Páteční výsledek nejenže výrazně překonal tempo růstu v prvním čtvrtletí, které dosahovalo pouze 0,2 procenta, ale byl zároveň o více než tři desetiny vyšší, než s čím původně počítal většinový konsenzus na trhu.
Na růstu se podílelo nejvíc Německo
Jak ale ukázaly výsledky HDP, které byly zveřejněny souběžně v některých zemích eurozóny, na silném růstu se nejvíce podílelo Německo, které si mezičtvrtletně polepšilo o 2,2 procenta.
Dobře si z velkých ekonomik vedlo také Nizozemí (+0,9 procenta), nebo Francie (+0,6 procenta), zatímco například španělská ekonomika v druhém čtvrtletí zaznamenala propad o 0,2 procenta. Itálie, která výsledky tempa růstu HDP nabídla s týdenním předstihem, pak ve 2. čtvrtletí rostla o 0,4 procenta.
Růst táhla zahraniční poptávka
Páteční údaje tak potvrzují to, co mnozí již delší dobou tušili. Eurozóna sice v druhé polovině roku silně rostla, její růst byl ale tažen téměř výhradně pro-exportně orientovanými zeměmi, a tedy spíše externími faktory, jako je zahraniční poptávka.
Ta byla v uplynulém pololetí velmi silná. Přispělo k tomu ekonomické oživení v USA a také prudké oslabení evropské měny, která ztratila během šesti měsíců až dvacet procent ze své hodnoty na páru s dolarem a osm procent na páru s librou.
Zřejmě právě to vysvětluje, proč se akciové indexy v Evropě nebyly ani v pátek schopny vymanit z prodejního tlaku, pod kterým se nacházely v předchozích dnech.
"Malý zázrak", jak současnou situaci nedávno pojmenovala kancléřka Merkelová, se totiž může pozvolna chýlit ke svému konci. Euro od června zpevnilo vůči dolaru o pět procent a mezitím začala prudce zpomalovat také americká ekonomika.
Problémy Spojených států jsou dokonce takové, že v minulém týdnu musela americká centrální banka (Fed) sáhnout k dalšímu rozvolnění měnové politiky, což byl krok, který si ještě před dvěma měsíci trhy nedokázaly ani představit.
Dluhová krize se znovu připomněla
Druhá polovina roku by se proto od té první v Evropě mohla lišit jako noc a den, přičemž první známky ochlazování evropského růstu mohou začít vyplouvat na povrch již po prázdninách.
Pokud by se ukázaly obavy ze zpomalení Evropy jako oprávněné, na scéně se mohou znovu vynořit i obavy z dluhové krize, které spustily turbulence na finančních trzích během druhého čtvrtletí letošního roku. Evropské státy totiž stále do značné míry počítají s tím, že problémy s rozpočtovými deficity dokážou vyřešit s přispěním ekonomického růstu, který bude generovat dostatečně vysoké rozpočtové příjmy.
Stín dluhové krize se přitom z finančních trhů nevytrácí ani v průběhu relativně klidných prázdninových měsíců, což potvrdil i minulý týden. Zdrojem napětí se tentokrát stalo Irsko, kterému se velmi prodražuje sanace jeho bankovního sektoru.
Po sérii ztrát nyní znárodněná Anglo Irish Bank potřebuje od státu další finanční injekci, jejíž výše (10 miliard euro) v týdnu finanční trhy nemile překvapila. Irský deficit díky tomu může být v roce 2010 ještě vyšší, než původně odhadovaných 13,4 procenta HDP. Na to irské státní dluhopisy reagovaly prudkým výprodejem, když se výnos z desetiletých splatností vyhoupl výše o necelého půl procenta až na 5,40 procenta.
