Na první pohled vypadá uvolněně. Usměvavý mladík, který otázky ani moc nerozmýšlí a odpovídá bez okolků. Přesto při hovoru občas narazí na věc, u které se běžný Evropan pozastaví. Když se bavíme o sociálních sítích a Twitteru, bere do ruky telefon a vysvětluje, že na sociálních sítích je jen anonymně a ovládá je zásadně z telefonu se zahraniční SIM kartou.
Stejně tak ujasňuje jednu věc hned ze začátku rozhovoru. Jeho celé jméno se u něj nesmí objevit, bez ohledu na to, že článek vyjde v jiné zemi a navíc v češtině. Právník Emir totiž není v nejlepší pozici vůči vládě. Patří do odbojného křídla nacionalistické strany MHP a je jedním z tvůrců jejich „protierdoganovské“ kampaně před referendem.
Mluvíte za MHP, která podporuje v referendu Erdoganem navržené změny, ale vy jste proti. Jak to mám chápat?
Mnoho členů je proti a podporují v referendu „Ne“. Vedení strany se ale s Erdoganem dohodlo a mnoho členů věří, že nás vedení zradilo.
O čem Turci hlasují?V referendu budou turečtí voliči rozhodovat o ústavní reformě, která má výrazně posílit pravomoci hlavy státu. Jde o změnu parlamentního systému v prezidentský. Návrh posiluje prezidentskou roli mimo jiné zavedením práva vydávat dekrety. Prezident bude také moci vyhlašovat výjimečná opatření, jmenovat ministry a vysoké státní představitele nebo rozpustit parlament. Schválení reformy by také znamenalo, že Erdogan by se mohl ve funkci udržet až do roku 2029. Prezident bude mít povoleno stát v čele své strany. Hlasovat může asi 55 milionů tureckých občanů (více zde). Dění během klíčového referenda bude přímo v Turecku sledovat reportérka iDNES.cz Anna Barochová. |
Jak?
MHP byla vždy tvrdou opozicí Erdoganovi, a to snad v každém směru. Erdogan nevěří v národní stát a má například jiné názory na Kurdskou stranu pracujících (PKK) než my. Vedení naší strany bylo proti prezidentskému systému, a to i po loňském puči. V prosinci se ale najednou šéf strany probudil a řekl, že bude volit pro referendum a pro prezidentský systém. Vedení zneužilo naše hlasy a začalo spojenectví s Erdoganem. Šéf strany nás podrazil během jednoho dne a nevíme proč.
Zastavím se u PKK. Erdogan je považuje za teroristickou organizaci. V čem ji vidíte jinak?
On ale s PKK vyjednával, což jí udělilo určitou legitimitu. Kurdové si potom myslí, že PKK je jejich zastoupením. Stejně tak když dojde k nějakému útoku, který provede PKK, spadne vina na Kurdy. My chceme vyjednávat s prokurdskými stranami, ale ne s PKK.
Proč si myslíte, že se vedení vaší strany odklonilo od původních vizí?
Kolují nějaké klepy. Mluví se o viceprezidentském křesle (pokud projdou navrhované ústavní změny, vznikne post viceprezidenta - pozn. red.) nebo o pěti křeslech v ministerstvu - ministerstvo vnitra a obrany a nějaká menší. Jsou to ale jen drby, které nelze ověřit.
Jak velká část strany se postavila proti vedení?
Podle mých odhadů je to 70 procent.
Jak se staví k rebelům v MHP prezident?
Erdogan viní Meral Aksenerovou (hlava odbojného křídla - více viz box), že je napojená na gülenistickou organizaci (hnutí Erdogan obviňuje z organizování loňského puče - pozn. red). Nařizuje úřadům, aby blokovaly naše akce. Když například Meral Aksenerová naplánuje mítink tady v Istanbulu, tak ho úřady zakážou kvůli bezpečnostním důvodům. Dělají to všude. Lidé nás přesto podporují. Když se svoláme přes internet, tak lidé přijdou. To nejde jednoduše blokovat.
MHP (Strana nacionalistického hnutí) Je ostře nacionalisticky orientovaná strana. Podle jejího neoficiálního militantního křídla, se jí také přezdívá „Šedí vlci“. Ve své politice kombinuje vyhraněný turecký nacionalismus, panturkismus s prvky xenofobního populismu. Za současného předsednictví Devleta Bahçeliho strana zaznamenala jisté umírnění a odklon od nejradikálnějších postojů. Loni vzniklé pravicové křídlo okolo Meral Aksenerové nesouhlasí se spoluprací strany s prezidentovou vládní stranou AKP. |
Nebojíte se pronásledování?
Bojíme. Například můj kamarád zveřejnil video, ve kterém vysvětloval, co bude znamenat „ne“ v referendu. Mělo to přes tři miliony zhlédnutí a zatkli ho za urážku prezidenta. On v tom videu sice neurážel prezidenta, ale policisté měli nasbírané jeho tweety z minulosti. Ukázalo se, že před třemi lety napsal něco, co mohlo vyznít jako urážka. Když tak zveřejnil to video, zatkli ho na základě jednoho tři roky starého tweetu.
Vzhledem k blížícímu se referendu - jak se může vaše pozice změnit?
Pokud bude výsledek „ne“, tak budeme pořád chtít to samé - aby vedení rezignovalo a pokud se tak nestane, tak možná i vytvoříme novou stranu.
Ale co pokud změny projdou?
I když to projde, tak musíme dál bojovat. My ale věříme, že to bude rozhodné „ne“. Když se ale podíváme na průzkumy (průzkumy ukazují na těsný rozdíl několika procentních bodů pozn. red.), tak uznávám, že změny mohou nakonec projít. Myslím, že za ten rozdíl ve prospěch „ano“ můžou Turci žijící v Evropě.
Němečtí Turci fandí Erdoganovi. Dlouholeté snahy o integraci jsou ty tam |
Ti stávajícího prezidenta podpořili už v minulosti. Čím to je, že má Erdogan větší podporu mimo domov?
Můžou za to evropské země. Když evropská média a politici kritizují Erdogana, tak si tamější Turci říkají, že pokud ho Evropané kritizují, pak musí dělat něco vážně dobře. Říkají si, že Erdogan chce udělat „Turecko zase skvělé“ (narážka na Trumpovo volební heslo: Udělejme Ameriku zase skvělou - pozn. red.), a proto se ho Evropa bojí a je proti němu. Mnoho Turků už s tímhle uvažováním pro Erdogana hlasovalo, to jsem i sám viděl.
Jak vlastně probíhá vaše kampaň?
Začala v lednu. Jsme více zaměření na sociální sítě. Protože ale naše frakce není oficiálně strana, tak je pro nás velký problém pořádat akce v ulicích. I když jsou naši členové často proti Erdoganovi, my se snažíme více zaměřit na ústavu než na osobu Erdogana - to už dělají jiné strany.
Myslíte, že lidé neví, o čem jdou hlasovat?
Lidé, kteří budou volit „ano“, neví, pro co hlasují. Mnoho provládních sympatizantů v ulicích, hlasuje „ano“, protože Erdogan říká, že by měli. Část si ale skutečně myslí, že prezidentský systém bude dobrý pro fungování země. Ale mnoho lidí, kteří volí „ne“, tak ví, co se změní, že to kompletně přetvoří tenhle režim.
Kdo je „turecká Le Penová“ Meral Aksenerová? Šéfka protierdoganovského křídla turecké nacionalistické strany MHP Meral Aksenerová. Narodila se v Izmitu na severu Turecka v roce 1956. Vystudovala v Istanbulu, kde získala i doktorát na univerzitě Marmara. Do vysoké politiky vstoupila v roce 1995 a po rezignaci ministra vedla v roce 1997 půl roku ministerstvo vnitra. Do MHP vstoupila v roce 2001. Nyní vede pravicové nacionalistické křídlo, usiluje o odsun migrantů, národní stát a menší toleranci vůči kurdskému separatismu. Říká se o ní, že je „turecká Le Penová“. Čím Turky zaujala? Jak byste popsal její program? Jak? |
Turecký prezident hledal podporu i u Kurdů (6. 4. 2017):
