Výstředním hrdinou, jenž místo zbraní užívá „šedé mozkové buňky“, si získal fanoušky na celém světě. „V Kanadě, kde jsem točil, jsem o pauze zašel na kávu, načež vtom ticho prořízl výkřik jako v nejvražednější krimi, přes celou místnost se ke mně vrhla jistá dáma a políbila mě na tvář,“ líčí herec.
Posledních pět epizod se natáčelo loni, v Británii je nyní uvedou znovu spolu s 65 předchozími případy. „Lidi se mě často ptají, jak jsem to udělal, že je Poirot tak populární. Ale já popravdě nevím. Jediné, co jsem pro to udělal, bylo, že jsem začal číst Agathu Christie - a chtěl jsem, aby na mého Poirota mohla být hrdá. Od způsobu oblékání přes jeho květiny až po ten knír. Dokonalý knír!“ zdůrazňuje.
Osmašedesátiletý herec přiznává, že mu věhlas Poirota pomohl k divadelním šancím. Sbíral ceny za roli George v dramatu Kdo se bojí Virginie Woolfové i za Salieriho v Amadeovi. Přesto je pro diváky stále Poirotem; jedinkrát si zahrál detektivův protipól, inspektora Jappa: „Byl to „můj nejhorší výkon.“
A ještě za jednu věc Suchet vděčí Poirotovi: „Víc pozoruji lidi. Všímám si, co nosí, jak mění účesy. Navíc mě naučil naslouchat. Přesně jak to píše Agatha Christie: detektiv poslouchá, co říkají, ale slyší, co si myslí.“
A vrahem je...... to vám samozřejmě neprozradíme, ale díky lehkým a přenosným čtečkám ho odhalíte třeba i v autobuse. Stáhněte si elektronické detektivky na Knihy.iDNES.cz. |
