Slovník bude středního rozsahu, s přibližně 23 tisíci hesly v každé části. Překladatelé zatím zpracovali přibližně deset až patnáct procent hesel. Dosud byl k dispozici jen malý hebrejsko-český slovník biblické hebrejštiny, určený studentům teologie.
"Je potřeba už léta letoucí. Jsem hrozně rád, že vyjde," říká vrchní zemský rabín Karol Sidon, který nad projektem převzal záštitu spolu s velvyslanectvím České republiky v Izraeli, izraelskou ambasádou v Praze či ředitelem pražského Židovského muzea Leem Pavlátem.
Tvůrci chtějí mít slovník hotový na konci roku 2013. Záleží i na tom, jak rychle se podaří zajistit zhruba 3,5 milionu korun. "Peníze si sháníme sami z nadačních fondů, grantů a od soukromých dárců," říká duchovní otec a editor díla David Hron, lingvista z Univerzity Tel Aviv.
HebrejštinaPatří mezi severozápadní semitské jazyky. Píše se kvadrátním písmem zprava doleva, používá ho zhruba pět milionů mluvčích. Jazyk vznikl ve starověku, jeho nejstarší spisovnou formou se stala biblická hebrejština. Ve středověku zůstala převážně jen v psané podobě, jako každodenní mluvený jazyk se obnovila na přelomu 19. a 20. století. O obrození hebrejštiny se zasloužil především Eliezer Ben Jehuda. Moderní hebrejština podpořila snahy o vznik židovského státu, jehož úředním jazykem se v roce 1948 stala. Zdroj: Wikipedie |
Všechny získané prostředky dosud přišly z Česka, Hron však věří, že přispějí i Izraelci.
Slovník v minulosti nevznikl především proto, že jeho příprava je pracná a drahá. "Museli také dozrát lidé, kteří to jsou schopní udělat," podotýká Sidon. Za komunismu podle něj slovníku stály v cestě politické bariéry.
"Při práci se tak nemáme o co opřít," říká Hron. Odhaduje, že překlad zabere zhruba 25 tisíc hodin. Další čas padne na organizaci a technické zajištění projektu. "Zpracování jednotlivých hesel se blíží velkému slovníku. Překlady hesel totiž obsahují také ustálená slovní spojení, někdy i příklady použití," přibližuje editor slovníku.
Bestseller to asi nebude, připouští nakladatel
Na slovníku v současnosti pracuje zhruba dvacet lidí. Čtyři překladatelé připravují česko-hebrejskou část, zhruba deset (někteří z nich se ještě zaučují) vytváří druhou polovinu. Oba týmy spolu úzce spolupracují. Dalších pět lidí pomáhá s ověřováním problematických hesel a překlad dolaďují.
Překladatelé jsou většinou Češi, někteří z nich působí v Izraeli. Práci na slovníku ale nemají jako hlavní pracovní úvazek. "Všichni to děláme jako víceméně po večerech. Nikdo to nedělá kvůli penězům," říká vedoucí hebrejsko-české části Daniel Ziss, Izraelec, který žije v Česku 16 let.
Dílo vydají nakladatelství Academia a Garamond. "Takový slovník na trhu chybí. Není v tom však jen nakladatelské, ale i osobní hledisko všech zúčastněných," podotýká ředitel Academie Jiří Padevět.
Náklad slovníku bude podle něj minimálně tisíc kusů a počítá se i s jeho distribucí v Izraeli. "Rozhodně to nebude bestseller v prvním měsíci prodeje. Je to knížka na dlouhodobý prodej," odhaduje nakladatel.
