"Ze zjevných důvodů bych nebyl nikdy obsazen jako James Bond. Tak jsem musel jít jinou cestou, abych si tajného agenta zahrál," řekl novinářům o postavě Johnnyho Englishe. "Ale myslím, že je větší legrace hrát Englishe než Bonda, protože také máte všechny technické hračky a auta a holky, a přitom nemusíte být v ničem dobrý." Přestože byl první film o Englishovi z roku 2003 komerčně úspěšný a vydělal přes 160 milionů dolarů (tři miliardy korun), pokračování následuje až nyní. "Problém byl, že mě rozptylovaly další věci," řekl Atkinson.
"První schůzku nad scénářem jsme měli už v roce 2004. Pracovali jsme na něm asi rok, ale daleko jsme se nedostali a rozhodli se, že uděláme místo toho další film o panu Beanovi," uvedl Atkinson o snímku Prázdniny pana Beana z roku 2007, ve kterém se vrátil ve své zřejmě nejslavnější postavě.
"Pak jsem dělal sedm měsíců v Londýně Fagina v muzikálu Oliver! Potom jsem si dal volno, a pak jsme se k Englishovi nakonec dostali. Byla to trochu lenost a to, že jsem byl rozptýlen dalšími věcmi. Bohužel jsem člověk, který pracuje vždy jen na jednom projektu," dodal. "Z komerčního hlediska rozhodně nedává smysl čekat s pokračováním osm let."
S režisérem Oliverem Parkerem se rozhodli, že svět druhého Englishova filmu se bude víc blížit skutečnému špionážnímu thrilleru, který bude s Atkinsonovou komikou víc kontrastovat. "Chtěl jsem herce, kteří by mohli všichni být ve filmu o Bondovi," řekl Parker, který do úlohy šéfky fiktivní tajné služby MI7 obsadil Gilian Andersonovou (známou hlavně jako agentku Scullyovou ze seriálu Akta X) a do role opravdového špionážního esa Dominika Westa (detektiva ze seriálu The Wire-Špína Baltimoru).
Také Atkinson chtěl postavu Englishe pozměnit. "Myslím, že v prvním filmu byla trochu málo rozvinutá a trochu moc také jako pan Bean," řekl. "Dávám přednost novému Englishovi. Je víc trojrozměrný a je rafinovanější. I když jen o trochu." Pro šestapadesátiletého Atkinsona postava špiona pronásledujícího padouchy znamenala také větší fyzickou zátěž. "Fyzicky jsem v pohodě. Ale pro tento film jsem musel pracovat na kondici a absolvovat výcvik v bojových uměních, což jsem nikdy předtím nedělal. Bylo to dost nudné, abych byl upřímný," prohlásil.
O Atkinsonovi je známo, že mimo své divadelní či filmové role není zrovna vtipálek. Už to prý ale mnoho lidí nepřekvapuje. "Možná proto, že už dělám komedii přes 30 let, tak si lidé všimli, že jsem legrační, jen když jsem někým jiným," řekl. "Může se mnou být docela legrace a umím být celkem bezstarostný – když jsem s dobrými přáteli. Jsem uvolněný, když se ode mě nic nečeká."
Problémy mu prý nedělá ani sláva. "Mohu chodit po ulicích, i když záleží na tom, kde. V Londýně lidé čekají, že tam budu, a tak z toho mnoho nedělají. Ale třeba v Austrálii vás trochu považují za exotického ptáka, který přiletěl ze vzdálené země a zase odletí. Ale obecně jsou ke mně lidé velmi zdvořilí a ve skutečnosti diskrétní," řekl.
Mezi jeho přátele patří princ Charles a Atkinson byl v dubnu jedním z pozvaných na královskou svatbu, přestože si vždy ve svých skečích a filmech dělal legraci z královské rodiny. "O takových věcech s princem z Walesu nemluvím. Dělám si žerty z královské rodiny 30 let a nikdy jsem neslyšel žádný výraz nesouhlasu nebo zklamání. Aspoň zatím," řekl.
"Ale nejde mi o jednotlivce, nýbrž o instituci. Monarchie, královská rodina, církev – celý britský establishment je velmi užitečným kontextem, do kterého se dají umístit vtipy. Všechno to jsou instituce, kde se čeká, že se budete chovat určitým způsobem, tedy diskrétně, zdvořile a zdrženlivě. A když tam dáte komediální postavu, která uvažuje vlastním způsobem a neodpovídá těmto konvencím, hned máte vtip a potenciálně legrační situaci," řekl.
"Já jsem využíval tenhle střet kultur docela dost. I Johnny English je něco takového. Cítíte, že není součástí britského establishmentu, ale chce jí být, chce být přijímán. Je trochu outsider," líčil Atkinson, který je známý i svým velmi pečlivým až pedantickým přístupem k hraní a humoru.
"Je to vědec. Profesor komedie," řekl dvaadvacetiletý Daniel Kaluua, který ve filmu hraje mladšího špiona, Englishova kolegu. "Nepotkal jsem v životě nikoho tak seriózního, když jde o komedii. Přesně jí rozumí. Já dělám věci intuitivně a nevím přesně, proč je to legrační a jsem rád, že se lidi smějí. On vám přesně řekne, proč to tak je."
"Byla to pro mě skvělá škola," tvrdí Andersonová. "Dělala jsem před tím různé komedie, ale tady jsem musela používat úplně jiné nástroje. V jiných komediích jsem v každé scéně nechávala určité procento náhodě. Tady bylo důležité si dopředu přesně ujasnit, co udělám. Bylo fascinující ho sledovat při práci – jaký je perfekcionista a jak přesně vytváří postavu."
Rowan Atkinson je sice perfekcionista, ale kritiky na své filmy spíš nečte. "Bývají dost depresivní. Kritici – přinejmenším v Británii – obvykle nemají valné mínění o filmech o panu Beanovi nebo Englishovi a považují je za něco podřadného. To je v pořádku, oni se pohybují na vyšší úrovni. Ale naštěstí nedělám filmy, abych potěšil je, ale sebe a diváky, kteří zaplatí za to, že se na ně půjdou podívat. Nebo také ne," dodal Atkinson, který se ale nyní opět chystá na roli v divadle.
"Docela se mi líbilo hrát v muzikálu, takže myslím, že budu dělat koncem příštího roku hru. Takový je přibližný plán," řekl Atkinson, ale nechtěl se pouštět do podrobností. "Nemohu říci, o co jde. Ale je to dost vážná hra. Nejvýstižnější je říci, že to je tragikomedie."
