání zahájila reprodukovaná píseň Mirotický kostelíčku s hlasem Skořepové. Dále zazněla píseň Jaroslava Krčka Ze země jsem na zem přišel a skladba Franka Bridge Spring Song.
Celá moderní historie
Projevu se ujal ředitel zdejší činohry Michal Dočekal, promluvil i samotný ředitel scény Jan Burian. „Je jasné, že působení Luby Skořepové v Národním divadle bylo výjimečné. Prožila zde jeho celou moderní historii od konce druhé světové války do dneška, se všemi dramatickými zvraty a změnami,“ řekl Burian mimo jiné. Samotnou Skořepovou připomněla v závěru další audioukázka. Rakev pak za potlesku putovala špalírem na Národní třídu.
Jak připomíná ČTK, Skořepová mnoho let účinkovala také v Divadle v Řeznické a více než stovku rolí ztvárnila ve filmu a v televizi. Objevila se například v seriálech Šípková Růženka, Náměstíčko, Náves, Příkopy či Cukrárna. Léčitelku, která vyrábí zázračné lektvary, ztělesnila ve filmu Tomáše Vorla Cesta z města (o jejích rolích více zde).
Náchodská rodačka byla i spisovatelkou. V knize nazvané Nebe, peklo, ráj, která vyšla v roce 1999, například vzpomínala na slavnou gardu ND v Praze a přiblížila odvrácenou stranu herecké slávy.
Zabývala se také odhalováním tajů přírody, astrologií, numerologií, sbíráním léčivých bylin či polodrahokamů. Předloni v Praze představila svou osmnáctou knížku. Má název Maminčina kuchařka a vznikla podle sešitu receptů, který v rodině opatrovali stovku let.
