Dojmy z první generálky bývají vždy podivné. Herci ještě nemají role pořádně zažité a "nachozené", občas by to chtělo utáhnout tempo, tu by bylo dobré trochu přidat a tam zase ubrat.
Případná nervozita aktérů je také na místě. Pokud je generálka veřejná, což byl případ prvního uvedení Českého nebe, je třeba si uvědomit, že nikdy nevíte, jak diváci na jednotlivé situace zareagují.
Jenže Cimrmani mají několik nesporných deviz. Humor dělají už neuvěřitelných jednačtyřicet let, mohou si tedy dovolit luxus "odbourat se na jevišti". A hlavně - diváci jim jdou bez výjimky naproti.
Radecký, Laudon, seznamte se
Pokud někdo má v případě nové hry obavy, že by hrany cimrmanovského humoru mohly být tupé, nechť je ukonejšen. České nebe je skvělé, nápadité a hlavně neskonale vtipné.
. SOUTĚŽ: Hledáme podobu Járy CimrmanaProhledejte rodinné archivy, zapátrejte na půdách. Pokud narazíte na mistrovu podobu, pošlete nám ji neprodleně v elektronické podobě na adresu cimrman@idnes.cz. |
Platí to jak o přednášce, které bez konkurence vévodí seznámení s postavou maršála Radeckého (trochu zamrzí zopakování části dávno známé z Vraždy v salonním coupé, byť má opodstatnění) a jeho střetu s generálem Laudonem a neuvěřitelná tečka, jejíž pointu by bylo trestuhodné prozradit, tak o hře samotné.
Přitom při jejím sledování bez pardonu platí varování, které zazní v přednáškové části; hra předpokládá základní znalosti z českých dějin. Pokud něco z použité látky divák nezná, buď nedával pozor, ve škole chyběl nebo mu to vyučující prostě zatajili. Jednoduše - člověk historie neznalý si hru užije sotva z poloviny.
Jen škrtnout zápalkou
Zápletka je prostá. Elita českého národa, jmenovitě uvědomělý Jan Ámos Komenský, ctnostný mistr Jan Hus, moderně smýšlející Karel Havlíček Borovský, "hláškující" pohan praotec Čech, prostá žena Babička Boženy Němcové a půvabně bezradný svatý Václav řeší první světovou válku.
. MYSLELI JSME, ŽE NEBUDETE VĚŘIT
|
První veřejnou generálku Českého nebe uvedla krátká tisková konference se Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem. "Když jsem tu hru včera poprvé viděl, došlo mi, že je taková smutnoveselá," poznamenal Svěrák. Oba cimrmanologové, kteří přípravami nové hry strávili celkem dva roky, pak doznali, že je pro ně stále těžší psát úvodní semináře. A také nové téma jim dalo zabrat. "Když jsme to psali, zjistili jsme, že spousta věcí z historie je tak absurdní, že jsme si říkali, že nám to diváci nemůžou věřit a budou si myslet, že jsme si to vymysleli," smál se Svěrák.
Jejich rokování narušuje ego maršála Radeckého, uzurpujícího si vedení nebeské komise, a přemýšlením ztuhlá těla českých velikánů půvabnými cvičebními sestavami rozhýbává Miroslav Tyrš.
Hlášek hodných zlidovění se najde bezpočet, jako ostatně v každé cimrmanovské hře. Ať už jde o glosy praotce Čecha, "plamenný" humor pramenící z rozhořčení Jana Husa ("Pro tu myšlenku doslova planu. Pane Bože, to nemáme žádné nehořlavé přirovnání?") či laskavé soudy Babičky ("A teď babo raď." - "Já bych opravdu ráda, ale nevím..."), dojemně vábící přítomné pány k milostným hrátkám.
Křištálová lupa A herecké výkony? Prakticky bez komentáře - Zdeněk Svěrák si Komenského ohromně užívá, stejně tak Miloň Čepelka svou Babičku (pro zasvěcené - dojde i na symbolickou vzpomínku na mamku Žílovou), Jan Hraběta je přesný praotec Čech. A Bořivoj Penc jako Jan Hus? Skvělý a přesvědčivý, jen škrtnout zápalkou.
Je logické, že ve stínu osobností se mladší herci trochu ztrácejí, ale ani Petr Reidinger, řádně proškolený už Kamilem Patkou ze Švestky, či Robert Bárta v roli Borovského nejsou špatní, naopak, jsou na nejlepší cestě stát se stejnými ikonami.
Karel Infeld nedorazí
Porovnávání s předchozími hrami je upřímně bezpředmětné, každá má své kouzlo, nicméně: v Českém nebi to Cimrmanům sluší víc než v Africe. Už jen díky faktu, že tentokrát se badatelé opírají výhradně o české historické reálie.
. CIMRMAN NA IDNES.CZPortál iDNES.cz nabízí pohled do historie divadla nesoucího jméno českého génia Járy Cimrmana, více informací o kolekci cimrmanovských DVD, které vycházejí s deníkem MF DNES, či videoukázky z her. |
Na druhou stranu - na severním pólu byla i přes vražedný mráz pro našince větší legrace, stejně tak v "herberku" či v útrobách bájné hory Blaník. A druhý Karel Infeld Prácheňský se mezi postavami české historie také nezjevil.
Ano, subjektivní pohled říká, že druhý Záskok se napsat nedá a České nebe díky zvolenému tématu kromě výbuchů smíchu působí také trochu té hořkosti na patře.
V celkovém dojmu z nové cimrmanovské hry tak nakonec vytane myšlenka nejintenzivnější - pokud by někdo v českém nebi měl mít místo jisté, pak určitě pánové Svěrák, Smoljak a všichni jejich kumpáni z toho útulného žižkovského divadelního sálu.
