PROČCo se změní, pokud Turci návrh schválí?
Fakticky se změní parlamentní politický systém na prezidentský. Prezident, který je volený přímo, se stane zároveň předsedou vlády. Zruší se post premiéra a omezí se kontrolní funkce parlamentu.
Prezident zároveň získá nové pravomoci. Bude navrhovat rozpočet, jmenovat ministry, vysoké státní úředníky i soudce. Pokud bude vyhlášen výjimečný stav (který v Turecku mimochodem od červencového puče stále trvá), bude moci vydávat přímá exekutivní nařízení. V jeho pravomocech však bude i samotné vyhlášení výjimečného stavu. Prezident bude nově moci zůstat členem své politické strany, až do současnosti musel veškeré stranické vazby přerušit.
Jak je to teď?Nyní je v zemi výkonná moc v rukách prezidenta a vlády. Parlament kontroluje vládu a ministerstva. Prezident je nadstranický a pokud je před volbou stranicky angažovaný, musí po zvolení vazby na stranu přerušit. Prezident jmenuje premiéra a ministry. Může být souzený pouze za vlastizradu. Vláda může vyhlásit výjimečný stav nebo stanné právo. Parlament může obojí zkrátit, prodloužit či zcela zrušit. Během výjimečného stavu nebo stanného práva může vláda vydávat přímá exekutivní nařízení. |
Jak připomněl web Deutsche Welle, Erdogan se o ústavní změny posilující roli prezidenta snažil od roku 2005. Loňský neúspěšný puč mu poskytl záminku a podporu, kterou k iniciování hlasování potřeboval.
Pokud návrh v referendu projde, může se Erdogan udržet u moci až do roku 2029. Pokud se tak připočtou i roky, které strávil jako premiér (tedy ve funkci, kterou nyní převezme prezident), byl by v čele Turecka 26 let.
Na druhé straně bude prezident nově trestně odpovědný. Návrh na otevření vyšetřování může podat prostá většina poslanců a schválit ho musí tři pětiny. Také se zruší prezidentská pravomoc vyhlašovat stanné právo, vyjmenoval web al-Džazíra.
Reforma dál rozšíří počet poslanců ze současných 550 na 600. Parlamentní volby se budou konat po pěti letech, nikoli jako dosud po čtyřech, a to současně s prezidentskými. Minimální věk pro získání poslaneckého mandátu se sníží ze současných 25 na 18 let.
JUSTICEMají změny vliv i na soudní systém?
Ano, pokud návrhy projdou, nejvyšší justiční orgán v zemi - Nejvyšší rada soudů a prokurátorů - by se po změnách ztenčila z nynějších 22 na 13 členů, z nichž by čtyři jmenoval prezident. Zbylé členy by zvolil parlament. Radu by řídil ministr spravedlnosti, rovněž jmenovaný prezidentem.
PROKdo vede kampaň za „ano“
V první řadě samotný Erdogan, který tvrdí, že parlamentní systém vede jen ke slabým vládním koalicím, které se těžko doberou k zásadním rozhodnutím. Nový systém podle něj udělá Turecko silnějším a rozhodnějším například v boji proti terorismu. Jako příklad uvádí prezidentské systémy ve Francii a v USA.
Hlavního zastánce v parlamentu má reforma u vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou Erdogan založil v roce 2001 a o rok později už vyhrála volby. Vítězství pak potvrdila i ve volbách 2007, 2011 a 2015. Podle AKP zefektivní reforma fungování vlády a pomůže lépe se vyrovnat s „nároky dnešní doby“. Erdoganovi stoupenci mluví o návratu stability.
Za reformu lobbuje ale i pravicová Nacionálně činná strana (MHP), která byla dříve proti návrhům prezidentského systému. Spekuluje se o tom, že šéf MHP dostal slíbeno, že za svou podporu bude odměněný postem viceprezidenta.
OPOZICEKdo je proti?
Opoziční levicová Lidová republikánská strana (CHP) a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP). Strany mluví o upevňování autoritářského režimu, změna podle nich oslabí parlament, protože poslanci budou nově moci dohlížet na ministry a vládu pouze formou písemných prohlášení, přičemž interpelace budou zrušeny.
Opoziční CHP však již oznámila, že proti reformě nepodá k ústavnímu soudu stížnost, přestože se původně očekávalo, že vyvolá kolem změn právní bitvu.
PRŮZKUMKdo má převahu?
Odhady zatím ukazují na velice těsný výsledek a nejde tak s jistotou předpovědět, která strana bude mít navrch. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění zveřejněných agenturou Reuters reforma projde, avšak velice těsně.
Poslední průzkum agentury ANAR předpokládá přijetí reformy 52 procenty hlasů. Průzkum byl vedený přímým dotazováním více než 4 tisíc respondentů v období mezi 5. a 10. dubnem. Počet nerozhodnutých voličů spadl na osm procent. Podle agentury to vedlo k navýšení počtu voličů hlasujících pro reformu o dvě procenta v porovnání se začátkem března.
Podle společnosti Konsensus projde reforma ještě těsněji. Pro Erdoganem navržené změny se podle ní vysloví 51,2 procenta voličů.
EVROPAProč vznikl rozkol mezi EU a Tureckem?
Erdogan odstartoval kampaň před referendem i v zemích EU, což ovšem vedlo k diplomatickým roztržkám se státy, které mítinky tureckých politiků na své půdě zakázaly. Nizozemsko zakázalo jednomu tureckému ministrovi přistát a další ministryni vykázalo ze země. To vyvolalo protesty Turků v Rotterdamu i doma (psali jsme zde).
Demonstrace Turků v Nizozemsku:
Mítinky tureckých představitelů zakázaly i další země včetně Německa a Erdogan nešetřil nadávkami (více zde). Evropské vlády nazval „rukojmími fašistických a nacistických stran.“
Později ještě přitvrdil a uvedl, že „pokud Evropa bude takto pokračovat, žádný Evropan nikde ve světě nebude moci bezpečně jít po ulicích. My, Turecko, vyzýváme Evropu, aby dodržovala lidská práva a demokracii.“
Český prezident Miloš Zeman v reakci na to prohlásil, že Erdoganovy výroky dokazují, že Turecko nepatří do Evropské unie. „Můj názor je založen na tom, že Erdogan má v ruce jednu jedinou kartu, se kterou může hrát vůči Evropské unii, a tato karta se jmenuje tři miliony migrantů a otevření balkánské cesty. Jakmile tu kartu ztratí z ruky, tak nebude mít s čím hrát. Nebude moci vydírat Evropskou unii finančními nároky či bezvízovým stykem,“ uvedl český prezident.
V Turecku se v současnosti zdržují zhruba tři miliony uprchlíků před válkou v Sýrii. EU se loni s Tureckem dohodla na tom, že bude vracet migranty z řeckých ostrovů zpět do Turecka a že finančně podpoří fungování uprchlických táborů v zemi. Po uzavření dohody razantně klesl počet běženců, kteří po takzvané balkánské cestě mířili do střední Evropy, především do Německa.
EXPATIJaký vliv má turecká menšina na výsledek?
V cizině žije celkem 5,5 milionů Turků, přičemž největší část připadá na Evropu, kde mají téměř tři miliony z nich právo volit v tureckých volbách.
Erdogan se na Turky v cizině upnul i kvůli tomu, že průzkumy mu nepředvídají jasné vítězství a každý hlas, nehledě na to, odkud přijde, může být rozhodující. Ostatně v Německu, kde žije nejpočetnější menšina Turků, měla jeho AKP ve volbách v roce 2015 větší podporu než doma. Zatímco v Turecku pro ni hlasovalo 49,5 procenta lidí, v Německu to bylo téměř 60 procent (o oblibě Erdogana mezi německými Turky čtěte více zde).
Turečtí voliči v Evropě:
Einen Überblick zu türkischen Wählern in EU-Ländern, die beim Referendum zur Verfassungsreform abstimmen dürfen, gibt @dpa_infografik (him) https://t.co/FlTZIidSDr
I když se o výsledcích teprve spekuluje, samotné hlasování má turecká diaspora už za sebou. Volit mohli zahraniční Turci v 57 zemích mezi 27. březnem a 9. dubnem. Volební účast byla ani ne poloviční. Hlas odevzdalo 1,3 milionu Turků. Z toho jen v Německu odvolilo 696 863 lidí (o hlasování jsme psali zde).
Podle společnosti Mak Danismanlik citované agenturou Reuters ukázalo dotazování voličů, kteří již odvolili (takzvané exit polls), výraznou podporu reformě. Společnost uvádí, že v zahraničí volilo 62 procent lidí pro navrhované změny. Jediný stát, kde převažoval opoziční názor, byly Spojené státy.
VÝSLEDKYKdo, kde a kdy?
Voleb se smí účastnit každá plnoletá osoba s tureckým občanstvím. Jen v Turecku má volební právo 55,3 milionu obyvatel.
Volební místnosti se otevřou ve východních provinciích v neděli 16. dubna v 7:00 (6:00 SELČ) a uzavřou se v 16:00 (15:00 SELČ). Zbytek země bude volit s hodinovým časovým posunem, tedy mezi 8. a 17. hodinou (7. až 16. SELČ).
V Turecku se budou v neděli sčítat i hlasy odevzdané v uplynulých dnes v cizině. Výsledky by měly být známé v neděli do půlnoci tamějšího času (23:00 SELČ).
