V první polovině 80. let nosila jeho tvář polovička zdejší populace na tričku. Romanticko-dobrodružný seriál o pirátovi, který bojuje proti kolonizaci své země a přitom se zamiluje do dcery svého úhlavního nepřítele, dokázal s tuzemskými diváky udělat to, co žádný jiný seriál před tím ani potom.
Kabir Bedi se se svými fanoušky během víkendu v kině Světozor sejde hned třikrát. Nejprve po dnešní projekci filmu Taj Mahal: příběh nehynoucí lásky, v němž si zahrál panovníka, který své milované postavil pověstný palác; v sobotu po promítání druhého dílu Sandokana a v neděli po snímku Křehké vztahy. Slíbil, že bude podepisovat DVD se Sandokanem a vyprávět o své kariéře. Má o čem.
Po kom máte oči, po mamince, nebo po tatínkovi?
Řekl bych, že po tatínkovi. Proč se ptáte?
Zdá se mi, že oči jsou vaše nejúčinnější herecká zbraň. Nebo se pletu?
Oči mi bezpochyby jako herci vždy hodně pomáhaly a obzvlášť v roli Sandokana, kde jsem je měl podmalované, což jim dávalo ještě větší sílu, ale řekl bych, že mám i jiné herecké přednosti, nemyslíte?
Křištálová lupa Určitě, třeba skutečně velmi vemlouvavý hlas, o ten jsme ale byli kvůli dabingu připraveni. Zaskočil vás Sandokanův úspěch?
Vždy doufáte, že děláte věc, která bude úspěšná, ale rozsah Sandokanova úspěchu nás všechny šokoval. Ze mě se prakticky přes noc stala mezinárodní hvězda. O tom se mi nikdy ani nesnilo.
Měl jste informace o nějakém Československu a mánii, kterou u nás tento seriál vyvolal?
Sandokan měl obrovský úspěch v celé Evropě, nejen v Československu. Mohl se u vás vůbec promítat i díky tomu, že vyprávěl o člověku, který bojuje proti kolonialismu, zároveň to ale byl člověk, který velmi silně reprezentoval individualismus a touhu po svobodě. A kromě toho byl samozřejmě velký milovník a milovníky milují po celém světě.
Dá se tedy říct, že vám Sandokan změnil život?
Samozřejmě. Hrát Sandokana bylo bezpochyby obrovské štěstí a velké privilegium, na druhou straně jsem se záhy ocitl před problémem, že se mě tvůrci báli obsadit do čehokoliv jiného. Musel jsem tedy odejít někam, kde Sandokana neznají - do Hollywoodu. A dnes jsem za to vděčný, protože moje kariéra trvá už přes třicet let a přesáhla tři kontinenty, Asii, Evropu a Severní Ameriku.
. Hlavně černý korzár a SandokanKabir Bedi přišel na svět 16. ledna 1946 v Bombaji a před kamerou v indické obdobě Hollywoodu, velkovýrobě iluzí zvané Bollywood, stál poprvé jako pětadvacetiletý. Za pět let stihl 12 rolí, nicméně zásadní přelom přišel roku 1976, kdy s ním italský režisér Sergio Sollima v rychlém sledu natočil dva klíčové projekty: dobrodružný film Černý korzár a žánrově příbuzný seriál Sandokan, v některých zemích vysílaný pod názvem Malajský tygr. |
Jak vzpomínáte na svůj zřejmě nejslavnější film, bondovku Chobotnička, kde jste hrál pravou ruku hlavního padoucha zápasícího s Rogerem Moorem?
Bondovka byla bezpochyby skvělá zkušenost. Je to setkání s velkým světem, ve kterém je všechno a navíc to dokonale funguje: kvalitní akce, krásné ženy, mocní muži, nejlepší efekty. Dokonalá organizace natáčení, která usiluje o dokonalý výsledek a je pro něj odhodlána udělat cokoliv. Uvedu příklad: moji závěrečnou scénu, v níž padám z letadla. První záběr, jak Roger Moore jede na koni proti letadlu, jsme točili v Indii, následující sekvenci, jak s ním bojuji na letadle, v Londýně ve studiích Pinewood. Další záběr vznikal v Německu a můj samotný pád v americkém Utahu. Jedna jediná scéna, čtyři země, tři kontinenty. To je ta touha po absolutní dokonalosti. Nehledě na to, že jakmile hrajete v bondovce, stáváte se součástí celého toho velkého světa: všichni po vás chtěji autogram, všichni chtěji vaši fotku...
Jsme na festivalu bollywoodského filmu. Vy jste s ním leccos prožil. Vyvíjí se podle vás k horšímu či lepšímu?
Bollywood se v posledních deseti letech stává stále úspěšnější obchodní značkou. Bollywoodské filmy dnes už zdaleka nejsou čistě indickou záležitostí, promítají se s úspěchem v Bangladéši, Pákistánu, západní Asii i Africe a díky tomu se samy mění, jsou univerzálnější, modernější, dynamičtější. Ostatně dorazily už i do Hollywoodu, o čemž nejlépe svědčí fakt, že právě teď točím v Hollywoodu bollywoodský film. Není to paradoxní?
. Tři manželství, tři rozvodyV soukromí má Bedi za sebou tři manželství, tři rozvody a výchovu tří dětí. Dcera Pooja Bedi vyměnila herectví za profesi redaktorky a chystá se vydat matčiny paměti, syn Adam hraje v Hollywoodu; další syn Siddarth spáchal sebevraždu. |
Máte nějaké povědomí o české kinematografii?
Přiznám se, že o vašich mladých tvůrcích toho moc nevím. Ale velmi živě si pamatuji, jak jsem jako student stál dlouhé fronty na takové úžasné filmy jako Lásky jedné plavovlásky, Ostře sledované vlaky nebo Obchod na korze. To jsou filmy, které mě silně ovlivnily a dost možná stály na počátku dnešní globalizované světové kinematografie, jejíž jsem součástí.
Herec hraje za život desítky nejrůznějších osudů, často velmi bolestných a tragických. Může ho taková průprava připravit na smrt vlastního syna, který kvůli těžké schizofrenii spáchal sebevraždu?
Ať jste herec, učitel nebo řidič náklaďáku, na smrt syna vás nemůže připravit nikdy nic. Můžete slyšet o spoustě utrpení, ale dokud je nepoznáte sami na vlastní kůži, neuvěříte jim. Po smrti mého syna, který zemřel v 26 letech, jsem byl řadu měsíců naprosto nepoužitelný. Nemohl jsem točit, chodit na zkoušky, nic. Nakonec jsem si ale uvědomil, že život musí jít dál. Nezbývá mi než věřit, že lékaři brzy vynaleznou na schizofrenii účinný lék a lidé budou ušetření této formy utrpení, protože je to, věřte mi, opravdu velmi bolestivá a trýznivá nemoc.
Na vašich webových stránkách máte motto: "Věřte mi, to nejlepší teprve přijde." Můžeme tomu věřit?
Já věřím, že to o mně platí. Věřím, že to nejlepší mě jako herce, režiséra a producenta pořád teprve čeká. A když budete i vy věřit, že to nejlepší vás teprve čeká, tak to nemine ani vás.