Bohuslav Martinů

Bohuslav Martinů | foto: Profimedia.cz

Červenou nití Pražského jara bude dílo Bohuslava Martinů

  • 0
V příštím roce si připomeneme 50. výročí úmrtí jednoho z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů Bohuslava Martinů. Právě jeho dílo bude i jakousi osou programu 64. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.

Pořadatelé Pražského jara úzce spolupracují s Institutem Bohuslava Martinů, který připravil projekt Martinů Revisited. Ten bude probíhat nejen příští, ale i přespříští rok. V něm si totiž budeme připomínat 120. výročí skladatelova narození. Projekt, který koordinuje ředitel Institutu Bohuslava Martinů, hudební vědec a skladatel Aleš Březina, má za cíl propagovat dílo slavného skladatele doma i v zahraničí prostřednictvím koncertů, festivalů, výstav, divadelních představení i vědeckých konferencí.

Bohuslav Martinů

Jeden z nejvýznamnějších a světově nejuznávanějších českých hudebních skladatelů se narodil 8. prosince 1890 v Poličce. Studoval hru na housle, klavír a varhany, skladbu studoval soukromě, mj. pod vedením Josefa Suka. Od roku 1923 žil trvale mimo vlast. Jeho skladatelský styl začínal u ohlasů doznívajícího impresionismu, velký vliv na něj posléze měl pobyt v Paříži, seznámení s tvorbou Igora Stravinského, ale i jazz: pod těmito vlivy napsal balet Špalíček, resp. Jazzovou suitu. Ve 30. letech byl Martinů představitelem neoklasicismu, posléze - v souvislosti s operou Julietta - se věnuje lyričtějšímu a fantasknějšímu tvůrčímu stylu, který plně vyplyne na povrch po jeho přesídlení do USA (1940). V závěrečném období své tvorby i života se stále více obrací k českým lidovým námětům, ale i existenciálním tématům, jako například ve vrcholné opeře Řecké pašije. Zemřel 28. srpna 1959 ve švýcarském Liestalu. O dvacet let později byly jeho ostatky převezeny do rodné Poličky.

V rámci prezentace díla Bohuslava Martinů na Pražském jaru bude kladen důraz především na jeho vokálně-instrumentální díla. Zazní postupně písňový cyklus Niponari, kompletní provedení tzv. poličských kantát (Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek, Otvírání studánek a Mikeš z hor) a Svatební košile.

Vedle širšího výběru z komorních skladeb byl dále do programu zařazen Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány v podání České filharmonie, řízené Zdeňkem Mácalem, dále Rapsódie s Orchestre Philharmonique du Luxembourg s dirigentem Emmanuelem Krivinem, Sinfonietta La Jolla s Jihočeskou komorní filharmonií a Stanislavem Vavřínkem a Toccata e due canzoni s Kammerorchester Basel, kterému autor dílo věnoval a který jej roku 1947 uvedl v premiéře.

V podání špičkových zahraničních sólistů zazní například Houslový koncert č. 2 v podání Franka Petera Zimmermanna společně s Norddeutscher Rundfunk Sinfonieorchester pod taktovkou Christopha von Dohnányiho či Koncertantní duo pro dvoje housle a orchestr v podání Francouze Régise Pasquiera a Čecha Bohuslava Matouška.

V době konání Pražského jara, 29.-31. května, proběhne také mezinárodní hudebně-vědecká konference o díle Bohuslava Martinů, na které se festival organizačně podílí.