Přitom ještě pár let zpátky by to do něj řekl málokdo. Teď však aréna v Dublinu, na pozadí přesvědčivé výhry italského týmu 3:0, sledovala jeho one man show.
Nastoupil na levém křídle. Odtamtud také vedl všechny své úspěšné výpady.
Už v první půli se radoval dvakrát. Nejdřív předskočil na zadní tyči váhavě stojícího Palaciose a plácl balon do sítě. Pak si kolem vápna a několika obránců navedl míč na pravačku a zakroutil ho k tyči.
Atalanta - Leverkusen 3:0, první prohra až ve finále, hrdinou třígólový Lookman |
V obou případech byl český gólman Matěj Kovář bezmocný. Stejně jako potřetí, když ho čtvrthodinu před koncem Lookman překvapil tvrdou ranou nártem.
Že Leverkusen neprohrál neuvěřitelných jedenapadesát zápasů v řadě? Atalanta jako by ten fakt vůbec nebrala vážně. Pro onoho podsaditého chlapíka s nízkým těžištěm to platilo dvojnásob.
„Je to jeden z nejlepších večerů mého života. Předvedli jsme úžasný týmový výkon,“ vydechoval Lookman bezprostředně po oslavách před kamerami TNT Sports.
Jako první po závěrečném hvizdu utíkal popadnout balon, který mu nadosmrti bude připomínat jeho cenný hattrick. Vždyť ve finále Evropské ligy, nebo chcete-li dřívějšího poháru UEFA, se to povedlo poprvé od roku 1975.
Pak s medailí na krku a mohutnou trofejí v ruce pózoval fotografům vedle své dojaté maminky. Pyšný otec ho hrdě poplácal po rameni. Ta chvíle ho musela těšit o to víc, když ví, čím si jeho syn prošel.
Celým jménem Ademola Olajade Alade Aylola Lookman se navzdory zemi, kterou reprezentuje, v Africe nenarodil. Je původem z Londýna, kde si pro vstup do dospělého fotbalu vybral tamní klub Charlton Athletic. Až do jedenadvacítky ale nastupoval právě za Anglii, v seniorských výběrech už obléká barvy Nigérie. Představil se třeba na zimním kontinentálním šampionátu v Pobřeží slonoviny, kde vstřelil tři góly.
Podíváte-li se pak na výčet klubů, ve kterých působil, mohli byste z toho složit opravdu slušnou kariéru: Everton, Lipsko, Fulham, Leicester, teď Atalanta.
Jenže až detailnější pohled odhalí, že se dlouho spíš trápil. Až do loňska nedokázal v jedné sezoně nastřádat deset gólů. Bloudil po různých adresách a čekal, jestli se někde nechytí. Nezabrala ani hostování.
Přesto si ho před dvěma lety vyhlédla italská Atalanta, známá spíš pro svou výbornou akademii než oživování paběrkujících talentů. S Lookmanem měl svérázný a zkušený italský kouč Gian Piero Gasperini své plány, které ale v začátcích narážely hlavně na mladé ego.
„Jsou to dvě silné osobnosti. Ademola zažil spoustu různých prostředí a teď narazil na trenéra, který je trochu stará škola,“ popisoval ve studiu České televize Lukáš Vorlický, bývalý Lookmanův spoluhráč z Atalanty a také velký talent, který se po těžkém zranění kolene snaží restartovat kariéru ve Slavii.
„Pro Lookmana to hlavně na začátku nebylo vůbec jednoduché, ale právě Gasperini z něj udělal toho hráče, jakým dnes je. Sám to moc dobře ví,“ připomněl Vorlický útočníkova slova vděku směrem k šestašedesátiletému trenérovi.
„Cítím důvěru. Poskytl mi vytížení a možnost uplatnit svou hru. Pomohl mi pozvednout se na zcela novou úroveň,“ líčil Lookman.
„Vůbec mě výsledek toho finále nepřekvapuje, s Lookmanem v čele. Navíc jestli si to někdo zaslouží, tak je to on. Měl spoustu osobních i životních problémů a přemýšlel, jak se jeho kariéra vyvine. Hodně mi pomohl a inspiroval mě. Vím, jaký je to kluk a je pro mě obrovskou motivací, kam se i přes to všechno dostal a co teď předvádí,“ smekl Vorlický.
Nejlepší roky kariéry má hbitý šikula ještě před sebou. Teď navíc s další extra motivací v zádech.