Mel Gibson ví, po čem ženy touží

Americká komedie z prostředí reklamního businessu Po čem ženy touží vynesla Melu Gibsonovi nominaci na Zlatý glóbus. Představí se zde v roli nesympatického a egoistického reklamního agenta, který po zásahu elektrickým proudem dokáže číst ženské myšlenky. V dalších rolích se představí Helen Huntová a Alan Alda.

Nick Marshall je arogantní a egoistický kariérista, zaměstnaný v prosperující reklamní agentuře v Chicagu. Ženy jsou pro  něho jen loutky, což podporuje jeho přesvědčení, že je schopen se vcítit do jejich situace. Je přesvědčen, že jedině on má nárok na uvolněné místo kreativního ředitele v agentuře. Ale „jeho“ místo, k Nickově velkému překvapení a zklamání, dostává Darcy Maguire, ambiciózní žena, která, jak se zdá, je předurčena být v neustálém konfliktu s egoistickým Nickem.

Po čem ženy touží (What Women Want, USA - 2000)
Režie:	Nancy Meyers
Scénář:	Josh Goldsmith, Cathy Yupsa
Kamera:	Dean Cundey
Hudba:	Alan Silvestri
Hrají:	Gibson, Helen Hunt, Marisa Tomei, Alan Alda, Lauren Holly, Ashley Johnson, Mark Feuerstein a další
Žánr:	komedie
Délka:	126 min.
Premiéra:	8. března 2001

Jednoho dne je Nick v koupelně zasažen elektrickým proudem a druhého dne ráno objeví, že má schopnost  poslouchat, co si ženy myslí. Jeho služebná se nepošklebovala, jako obvykle, dokonce ani jeho vrátná mu slovně nelichotí, jaké má krásné pozadí. Zpočátku je Nick poměrně zděšen, ale brzy je rozverně vzrušen představou, že zná všechno, co je ukryto v ženském mozku. A to se velmi hodí v přítomnosti kolegyně Darcy.  Dva rivalové jsou náhle spojenci.

Mela Gibsona potkala léčba ženou
(recenze Mirky Spáčilové)  
 
Kdyby se ještě slavil Mezinárodní den žen, pak vstupenka na americkou romantickou komedii Po čem ženy touží by se jako dárek dokonale hodila. Únosné jsou dokonce i vstupenky pro dva. Jde totiž o film univerzálně přívětivý: dámy potěší, pány neurazí. Třebaže nedosahuje kvalit sžíravé i humánní komedie Lepší už to nebude, má s ní tento snímek dost společného. V prvé řadě výtečnou Helen Huntovou v hlavní roli, zde sice navenek sebejistou manažerku v dokonalém kostýmku, v soukromí však pochybující, osamělou, prostě obyčejnou ženskou.

A do jisté míry se morousovi Jacku Nicholsonovi podobá i hereččin nový protihráč Mel Gibson. Oba potkala "léčba ženou", ale zatímco Nicholsonův hrdina původně nesnášel všechny a každého - ženy, muže, děti i psy, ten Gibsonův bezstarostně tančí životem úspěšného tvůrce reklam a samolibého nadsamce, od kolébky ženami hýčkaného a zbožňovaného. Jak film v milém sestřihu napoví, jeho matka i "tety" tančily v Las Vegas. Je nasnadě, že tenhle šarmantní sobec, šťastně rozvedený otec obtloustlé pubertální dcery, kterou má právě na čas v péči, musí dostat pár úderů, aby se mu rozsvítilo v pyšné hlavě.

První ťafka: jde si pro slíbené povýšení - a zjistí, že na jeho místo přijali člověka od konkurence; navíc ženskou, která je, staré kozáky, hodlá řídit a učit, jak se přeorientovat na zákazníky v sukních. Gibson je k smrti uražen: bezeslovné štiplavé grimasy, jimiž provází kreativní přednášku nové šéfky, aspirují na malého Oscárka "za ksichtíky". Doma pak, když selže i jeho osvědčená taneční relaxace s Frankem Sinatrou, uzme dceři nahrávku Alanis Morissettové a počne pracovně sám na sobě zkoumat dámské zboží od rtěnky přes prádlo až po epilační vosk. Fuj, to štípe; au, to bolí - v tomhle situačním sólu provázeném samomluvou nemá Gibson chybu. (A vůbec jako komik s příjemně hutnou dávkou sebeironie je mnohem lepší než coby akční spasitel či zachmuřený válečník.)

Ovšem při experimentu s líčidly hrdina vydatně popíjí, přičemž se místo inspirace na reklamu století dostaví druhá rána: sice zařízená trochu pohádkově "shůry", nicméně dramaturgicky účinná. "Blesk" probudí v muži schopnost číst tajné touhy žen a jeho reakce vedou od zděšení k nadšení, když mu lékařka sdělí: "To je zázračný dar, Freud na to nepřišel za třiaosmdesát let." Nápad, s jakým se dá naložit na sto způsobů, se pod nenápadnou režií Nancy Meyersové drží vcelku krotce v mezích slušného vkusu.

Své šéfce Gibson "krade" myšlenky přímo z hlavy a vydává je za své; v podnikové kuchyňce funguje jako náhle vnímavý, citlivý rádce všech kolegyň; jen při milování může být ochromující nevýhodou, když "slyší" partnerčinu úvahu, zda už má předstírat vzrušení... Zkrátka Gibson si skvěle užívá nikterak novou, ale vždycky vděčnou úlohu napraveného donchuana, rozeného machisty, který díky "špionáži" v říši tajných přání stovek žen, zvláště ale té jedné vyvolené, dojde prohlédnutí, pokání a pak v hollywoodsky nastavované kaši i odpuštění.

Není proč se bát: jestliže mu onu zvláštní schopnost vciťování pohádkový blesk daroval, jistě umí zařídit i zpětný chod do mužného "normálu". I když po předchozím Gibsonovi, jenž u televizních pořadů pro ženy plakával dojetím jako hospodyňka, se bude nejedné divačce určitě stýskat. A všem ostatním po neskutečných reklamách, které film vtipně zdobí.

Po čem ženy touží

Po čem ženy touží

Po čem ženy touží

Po čem ženy touží

Po čem ženy touží