Rozhodným vítězstvím v prvním kole voleb, kdy získala 40,6 procenta hlasů oproti Šefčovičovým 18,7 procenta, Čaputová ukázala, že slovenská politika se mění a může v ní uspět ten, kdo nevyhledává konfrontaci a místo útoků na druhé nabízí svůj program.
Značný nárůst popularity zaznamenala Čaputová už před prvním kolem voleb, což byl i důvod, proč se v její prospěch vzdal kandidatury Robert Mistrík. Před volbami vedla Čaputová nekonfrontační kampaň. „Celý svůj život jsem se věnovala pomoci slabším. Vždy šlo o nerovný boj. Na Slovensko je třeba vrátit víru ve spravedlnost,“ tvrdila například. Kampaň si odpracovala sama s pomocí dobrovolníků.
Dlouholetá kauza skládky v Pezinku, proti které Čaputová bojovala, ji postavila proti mocným lidem vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a proti podnikatelům, jako je například Marián Kočner: „Byl to těžký příběh, který trval 14 let, prošli jsme si všeličím, obavami, strachem, ale nakonec jsme zvítězili,“ uvedla pro tisk.
Proti haldě odpadu v Pezinku protestovali lidé nejen na místě, ale také před slovenským Úřadem vlády, kauzou se později zabývaly nejvyšší soudní instance na Slovensku i v Evropské unii.
Podle Čaputové tento případ přinesl zpřesnění pravidel v celé EU. Právnička se svým týmem ve sporu nakonec zvítězila, za což později získala takzvanou Goldmanovu cenu, někdy nazývanou Nobelova cena v oblasti ochrany životního prostředí.
Čaputová rovněž léta spolupracovala s neziskovou organizací Via Iuris, usilující o zrušení amnestií z období vlády premiéra Vladimíra Mečiara z 90. let, které mimo jiné omilostnily lidi stíhané kvůli únosu syna slovenského prezidenta Michala Kováče.
Odpůrci Čaputové využívali její vazby na Sorose
Společně s organizací přinesla Čaputová do parlamentu předloni petici s podpisy 76 000 Slováků žádající zrušení amnestií. Národní rada tak po dvou týdnech učinila.
Občanské sdružení Via Iuris podporovala i nadace Open Society Foundation amerického finančníka maďarského původu George Sorose, a americké velvyslanectví na Slovensku. Toho využívali odpůrci Čaputové a označovali ji za člověka „placeného zvenčí“, který podporuje migraci a propaguje liberální cíle na úkor tradičních hodnot.
Soupeř Čaputové Maroš Šefčovič ji kritizoval za její výroky ohledně případného udělení milosti současnému prezidentovi Andreji Kiskovi, pokud by byl prezident po skončení v úřadu kvůli daňové kauze své rodinné firmy odsouzen.
Kiska Čaputovou podporuje v kampani, Čaputová na otázku k případnému udělení milosti uvedla: „Žádný politik by nebyl nikdy zvýhodněný tím, že je v politice nebo byl v politice při udělování milostí. Při každé žádosti o milost bych postupovala stejně, jako při každém jiném občanovi, tedy musely by tam být důvody k tomu, aby se vůbec o udělení milosti dalo uvažovat.“
Čaputová je pro adopce dětí homosexuálními páry
Čaputová dále mimo jiné souhlasí s adopcí dětí homosexuálními páry a s migračním paktem. Coby rozvedená matka dvou dcer nedávno na sociálních sítích zveřejnila fotografii svého přítele, fotografa a hudebníka Petra Konečného, o němž prohlásila, že je jí během předvolební kampaně velkou oporou.
Rodným příjmením Strapáková se narodila 21. června 1973 v Bratislavě, po studiích práv na místní Komenského univerzitě působila v neziskovém sektoru, věnovala se veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí.
V rámci advokacie se Čaputová zabývá problematikou životního prostředí. Je členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW a má vlastní advokátní kancelář. V prosinci 2017 oznámila vstup do vznikající politické strany Progresivní Slovensko, v lednu 2018 ji zvolili místopředsedkyní, funkce se vzdala po prvním kole prezidentských voleb.
1. března 2019 |