"Měli jsme potřebná data a byla to věc, která tu chyběla," říká spoluautor Velkého slovníku rýmů, jazykovědec Václav Cvrček. Práce vznikla, když se vědci zabývali příručkou Statistiky češtiny.
Autoři slovníku tvrdí, že se jim podařil mimořádný kousek. Poslední encyklopedii rýmů čeština pamatuje z dob národního obrození. Tedy alespoň v tištěné podobě. V roce 1824 pod názvem "Rýmovník aneb rýmovní slovník" vyšla posmrtně práce Antonína Jaroslava Puchmajera. S největší pravděpodobností si v něm listovali třeba básníci Jan Kollár nebo Karel Hynek Mácha.
Puchmajerův Rýmovník a Velký slovník rýmů od sebe dělí 187 let.
Puchmajer v Rýmovníku zachytil několik tisíc slov. Do doby, kdy se začínala rodit první česká poezie, vstoupil normou, která měla ambici přiblížit češtinu k tehdy oficiálnímu jazyku - němčině. Oproti současnosti byl ale Puchmajer přísnější. Zatímco nyní písňová i básnická tvorba bere v potaz rýmy od poslední slabiky nebo nerýmuje vůbec, něco takového za Puchmajera nepřicházelo do úvahy. Puchmajer hledal rýmy důsledně od posledních dvou slabik slova.
Současný slovník navíc odráží i aktuální témata. Do rýmů nabízí jména politiků, známých hereček a topmodelek. Jedno z hesel tak dává dohromady Paroubka a Drábka s Myslbekem, holoubkem, zoubkem, bobkem nebo třeba airbegem. Mezi slovy končícími na "zek" se potkávají Mrázek a Ambrozek, tedy zastřelený kmotr podsvětí a bývalý ministr životního prostředí.
Do vědecké práce se příjmení dostala, protože jazykovědci čerpali z databáze slov publicistiky, odborného tisku a beletrie, takzvaného korpusu psaného jazyka. Celkem slovník rýmuje 220 tisíc slov.
Co je rýmRým je zvuková shoda koncových hlásek na konci veršů. V českém verši se shoda počítá obvykle od samohlásky poslední rytmicky důrazné slabiky. |
Jeho autoři věří, že práce kromě vědeckého využití bude sloužit třeba textařům písní, básníkům nebo lidem, kteří pracují v reklamě.
Příručky rýmů využívají studenti anglosaských zemí například při rozebírání Shakespeara. Podle učitelů, se kterými hovořil iDNES.cz, je slovník vítaným zpestřením. Spíše než do výuky by jej nechali studentům ve školní knihovně, aby z něj čerpali inspiraci.
Je to dobrý počin, ale určitě se nestane bedekrem pro reklamní práci, říká prezident Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace Pavel Brabec. "Kdyby se každá reklama rýmovala, tak by ji nikdo neposlouchal. Žádná příručka nezachrání reklamu, která bude špatná. Nejdůležitější je nápad," dodává Brabec.
Ani kritik a autor dvou básnických sbírek Jan Rejžek si nedovede představit, že by básníci tvořili podle jazykovědné příručky. "Takovou příručku určitě nepotřebuji, je to spíše příklad filologického hraní si. Připadá mi směšné, že by se básník při tvoření chodil inspirovat rýmy ze slovníku," míní Rejžek.
Jazykovědec Cvrček souhlasí, že slovník z nikoho dobrého básníka neudělá. "Dáváme jím ale lidem k dispozici nástroj, kus řemesla," zamýšlí se nad prací. Se svojí manželkou na slovníku pracoval s přestávkami zhruba tři roky, a jak sám říká, na konci zvažoval, že rýmovaná nakonec bude i tiráž.
