Komáři trápí hlavně v oblastech s vydatnými srážkami a v oblastech záplav.

Komáři trápí hlavně v oblastech s vydatnými srážkami a v oblastech záplav. | foto: Profimedia.cz

Komáři byli a budou. Naši předkové je taky zvládali, říká parazitolog

  • 12
Mluví se o tom, že letos bude víc komárů, hlavně v místech, kde nejsou obyvatelé zvyklí na jejich kalamitní výskyt. Příčinou jsou silné deště i záplavy.

"Deště způsobily zaplavení mnoha míst, která občasně slouží k vývoji komářích larev. Zjednodušeně můžeme říci, že samičky našich kalamitních druhů komárů (rodu Aedes) kladou svá vajíčka do míst, která budou v budoucnu zaplavena vodou a k tomu během letošních povodní a intenzivních dešťů došlo. Všechna nakladená vajíčka se po zaplavení vodou začnou synchronně vyvíjet a následně pak dojde k takzvané komáří kalamitě, a to i v místech, kde na to nejsou místní obyvatelé příliš zvyklí," vysvětluje Jan Votýpka z katedry parazitologie Univerzity Karlovy v Praze.

Boj s komáry je obtížný: je možné ničit biologickými prostředky jejich larvy na líhništích, to je asi optimální způsob, který je navíc velmi ekologický, protože používané látky jsou vysoce specifické a postihují zejména komáří larvy.

Nutno je však začít s postřiky včas. "Boj s dospělci je složitější a navíc není příliš šetrný k přírodnímu prostředí. Boj s larvami i dospělci je však otázkou místních úřadů. Lidé se mohou chránit především repelenty či sítěmi do oken," vypočítává.

Babské rady (česnek, pivo...) při kalamitním výskytu podle něj až tak moc nepomáhají.

Pobodání s sebou nese nepříjemný pocit svědění, který doprovází "štípance". "Jedná se o reakci našeho těla na sliny komára, které se během sání dostávají do naší kůže. Při dlouhodobém vystavení pobodání komáry tato reakce mizí a svědění je sotva znatelné. To se však většiny lidí netýká, protože se s komáry setkává spíše nárazově," popisuje Votýpka.

Přenos onemocnění na našem území je podle něj spíše výjimečný a není tu žádné větší riziko. "Valtická horečka působená virem ťahyňa (TAHV) je běžná zejména na jižní Moravě, na ostatních území našeho státu spíše výjimečně, rovněž výjimečně virová západonilská horečka," skepticky komentuje poplašné zprávy.

Valtická horečka například v praxi znamená, že onemocnění vypadá jako zhruba týden trvající typické virové onemocnění, tělo se s ním většinou dokáže vypořádat samo a bez následků.

"Takže to musíme nějak přestát, naši předci to zvládali, aniž by nad situací nějak výrazně spekulovali, tak to snad zvládneme také," hýří optimismem nad normálním přírodním úkazem.

Pochopitelně je vhodné nevystavovat nadměrnému pobodání malé děti, případně lidi s hypersenzitivní reakcí na hmyzí bodnutí. Svědící místa ošetřit protisvědivou mastí (Fenistil atd.). Z babských rad funguje šťáva z citronu, cibule či ocet, ale speciální protisvědivé přípravky jsou podle Jana Votýpky mnohem účinnější.