I v roce 2013, kdy si bez speciálního přístroje pomalu neuvaříme ani vajíčka, se některé věci stále vyrábějí ručně. Třeba foukané skleněné ozdoby, na které si právě my Češi tak potrpíme. "Pracovnice, které je vyrábějí, pracují s otevřeným ohněm, nahřívají baňky na příslušnou teplotu a pak ozdoby vyfukují," vysvětluje nesnadný proces Vlastimil Juřička z firmy Irisa.
Naučit se správně foukat není jen tak, trvá to celé roky. Tvary se vyfukují na skleněné trubičce z nahřáté skleněné baňky, která musí vyplnit speciální formu. Legrace to není. "Pracovnice musí správně odhadnout, jakou silou fouknout, aby vznikl požadovaný tvar," podotýká Juřička a dodává, že jedna z nich zvládne za běžný pracovní den takto vytvořit kolem pěti set ozdob.
Kromě silných plic je ale potřeba i soustředění a pečlivost. Velmi náročný je totiž taky proces zdobení. "Většinou se vyfouknuté tvary nejprve postříbří, aby vznikl oblíbený zrcadlový efekt. Ozdoba je pak neprůhledná a barva krásně sytá," popisuje expert.
Nastává čas dekorovat. Pracuje se při tom se skleněnými posypy, s lepidlem a s nástrojem, který připomíná dutou tužku. Tím se na ozdoby malují často komplikované vzory: ornamenty, hvězdičky, sněhové vločky nebo třeba obličeje medvídků, jaké si většina z nás pamatuje z dětství.
Nakonec se dílko zasype třpytivou směsí. Když vše zaschne, pomocná trubička se odřízne a nahradí kovovým věšáčkem, kterému se odborně říká záponka. Zbývá jen jediné - a možná budete souhlasit, že právě tahle část je nejtěžší - totiž nic nerozbít.
